Ruský prezident Vladimir Putin na schůzce prezidentů zemí SNS předložil řadu dokumentů týkajících se smluv různých zemí s Německem před druhou světovou válkou, přečetl některé z nich, včetně přepisů. (Foto: Wikimedia)

Během svého vystoupení si Putin položil otázku, zda je Pakt Ribbentrop-Molotov jediným dokumentem podepsaným jednou z evropských zemí s fašistickým Německem.

„Ukazuje se, že to tak vůbec není. Prostě je vyjmenuji s vaším svolením. Takže prohlášení o nepoužití síly mezi Německem a Polskem … Podepsáno v roce 1934. V podstatě se jedná o smlouvu o neútočení," začal Putin.

Dále uvedl anglo-německou námořní dohodou z roku 1935.

„Velká Británie umožnila Hitlerovi mít své vlastní vojenské námořnictvo, což mu bylo v podstatě zakázáno nebo minimalizováno na základě výsledků první světové války. Poté anglo-německé prohlášení Chamberlaina a Hitlera, podepsané 30. září 1938, na němž se dohodli z podnětu Chamberlaina,“ řekl prezident.

Putin uvedl, že to není všechno. „Francouzsko-německá deklarace. Deklaraci podepsali 6. prosince 1938 v Paříži ministři zahraničních věcí Francie a Německa, Bonnet a Ribbentrop. A nakonec dohoda mezi Litevskou republikou a Německou říší. Dohoda byla podepsána 22. března 1939 v Berlíně … o tom, že Klaipedský kraj se znovu spojuje s Německou říší. A smlouva o neútočení mezi Německou říší a Lotyšskem ze dne 7. června 1939,“ vypočítával ruský prezident.

„Dohoda mezi SSSR a Německem tak byla poslední mezi těmi, které podepsaly jiné evropské země, údajně zainteresované v zachování míru v Evropě. Zároveň chci zdůraznit, že SSSR nepodepsal tento dokument, dokud nebyly vyčerpány všechny možnosti, všechny návrhy SSSR na vytvoření jednotného bezpečnostního systému … v Evropě byly zamítnuty,“ řekl.

Prezident dále citoval výňatky z některých archivních dokumentů. Citoval slova francouzského předsedy vlády: „Nejenže se nelze spoléhat na polskou podporu, ale není jisté, že Polsko neudeří zezadu.“

Putin dále uvedl, že francouzský premiér Édouard Daladier položil polskému velvyslanci řadu otázek. „Zeptal se ho, jestli Poláci nechají projít sovětská vojska. (Józef) Łukaszewicz odpověděl záporně." Daladier se zeptal, jestli nechají proletět sovětská letadla. Łukaszewicz řekl, že Poláci na ně začnou střílet. Když Łukaszewicz odpověděl záporně i na otázku, přijde-li Polsko na pomoc, pokud … Německo vyhlásí válku Francii, Daladier prohlásil, že ve francouzsko-polské alianci nevidí smysl,“ řekl Putin.

Prezident RF uvedl, že to svědčí o tom, „že SSSR byl připraven poskytnout pomoc Československu, které Německo chtělo oloupit“.  V dohodě mezi SSSR a Československem se však uvádí, že SSSR tak učiní pouze v tom případě, pokud své závazky vůči Československu splní i Francie. Francie spojila svou pomoc Československu s podporou ze strany Polska. Polsko odmítlo,“ řekl.

Putin také předložil údaje o tom, co polské úřady učinily, když Německo začalo uplatňovat nárok na část československého území. „Současně s Německem požadovaly podíl na kořisti ... požadovaly, aby jim také byla předána určitá část Československa," uvedl Putin.

Poukázal na to, že Poláci byli připraveni použít sílu. „Existuje konkrétní dokument z archivu. Ze zprávy ... o přípravě útočné operace v Těšínské oblasti a výcviku vojsk. Polské orgány připravovaly a vysílaly na československé území militanty k provádění sabotážních a teroristických útoků, aktivně se připravovaly k rozdělení a okupaci Československa,“ uvedl ruský prezident.

Dále citoval výňatky z nahrávky rozhovoru mezi německým velvyslancem v Polsku a polským ministrem zahraničí. „V tomto dokumentu polský ministr zahraničí vyjádřil naději, že, dále citace ,v oblastech nárokovaných Polskem nedojde k rozporům s německými zájmy‘. To znamená, že probíhá dělení československého území,“ uvedl Putin.

„Francie a Velká Británie nepodpořily Československo, což ho přinutilo smířit se s tímto násilím," dodal prezident.

Putin také přečetl citace z depeše francouzského velvyslance v Německu francouzskému ministru zahraničí Georgu Bonnetovi ze dne 22. září. V dokumentu se uvádí, že „navrhované odtržení území by znamenalo rozřezání“ Československa a zdůrazňuje se, že „to je právě to, co Říše potřebuje“.

„Francie a Anglie, které se pokusily učinit ústupky a chtěly všemožně uspokojit německé požadavky, chtěly zachránit existenci českého státu, se ocitly před sjednocenou frontou tří států, které se snažily rozdělit Československo. Vůdci Říše, kteří se netajili tím, že jejich cílem je vymazat Československo z mapy Evropy, okamžitě využili polské a maďarské demarše," řekl Putin.

Upozornil také na to, jak hlavní světoví politici tehdy hodnotili dohodu mezi Hitlerem, Velkou Británií a Francií v roce 1938. „Můžeme říci, že až na vzácné výjimky reagovali velmi pozitivně a optimisticky. A pouze Winston Churchill poctivě vyhodnotil situaci a nazval věci pravými jmény," řekl.

Putin uvedl citaci z projevu lidového komisaře pro zahraniční věci Maxima Litvinova ve Společnosti národů v září 1938. „Vyhnout se dnes válce a získat skutečnou a komplexní válku zítra, a to i za cenu chutí nenasytných agresorů a zničení suverénních států, neznamená jednat v duchu paktu Společnosti národů. To znamená, že Sovětský svaz tuto událost odsuzoval,“ zdůraznil ruský prezident.

Zdroj: snews.com