Studie: 90 procent marockých „dětí ulice“ ve Švédsku jsou ve skutečnosti dospělí
12. června 2019 Redakce AC24 Ze světa 3071 1
Švédsko dlouhou dobu trápí problém nelegální migrace. Mnozí migranti o sobě navíc tvrdí, že jim ještě není 18, neboť doufají, že jim status dětí bez doprovodu pomůže v zemi zůstat. Švédské úřady ale nyní spustily spolupráci s Marokem, díky čemuž doufají, že se jim podaří urychlit jejich deportace. (Foto: SVT)

Po vypuknutí migrační krize Švédsko začal trápit fenomén tzv. dětí ulice. Jedná se o děti bez doprovodu, jež nemají střechu nad hlavou, jsou často drogově závislí a páchají zločiny. 

Většina z nich pochází z Maroka, ale o přesném počtu těchto lidí nemají informace ani švédská policie, ani vládní sociální agentura Socialstyrelsen. Navíc, jak uvádí reportáž švédské televize SVT, daktyloskopická expertíza ukázala, že pouze 10 % těch, kdo se jí podrobil, bylo méně než 18 let. Zbytek o svém věku lhal.

SVT tento problém ilustruje příběhem o Alím, který se do země dostal minulý rok. Přestože mu bylo 22, úřadům řekl, že mu je 16, neboť se od přátel dozvěděl, že je to nesnadnější přístup, jak získat od švédských úřadů pomoc. Otisky prstů ho však odhalily.

Teď Ali žije na ulici a na život si vydělává drobnou kriminalitou. Říká, že ve Švédsku svou budoucnost již nevidí a chce se dostat do Belgie, kde plánuje prodávat drogy.

V uplynulých sedmi letech o azyl ve Švédsku požádalo zhruba 1 800 marockých „dětí“. Tento rok to bylo zatím pouze 55, což je 20% pokles v porovnání za stejné období v minulém roce.

Situaci se podařilo napravit díky nové dohodě mezi Švédskem a Marokem. Díky tomu švédská pohraniční policie má možnost porovnat otisky prstů dětí bez doprovodu s marockou databází.

„Když zjistíme jejich identitu, opustí zemi a odjedou do dalších evropských měst, jako je Barcelona nebo Paříž. Nechtějí, aby policie věděla, kdo jsou, protože mohou být potrestáni a posláni zpět do Maroka,“ uvedl Christian Frödén z pohraniční policie ve Stockholmu televizi SVT.

Podle oficiálních statistik loni o azyl požádalo celkem 21 502 lidí, z toho 6 329 bylo dětí včetně 944 dětí bez doprovodu. Jedná se o více jak 17% pokles v porovnání s minulým rokem. Na vrcholu migrační krize v roce 2015 o azyl požádalo přes 162 tisíc lidí, z toho bylo přes 70 tisíc dětí včetně 35 tisíc dětí bez doprovodu. Převážnou většinu dětí bez doprovodu tvoří chlapci.

Marocká diaspora ve Švédsku čítá kolem 10 tisíc lidí. Z 800 dětí ulice žijících ve Švédsku většina pochází z Maroka. Migrační krizi doprovází i kriminalita.

Loňské vyšetřování SVT odhalilo, že v 58 % pachatelů odsouzených za znásilnění nebo pokus o znásilnění v posledních pěti letech má zahraniční původ. Celkem bylo do poloviny roku 2018 odsouzeno 843 pachatelů, z toho 197 pochází z Blízkého východu a Severní Afriky a 45 z Afghánistánu. V roce 2017 byl zaznamenán největší počet nahlášených znásilnění za posledních deset let. Jednalo se 7 369, zatímco v roce 2015 to bylo necelých šest tisíc, což představuje nárůst o téměř 19 %.

Zdroj: svt.se

 
 
 
Loading...
 
loading...
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Hello World

Facebook komentáře
Disqus komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor


JJ
Jiri Jiri
12. června 2019
Multikulti v přímém přenosu
00