John Finnis patří v současnosti k nejznámějším právním filozofům. Skupina studentů chce ale dosáhnout jeho odchodu z Oxfordu kvůli názorům na svazky gayů. Píše o tom deník Postoj. (Foto: Edu)

„John Finnis, profesor na Oxfordské právnické fakultě, má za sebou dlouhý seznam extrémně diskriminačních stanovisek vůči mnohým skupinám znevýhodněných lidí," uvádí se v petici, kterou podepsalo už více než 482 lidí. Píše o tom deník Postoj.

„Je známý tím, že je obzvláště homofobní a transfóbní," dodává se v petici.

Informaci zveřejnil portál The Oxford Student, ale i velké britské deníky jako  Dailymail či  The Times.

Studentská petice vyčítá 78letému emeritnímu profesorovi práva a právní filozofie jeho články, které vyšly v odborných právnických časopisech v letech 1994 až 2011, kdy se ještě o manželství osob stejného pohlaví vedl ve Spojeném království politický boj. Finnis v nich přinášel argumenty proti těmto svazkům.

Autoři petice mu například vyčítají, že měl kdysi homosexuální pohlavní styk porovnávat se sexem se zvířaty.

„Petice paroduje mou pozici a mou svědeckou výpověď v americkém ústavním procesu," brání se profesor a za svými spisy si stojí. „Esej z roku 1994 podporuje klasickou a striktně filozofickou morální kritiku všech mimomanželských sexuálních aktů a byla opakovaně publikována mnohokrát, naposledy Oxfordským univerzitním vydavatelstvím ve třetím svazku mých sklizených esejí."

Studenti také Finnisovi vyčítají, že je „rasista a xenofob". Důvodem má být jeho názor z roku 2009, podle kterého kulturní diverzita může vyústit do balkánských poměrů, které byly podobné ve válce v Bosně v 90. letech.

Univerzita se však Finnise zastala. Svoboda projevu a čilá akademická debata neodmyslitelně k univerzitnímu prostředí patří.

Vlivný i na Slovensku

Profesor Finnis je Australan a přední teoretik přirozeného práva. Byl studentem H. L. A. Harta, jednoho z největších právních filozofů 20. století. K Finnisovým studentům zase patří významní právníci jako soudce Nejvyššího soudu USA Neil GORSUCH nebo americký právní a politický myslitel Robert P. George.

Ke studentům Johna Finnisa patřil i rektor slovenského Kolegia Antona Neuwirth Martin Luterán. Profesor byl v letech 2004 až 2009 jeho doktorským školitelem na Oxfordu.

„Pravidelně jsme se setkávali a když jsem něco napsal, diskutovali jsme o tom," vzpomíná Luterán. „Tehdy ještě učil na plný úvazek, zatímco dnes je Finnis emeritní profesor v důchodu, kterému zůstalo na univerzitě už jen pár seminářů. No byla to pro mě v každém případě výjimečná zkušenost s výjimečnou osobností."

Luterán si pamatuje Finnise jako distingovaného, příjemného a ke všem velmi laskavě přistupujícího gentlemana, který do práce jezdil na kole. V kontaktu jsou stále.

Martin Luterán pozval také Johna Finnise na Slovensko. Jeho klíčová kniha o přirozeném právu vyjde totiž brzy v češtině a oxfordský profesor by k nám měl zavítat koncem dubna u příležitosti její publikace.

Pro iniciativu části oxfordských studentů, kteří chtějí peticí dosáhnout, aby se univerzita distancovala od Finnisa a ukončila s ním spolupráci, Luterán pochopení nemá: „Tato petice je politicky motivovaným projevem neúcty vůči člověku, který desetiletí zasvětil hledáním pravdy a práci se studenty, a který vychoval několik generací právníků a právních myslitelů."

Z vlastní zkušenosti si rektor Kolegia Antona Neuwirth nepamatuje, že by v jeho časech na Oxfordu chtěli studenti dosáhnout propuštění nějakého profesora, protože se cítili dotčeni jeho názory: „O Finnisových argumentech se normálně diskutovalo a vedla se o nich standardní akademická výměna názorů, včetně lidí, kteří měli jiný postoj než on."

Podle Luterána je snaha o odchod profesora za jeho názory v přímém rozporu se smyslem univerzity jako instituce: „Profesoři mají přinášet i pohledy, které se někomu mohou zdát nepohodlné, zatímco vysokoškolský student musí být připraven, že na univerzitě se setká s několika názory a měl by strpět, že ne všichni uvažují stejně."

Bývalý slovenské premiér Ján Čarnogurský připomněl, že se naposledy střetl s Finnisem v Bratislavě, kde měl přednášku v roce 2005. Podle jeho slov mu Finnis řekl: „Jáne, my jsme vám pomáhali za komunizmu, ale vy nám to budete muset vrátit. Tehdy jsem mu nerozuměl. Začínám mu rozumět."

Není první

Finnisův případ není prvním pokusem o veřejné odstranění významného myslitele kvůli jeho konzervativním názorům. V listopadu se zvedla vlna i proti britskému filozofovi Rogeru Scrutonovi.

Roger Scruton je konzervativní britský filozof širokého zaměření. Píše studie o „duchu doby", truchlí nad úpadkem Velké Británie a také komponuje hudbu. Vydával konzervativní čtvrtletník Salisbury Review, postavil se proti zákazu kouření, proti zákazu honu na lišky, protože je to stará britská tradice, a podporoval brexit.

V médiích se dříve objevily některé starší Scrutonovy výroky, které dnes již nevyhovují progresivnímu jemnocitu. Někteří poslanci opozičních labouristů a liberálních demokratů se začali ozývat, že nositel podobných názorů neměl nikdy být vládou jmenován do jakékoli veřejné funkce.

Konzervativní vláda se však postavila za Scrutona a ponechala ho ve funkci i přes tlak na jeho odvolání.