Raketové systémy jsou dodávány na místo tureckých pozorovacích stanovišť v syrském Idlibu. Takovou informaci hlásí agentura Anadolu. (Foto:
Kolona sestavená z 15 nákladních vozidel s vícenásobnými raketovými systémy z různých vojenských jednotek v Turecku přijela do oblasti Reyhanli v provincii Hatay na hranici se syrským Idlibem.Technika byla převezena za zvýšených bezpečnostních opatření.
Dříve turecký prezident Tayyip Erdogan obvinil Moskvu a Damašek z útoků proti civilistům v Idlibu a oznámil, že Ankara hodlá zaútočit na syrská vojska i mimo deeskalační zónu, pokud bude Damašek pokračovat v ofenzívě. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Moskva a Damašek nezasáhly civilní obyvatelstvo Sýrie, všechny útoky byly provedeny výhradně proti teroristickým skupinám.
Konkrétní podpora
Turecký ministr obrany Hulusi Akar řekl svému americkému protějšku Markovi Esperovi během jednání na okraji ministerského zasedání NATO v Bruselu, že Ankara očekává od USA a NATO konkrétnější podporu ohledně situace v Idlibu. Uvedlo to turecké ministerstvo obrany.
V pondělí turecké ministerstvo obrany oznámilo, že pět tureckých vojáků bylo zabito a pět bylo zraněno v důsledku ostřelování pozorovacích stanovišť v Idlibu ze strany turecké armády. V reakci na to pak turecké ozbrojené síly vystřelily na 115 cílů syrské armády a zasáhly 101 syrských vojáků.
„Akar se v Bruselu setkal s ministrem obrany USA Markem Esperem, vyměnili si názory na bezpečnostní otázky v Sýrii a Iráku. Náš ministr vyjádřil spokojenost s prohlášeními amerických úřadů o nejnovějších událostech v Idlibu. Byla zdůrazněna důležitost toho, aby Spojené státy a NATO poskytly konkrétnější podporu,“ hovoří se v prohlášení tureckého ministerstva obrany.
Reakce Zacharovové
K situaci sdělila pár slov také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Podle ní by mělo Turecko dvakrát popřemýšet, než se obrátí k NATO ohledně podpory situace kolem syrského Idlibu.
„Vzhledem k tomu, že tato organizace je podle (francouzského prezidenta, pozn. red.) Macrona ve stavu mozkové smrti, myslím, že je nutné dvakrát popřemýšlet, než se na ně obrátí. Je však svrchovaným právem členů této úžasné organizace rozhodnout, co by měli dělat,“ uvedla.
„Mám otázku – jaký je účel této žádosti? Pokud by mělo NATO potenciál vyřešit krizi v tomto regionu, myslím, že by již dávno v tom bylo zainteresováno. Tento potenciál prostě neexistuje. Ne, neexistuje,“ uvedla.
Erdogan dříve uváděl, že vyzval svého ruského protějška Vladimira Putina k vyvinutí tlaku na syrského lídra Bašára Asada, aby syrská vojska pozastavila svou ofenzívu v Idlibu a odstoupila od tureckých pozorovacích stanovišť. V opačném případě Erdogan vyhrožoval vojenskou reakcí.
V roce 2017 dosáhly v Nur-Sultanu (dříve Astana, pozn. red.) Rusko, Turecko a Írán dohody, podle níž v Sýrii vznikly čtyři tzv. deeskalační zóny. Tři z nich se v roce 2018 dostaly pod kontrolu Damašku. Čtvrtá – v provincii Idlib a v částech sousedních provincií Latákie, Hamá a Allepo – dosud nepodlehla syrské vládě. Větší část tohoto území je pod kontrolou teroristů. V září 2018 se Rusko a Turecko v Soči dohodly na vytvoření demilitarizované zóny v Idlibu, kde je současně více než tucet různých jednotek
Zdroj: snews.com
