Tajemný mezihvězdný objekt Oumuamua mohl vzniknout z něčeho, co je ve vědě téměř neslýchané
2. června 2020 Redakce AC24 Ze světa 11943 8
Záhada obklopující mezihvězdný objekt Oumumua se stává každým dnem zvláštnější a zvláštnější. Nová studie totiž naznačuje, že mezihvězdný objekt mohl vzniknout z vodíkového ledu. Vodík je nejhojnější prvek ve vesmíru, ale je zřídka pozorován v pevné formě. (Foto: M. Kornmesser)

 
 
loading...
 

„Vyvinuli jsme teorii, která vysvětluje všechny podivné vlastnosti objektu Oumumua,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie Gregory Laughlin, profesor astronomie na Fakultě umění a věd Yaleovy univerzity.

„Ukazujeme, že se pravděpodobně skládal z vodíkového ledu. Jedná se o nový typ objektu, ale vypadá to, že se jich může objevit mnohem víc.“

Oumuamua, který má tvar doutníku a který byl poprvé objeven v říjnu roku 2017, je v porovnání s tím, co viděli vědci dříve, úplně jiný kvůli svému tvaru, stejně jako suchému povrchu.

Výzkum uvádí, že vodíkový led, který potřebuje extrémně chladné teploty, je něco, co je přítomno v jádrech molekulárních mraků. Molekulární mraky tvoří základ hvězd a experti věří, že Oumuamua by mohl obsahovat vodíkový led poté, co prošel jedním z těchto molekulárních mraků v hlubokém vesmíru, což by mohlo vysvětlit i jeho rychlost.

„Když Oumuamua prošel blízko Slunce a přijal jeho teplo, vodík by se rychle vypařil z ledového povrchu,“ vysvětluje vedoucí autor studie Darryl Seligman. Dodal, že „stejně jako mýdlo, které se tenčí po mnoha použití ve sprše, i Oumuamua má takový tvar“.
Je možné, že tyto „vodíkové ledovce“ nebo „vodíkové komety“ by mohly být častější ve Sluneční soustavě, což by mohlo vědcům poskytnout nové informace o tom, jak se tvoří hvězdy a planety.

„Jejich přítomnost by byla přesnou sondou podmínek v temných zákoutích hvězdotvorných mraků a poskytla by nové kritické vodítko pro pochopení nejranějších fází stále záhadných procesů, které vytvářejí zrození hvězd a jejich doprovodných planet,“ poznamenal Laughlin.
Někteří věřili, že by Oumuamua mohl být mimozemskou sondou.

Studie publikovaná v listopadu 2018 z centra Harvard Smithsonian for Astrophysics naznačila, že by to mohla být „světelná plachta umělého původu“, která byla odeslána z jiné civilizace.

Výzkumník, který objevil objekt Oumuamua, kanadský fyzik a astronom Robert Weryk, řekl, že myšlenka, že to bylo z jiné civilizace, byla jen „divokou spekulací“.

Od ledna roku 2018 již není teleskopem pozorovatelný a mnozí spekulovali, co to vůbec Ouamumua je. Kromě teorie světelné plachty někteří ještě teoretizovali, že se jedná o kometu nebo asteroid.

Záhada o jeho přesné povaze se prohloubila na konci roku 2018, kdy NASA uvedla, že se dva měsíce dívala směrem k objektu Ouamumua, ale prvotně jej neviděla.

Zdroj: foxnews.com

 
Loading...
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Hello World

Facebook komentáře
Disqus komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor


EP
Eduard Piovarči
2. června 2020

Vesmírny kyjak Ou muamua - To sú záhady

Predovšetkým by sme si mali urobiť poriadok doma na tejto planéte kde to už začína poriadne hustnúť

https://aragonit11.blogspot.com/2020/05/tri-rostliny-ktere-leci-temer-vsechno.html


00
S࿘
s0lari ࿘☯࿗
2. června 2020

„Ukazujeme, že se pravděpodobně skládal z vodíkového ledu. Jedná se o nový typ objektu, ale vypadá to, že se jich může objevit mnohem víc.“

Lepší je výraz "kovový vodík", ktorý je zároveň supravodivý. Pre mejnstrím je to záhada, kvôli nášmu obmedzenému termodynamickému modelu, ktorý predpokladá nárast teploty pri zvyšovaní tlaku a to donekonečna. Ale nutne musí existovať kritický tlak, nad ktorým sa teplota ďalej už nezvyšuje, ale naopak znižuje. Pretože teplota je vibrácia atómov okolo rovnovážnej polohy a pri veľkom tlaku plynu sú atómy tak blízko seba, že nemajú miesto na ďalšiu vibráciu. Pri obrovských tlakoch, aké sú napríklad v jadrách planét alebo hviezd, môže byť iba teplota blízka -273,16, čiže 0 kelvinov a nie milióny stupňov, ako tvrdí mejnstrím.


10
V2
Vaclav 2
2. června 2020
takže kovový - supravodivý vodík... těleso může být tedy umělé, pokud by proletělo pár km od země, nestane se nic, bude imuní vůči přitažlivosti jakékoli planety, tvar může být jiný, než co známe z obrázků, to co je nám předkládáno je počítačová animace, kde je reálná jen délka a štíhlý tvar. Povrch je tvořen jen dohady, klidně to může být měsíc země č. 2
10
S࿘
s0lari ࿘☯࿗
2. června 2020

Žiaľ supravodivé teleso nebude imunné voči gravitácii. Lebo tá je prejavom uzavretých siločiar elektromagnetického poľa. Supravodič zo svojho objemu vylučuje iba otvorené siločiary elektromagnetického poľa (pozri Meissnerov efekt a "Flux pinning").

Ale teleso z kovového vodíka by dokázalo napríklad zachytiť neutrína a premeniť ich na využiteľnú energiu (tak ako to robí jadro Zeme). Kozmická loď s týmto neutrínovým generátorom by teda nepotrebovala už žiadny iný zdroj energie, pretože neutrín je vo Ves-Mire všade dostatok. Je to bohatý zdroj energie. Napríklad Zem zo slnečných neutrín ročne narastie v obvode o 19 cm. Toto je zdroj kontinentálneho driftu. Zem rastie, kontinenty sa od seba iba vzďaľujú, ale subdukčné zóny (tak kde sa kontinenty akože majú naspäť zanorovať do zemského plášťa) sú manipuláciou vedeckého mejnstrímu aby sa vyhli nepohodlnej myšlienke že Zem rastie a v skutočnosti neexistujú.


10
V2
Vaclav 2
2. června 2020
aha, díky, rozumíš tomu...
00
EP
Eduard Piovarči
2. června 2020

Ešte stále za tým kusom môžu niečo poslať za rok dva to doženie nejaká sonda a uvidelo by sa takto sa možno len dohadovať a teoretizovať.

Sonda na jadrový pohon by to mohla pomerne úspešne zmáknuť. Rusko na tomto pohone intenzívne pracuje aj vo svojom vojenskom programe.


10
S࿘
s0lari ࿘☯࿗
3. června 2020

"Ešte stále za tým kusom môžu niečo poslať.."

Teoreticky áno. V súčasnosti sa pohybuje rýchlosťou asi 28 km/s a postupne spomalí na 26 km/s. Naša najrýchlejšia sonda "Parker Solar Probe" 95 km/s (s gravitačným kopancom od Slnka). Je to otázka peňazí :).


10
EP
Eduard Piovarči
3. června 2020

Solari máš pravdu preto píšem že najlepšia by bola sonda s jadrovým pohonom, ale ako píšeš je to otázka skurvených peňazí.

Ktorých má Rusko a my všetci obyčajní ľudia málo, ale je to Ruská priorita v zbrojnom priemysle balistické rakety na jadrový pohon Burevestnik už prakticky majú len dolaďujú a hodlajú jadrový pohon používať k letom ku vzdialeným objektom v Slnečnej sústave.

Tak že kvôli prebiehajúcej zúrivej ekonomickej vojne na Zemi si tento luxus prieskumu nemôžeme dovoliť. Dôležitejšie je dnes pre západ dostať do svojej držby všetky Ruské zdroje na tom Dep state fanaticky pracuje

 

Čína dnes přestala kupovat sóju a vepřové maso z USA v reakci na US revizi statutu Hong Kongu. Pokud by USA podnikly další akce, je Čína připravena zastavit odběr dalšího amerického zboží. Předpokládá se, že Čína nebude mít vážnější problém získat výše zmíněné suroviny z jiných zdrojů. Vladimír Urbánek (Kurzy.cz)

https://www.kurzy.cz/zpravy/546585-cina-pozadala-statni-firmy-o-ukonceni-odberu-sojovych-bobu-a-veproveho-z-usa/

https://aragonit11.blogspot.com/2020/05/vedci-odhalili-ze-lide-mohou-byt-odolni.html


00
S࿘
s0lari ࿘☯࿗
2. června 2020

„Ukazujeme, že se pravděpodobně skládal z vodíkového ledu. Jedná se o nový typ objektu, ale vypadá to, že se jich může objevit mnohem víc.“

Lepší je výraz "kovový vodík", ktorý je zároveň supravodivý. Pre mejnstrím je to záhada, kvôli nášmu obmedzenému termodynamickému modelu, ktorý predpokladá nárast teploty pri zvyšovaní tlaku a to donekonečna. Ale nutne musí existovať kritický tlak, nad ktorým sa teplota ďalej už nezvyšuje, ale naopak znižuje. Pretože teplota je vibrácia atómov okolo rovnovážnej polohy a pri veľkom tlaku plynu sú atómy tak blízko seba, že nemajú miesto na ďalšiu vibráciu. Pri obrovských tlakoch, aké sú napríklad v jadrách planét alebo hviezd, môže byť iba teplota blízka -273,16, čiže 0 kelvinov a nie milióny stupňov, ako tvrdí mejnstrím.

+ 1