Čínský prezident Xi Jinping se 19. listopadu uchýlil na video, aby se vyjádřil k dialogu CEO Asijsko-pacifické ekonomické spolupráce (APEC). (Foto: VCG)

Xi ve svém projevu zdůraznil, že globalizace je nezvratná a slíbil, že „nebude obracet kurz nebo se stavět proti historickému trendu ‚vylučováním‘ nebo utvářením malých kroužků za účelem udržení ostatních mimo hru.“ Dále zdůraznil, že „žádná země se nemůže rozvíjet tím, že bude držet své dveře zavřené“ a že Čína bude i nadále usilovat o dohody o svobodném obchodu s ostatními zeměmi. Tento komentář přichází po podepsání Regionálního ekonomického partnerství (RCEP) minulý týden, což je obchodní dohoda napříč regionem, která se označuje za „největší v historii“ a první svého druhu v Asii.

Proč na tomto proslovu záleží? I přes průlom svobodného obchodu, existují na světě pořád země, které čím dál více přichází s protekcionismem jako se zbraní a mají „politiku národní bezpečnosti“ prosazující stažení z globalizace a zlořečí svobodnému a mnohostrannému obchodu. Některé konkrétně prosazují odvracení se od Číny s tvrzením, že s takovými zeměmi by měla být menší integrace kvůli ideologickým a politickým důvodům.

V první řadě podle toho postupovaly Spojené státy za administrativy Donalda Trumpa, ale i jiným se taková idea líbila. Nikdo z nich však není realistický. Zvýšená propojenost a ekonomická účast je jedinou cestou vpřed vedoucí k vyšší prosperitě a proto ji Čína bude i nadále prosazovat.

„Globalizace“ se může jevit jako děsivý jev. Jde o výraz, který ač je to zavádějící, získal negativní konotaci. V první řadě kvůli faktu, že u určitých subjektů, zejména na Západě, vyvolávají zážitky z měnícího se světa pocit ztráty bezpečí. Globalizace však není temná konspirace nebo zlovolné spiknutí, nýbrž proces, během něhož se svět stává čím dál více vzájemné propojený a vzájemně závislý, protože pokroky technologií z něj dělají velice provázený prostor.

Kontejnerová loď vyplouvá z čínského hlubokovodního přístavu Yangshan v Šanghaji, 23. března 2020. /VCG

Před staletími, před vynálezem moderní dopravy, mohla cesta na hřbetě koně z Londýna do Skotska trvat týden. Plavba do Ameriky na lodi? Měsíc. A cesta do tak vzdálené země jako Čína? Ta ještě déle. Ovšem ve světě, ve kterém žijeme dnes, jsou všechny tyto cesty realizovatelné během jediného dne a ta první za hodinu.

V globalizovaném světě tedy to, co bylo „vzdálené“ už vzdálené není. To, co mohlo být problémem jedné země, ale už není jen „jejich problémem,“ nýbrž to může být i naším problémem. To má závažné důsledky pro vývoj toho, co by šlo popsat jako „mezinárodní společenství,“ neboť země jsou čím dál více propojenější a vzájemně provázanější. Trhy a ekonomiky se překrývají a prosperita jedné země se promítá do druhé. Pokud jedna velká ekonomika kýchne, může celá světová ekonomika ulehnout se zápalem plic. Je tudíž nutností, aby spolupráce mezi národy narůstala a pro bezpečnost, prosperitu atd. se budovaly „společné cesty“. Představa, že globalizaci by šlo zvrátit, aniž by to mělo těžké dopady, není dobrý nápad.

Ale právě k tomu dochází. Někteří politici a určitá na síle nabývající hnutí šíří představu, že proces „globalizace“ a „integrace“ je z podstaty špatný a podvrací „identitu“ nebo bezpečnost dané země. Trumpova administrativa prezentuje globální ekonomiku jako hru s nulovým součtem, která dovoluje zemím jako Čína zisky na úkor Ameriky. V důsledku toho tato administrativa vedla obchodní války proti mnoha stranám, když proti nim zaváděla tarify a uvalovala na ně zákazy vývozu technologií. Tvrdili, že když to dělají, tak přivádí pracovní místa a prosperitu zpět do Ameriky, a že dát do rukou moc lidem, kteří usilují o zvrácení globalizace zpět do éry rozdělení Studenou válkou je přínosné. Taková izolacionistická politika by pro svět znamenala zpátečnické uvrhnutí zpět.

Čína sama bude nadále zastáncem globalizace a integrace. Bude nadále propagovat smlouvy o volném obchodu, zapojovat se do nich a zabezpečovat je a bude postupovat po cestě ekonomické otevřenosti, místo aby strhávala mosty. To „odvracení se“ není v ničím zájmu a lidstvo může na problémy, kterým dnes čelí, reagovat jen pomocí vize vylepšování mnohostranné spolupráce.