Co jsme jedli za socialismu a co jíme dnes? Jaký mají současné potraviny účinek na lidský organismus? Co před námi zůstává skryto a proč? Na otázky odpovídá Martin Hyroš, autor knihy Současná kvalita potravin – skrytá genocida českého národa. (Foto: PDP)
Genocida
Genocidou se rozumí kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou:
- způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny;
- úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení;
- opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí.
V historii lidstva najdeme spoustu období, kdy lidé neměli co jíst, kdy díky tomu jedli cokoliv, co alespoň zdánlivě mohlo zasytit hlad.
Existuje ovšem pouze jedno období, kdy lidé žijí v relativním blahobytu a přesto vědomě do jídla přimíchávají jedy, které prokazatelně poškozují jejich zdraví. Bohužel v tomto období žijeme posledních 20 let.
Kvalita potravin – jak ji srovnat
Abychom mohli objektivně srovnat a hodnotit kvalitu potravin, musíme jít do minulosti a podívat se na normy, které tuto oblast regulovaly dříve a nyní.
Ovoce a zelenina
U zeleniny a ovoce si musíme dávat pozor zejména na dvě věci. Na dusičnany a pesticidy.
Dusičnany
Co jsou dusičnany?
Dusičnany jsou chemicky soli kyseliny dusičné (např. draselné nebo sodné soli) tvořící přirozenou součást rostlinné i živočišné hmoty (produkty metabolismu).
Možná nebezpečí pro lidský organismus:
Metabolickou přeměnou dusičnanů v lidském těle vznikají dusitany a ty se přeměňují dále na nitrosaminy s kancerogenními (rakovinu vyvolávajícími) účinky. Další nebezpečí představují dusičnany u kojenců.
Vážou se na červené krevní barvivo hemoglobin, které má u malých dětí jinou chemickou strukturu, a blokují tak přenos kyslíku v těle.
To může způsobit dýchací problémy dětí doprovázené modráním tkání – tzv. cyanóza kojenců – až udušením.
Limity na dusičnany za socialismu a dnes
V současné době nás oficiální média informují o tom, že limity dusičnanů „nejsou překračovány.“ Zdálo by se, že vše je v pořádku. Pojďme se podívat, co se skrývá pod pojmem limity „nebyly překročeny“.
Zrušení limitu na dusičnany u většiny ovoce a zeleniny
Zde je přehledně udělána tabulka limitů tak, jak se měnily v čase. Vidíte v ní původní, velmi přísné normy platné za socialismu (sloupec rok 1986), přes částečné uvolnění těchto norem po změně režimu (sloupec rok 2002) až po současnou dobu, kdy jsme v EU, a kdy byly limity většinou zrušeny a u zbytku byly masivně zvednuty (sloupec 2012).
Z tabulky je patrné, že vše je podřízeno co nejvyšším výnosům, tedy masivnímu používání hnojiv. Jde o peníze, zdraví populace nikoho nezajímá.
Závěr
U většiny ovoce a zeleniny nejsou limity vůbec stanoveny. Limity byly proti roku 1986 několikanásobně zvednuty.
Původní normy platné za socialismu jsou běžně překračovány o stovky procent.
Fakticky se přestaly dusičnany kontrolovat – za celý rok 2012 se kontrolovalo pouze 99 vzorků zeleniny. Nekontrolují se základní druhy zeleniny, jako jsou papriky a rajčata.
Níže naleznete zajímavou stránku, která řeší problematiku klasických potravin, které jsou prakticky chemickými koktejly, aniž bychom o tom věděli.
Martin Hyroš
