Přímo neuvěřitelné? Jeden z novějších experimentů potvrzuje, že realita existuje pouze tehdy, když se na ni díváme
16. října 2018 Redakce AC24 Ze světa 15533 6
Podle dobře známé teorie kvantové fyziky chování částic se mění v závislosti na tom, zda je nebo není přítomen pozorovatel, který by částice pozoroval.

 

 

Tato hypotéza v podstatě tvrdí, že realita je určitým druhem iluze, která existuje jen tehdy, když se na ni díváme.

V minulosti bylo v oblasti kvantové fyziky provedeno již mnoho experimentů, které ukazují, že to může být opravdu tak.

A teprve nedávno přišli fyzici z Australské národní univerzity (Australian National University) s dalšími důkazy, které stejně potvrzují iluzorní povahu reality.

Tito vědci provedli experiment s opožděnou volbou, který byl několikrát proveden již v minulosti a nyní jen potvrdil, že realita neexistuje, dokud není pozorována, resp. měřena.

Vědci tvrdí, že toto zjištění se vztahuje přinejmenším na atomární škálu. Ještě dodejme, že autorem tohoto experimentu je americký teoretický fyzik John Wheeler.

Vzrušující zjištění

Některé částice, jako jsou např. fotony a elektrony, se chovají jako částice a vlnění zároveň. Vyvstává zde tedy otázka: Jaká je přesná příčina toho, že se foton nebo elektron chová buď jako částice, nebo jako vlnění?

Experiment Johna Wheelera tuto otázku parafrázuje trochu jinak, protože jeho úkolem je zjistit, ve kterém okamžiku se částice „rozhodne“, zda se bude chovat jako částice, nebo jako vlnění.

A výsledky experimentu vědců z Australské národní univerzity, které byly zveřejněny v žurnálu Nature Physics, poukazují na to, že částice je při svém „rozhodování“ ovlivněna způsobem, kterým je měřena.

Toto zjištění je v naprostém souladu s předpoklady kvantové teorie.

„Znovu to dokazuje, že „rozhodování se“ částic je opravdu přímo ovlivněno jejich měřením, resp. pozorováním.

Na kvantové úrovni realita zkrátka neexistuje, pokud se na ni nedíváme,“ vyjádřil se pro tisk vedoucí výzkumu Dr. Andrew Truscott.

Experiment

Experiment Johna Wheelera byl ve své původní podobě poprvé proveden v roce 1978. Při tomto experimentu byly použity světelné paprsky a zrcadla, v nichž se tyto paprsky odrážely.

Avšak vzhledem k tehdejší úrovni použité techniky by bylo moc náročné experiment zopakovat, a proto nebylo možné formulovat nějaké jednoznačnější závěry.

Technika však šla neuvěřitelně dopředu, což znamená, že vědci dnes mají možnost provádět Wheelerův experiment opakovaně a s vysokou úspěšností. Používají při tom atomy hélia, které jsou rozptýleny laserovým světlem.

Tuto metodu použil ve svých experimentech i tým vědců pod vedením Dr. Truscotta. Přesně sto atomů hélia vědci použili na přeměnu do hmotného skupenství, které je ve fyzice známé jako Boseho-Einsteinův kondenzát.

Z tohoto kondenzátu pak vědci postupně „odštěpovali“ jeden atom po druhém, až jim nakonec zůstal jen jeden atom hélia.

Dalším krokem v experimentu bylo použití laserových paprsků, které pronikaly mřížkou se dvěma štěrbinami. Laserové paprsky při průniku štěrbinami mřížky vytvářely na druhé straně mřížkový vzor, jenž přesně odpovídal tvaru mřížky.

Při průletu přes mřížku se jednotlivé atomy rozptylují do různých směrů, podobně jako když paprsky světla pronikají přes klíčovou dírku.

Atom má proto na „výběr“: buď se bude chovat jako částice a proletí jen jednou štěrbinou v mřížce, nebo se bude chovat jako vlnění a proletí oběma štěrbinami.

Aby to atom neměl tak jednoduché, vědci při experimentu použili i generátor náhodných čísel. Ten měl za úkol ještě více zkombinovat možné dráhy, po kterých by se mohl atom hélia pohybovat, čímž vlastně vytvořili ještě druhou, komplikovanější mřížku.

Celý proces probíhá při obrovské rychlosti – druhá mřížka je vygenerována až poté, co atom hélia proletí přes první mřížku.

Výsledným jevem bylo, že přidání druhé mřížky ovlivnilo samotný proces měření. Ukázalo se, že atom pronikl oběma štěrbinami, což znamená, že se choval jako vlnění.

A také, když druhá mřížka při experimentu použita nebyla, měření probíhalo bez problémů a atom pronikl jen jednou štěrbinou. Jinými slovy, v tomto případě se choval jako částice.

Výsledky experimentu a jejich interpretace

Druhá mřížka byla „postavena“ před atom až tehdy, když atom pronikl první mřížkou. Proto by bylo rozumné předpokládat, že při průniku první mřížkou se atom ještě „nerozhodl“, jestli se bude chovat jako částice, nebo jako vlnění.

Podle Dr. Truscotta můžeme tento výsledek interpretovat dvěma způsoby. Tím prvním je, že atom se „rozhoduje“ podle toho, jakou metodu vědci při jeho měření použijí.

A druhým je, že měření, které v experimentu nastane, již ovlivňuje chování fotonu. Nebo trochu jinými slovy, budoucí měření ovlivňuje minulost fotonu.

„Díky tomuto experimentu můžeme vidět, že atom neprochází z místa A do místa B. Atom se začne projevovat buď jako částice, nebo jako vlnění až poté, co byl změřen na konci své dráhy,“ vysvětluje Dr. Truscott.

Vědci se tedy shodují, že tento experiment ještě více potvrzuje opodstatněnost kvantové teorie. Výsledky experimentu jsou novým důkazem, který potvrzuje správnost myšlenky, že realita neexistuje bez pozorovatele.

Pod váhou dalšího výzkumu v oblasti kvantové fyziky a dalších fascinujících důkazů se možná naše chápání skutečnosti jednoho dne zcela změní.

„Jestli vás kvantová mechanika ještě úplně neohromila, to znamená, že jí zatím nerozumíte.“ – Niels Bohr

Zdroj: mv.cz

 
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Facebook komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor


PA
Piovarči Aragonit
16. října 2018

Inak všetko je vlnenie pokiaľ to nepozorujeme akonáhle začneme pozorovať vlnenie sa mení na častice. Nuž ale stále tu niečo je či to pozorujeme alebo nie

 

Popo a písal som tu niečo o myslení?

https://cz.sputniknews.com/svet/201810178273011-usa-sankce-syrie-rusko-iran/


40
Popo *
17. října 2018
Už zase myslíš? Vidíš vidíš priatelu, už aj tá veda samotná s ktorou sa i ty sám tak rád bitostne "prikrívaš" ti to potvrdzuje jak choré je to vychádzať z toho čo človek len M Y S L Í  S I . Je zjavné že pri tom "samooblbovaní" vlastnými myšlienkovými pochodmi si už na to zabudol a tak dovolím si pripomenúť ti to - tých 5 (+1) zmyslov ktore i tebe k užitku tvojmu "život" sám do vienka ti dal ni tebe nebolo daných len tak pre srandu králikov...
03
Popo *
18. října 2018
"Popo a písal som tu niečo o myslení? " Priatelu ak podáš mi ty zmysluplné vysvetlenie k tomu (nemusíš...) z ktorým z tých 5tich (+1) zmyslov čo pri narodení tvojom prirodzene boli ti do vienka dané si sa dopracoval k tomuto  "Nuž ale stále tu niečo je či pozozujeme alebo nie " konštatovaniu (i v tomto konkretnom prípade ide len o domnienku od slova domýšlať si - myslieť ), niet v tom sebemenšieho problému uznať si mi omyl. Naozáááj...
00
NS
Naser Sisi
17. října 2018

pozorovatel nic neovlivní....pozorovateli zprostředkovává obraz světelný paprsek který mu vše donese až do oka...pak až ´´vidíme´´ ...paprsek světla ještě předtím než nám obraz donese ho musí načíst a toto načtení ovlivní zbůsob chování toho co je načítáno....ten kdo to psal o tom nic neví, článek je zcela matoucí


20
Ares Mlok
19. října 2018

Ne ne, článek je vědecky naprosto přesný. Fakt. Boseho-Einsteinův kondenzát je stav shluku atomů (zde Helia), který má stejný spin a hlavně má kvantové vlastnosti na makropozorovatelné úrovni. Koukneš do zrcadla a vidíš to.

Nic se do hmotného skupenství nepřeměňuje. Nic takového neexistuje.

No a k věci: atom Helia naprosto zblblý teplotou velmi blízko absolutní nuly (rozuměj zmrzlej jako hovno) dostane po palici Laserem. Odletí směrem k cedníku a aniž by chápal co se děje, cedníkem proletí. Cestou se trochu ohřeje a další darda Laserem a čočka z náhodně vysypané matematiky ho donutí svíjet se jako had. Svíjející had se vlní a to atomu Helia umožní vniknout do dvou sousedících děr cedníku. A tady se stane zázrak stvoření kdy kvantovým skokem se z atomu Helia po průchodu druhým cedníkem stává foton. Jeden foton a ten někdo něčím nějak uviděl.

Si vem tu kliku, zrovna nemrkl.

Pro lepší pochopení něco z reálné praxe:

Motorkář si to přečetl a se získanými poznatky to valí 150 přes vesnici. V zatáčce znaje zákonů kvantové fyziky proletí pletivem plotu. Ejhle místo hvězdy zářivé hranolky. Zapomněl chladit, když se opotil před průletem pletivem...

 


00