Palba z minometů zasáhla základnu s americkými vojáky v Iráku
12. ledna 2020 Redakce AC24 Ze světa neprehlednete videa 17222 0
K druhému za posledních několik dní útoku došlo dnes večer na vojenskou základnu v Iráku, kterou využívá americká armáda. Podle předběžných informací na leteckou základnu Balad na severu země dopadlo sedm minometných granátů. (Foto: Twitter)

 
 
loading...
 

O události informovala agentura AFP. Armádní zdroje jí sdělily, že byli zraněni čtyři iráčtí vojáci. Na základnu údajně dopadlo sedm minometných granátů. Jiné zdroje ale uvádějí, že šlo o 17 střel.

Agentura Reuters dále uvádí, že granáty dopadly na přistávací dráhu základny.

Základna leží 64 kilometrů severně od Bagdádu. Podle zdrojů agentury většina amerických vojáků základnu opustila poté, co došlo k eskalaci napětí mezi Spojenými státy a Íránem v důsledku atentátu na íránského generála Kásima Sulejmáního.

Tato základna se 4. ledna již jednou stala terčem útoku. Tehdy se jednalo o pomstu za vraždu íránského generála. Podobné útoky na vojenské základny v Iráku jsou ovšem poměrně časté.

V noci na 8. ledna Íránské revoluční gardy podnikly raketový útok na dvě americké základny v Íránu. V důsledku útoku nebyl nikdo zraněn. Ačkoli íránská média z počátku tvrdila, že o život přišlo 80 vojáků, později Íránské revoluční gardy informovaly, že jejich cílem nebylo způsobit lidské ztráty.

Velitel bezpečnostního oddělení Generálního štábu íránské armády pohrozil USA „tvrdší pomstou“ za jakýkoli další nepřátelský krok. Raketový útok na americkou leteckou základnu byl podle něj pouhou fackou, dále však Iráčané mohou uštědřit „drtivé ocelové rány“.

Íránský útok byl jedním z aktů pomsty za smrt velitele jednotek Kuds Kásíma Sulejmáního, který byl 3. ledna zabit Spojenými státy u Bagdádského letiště. Ve stejný den večer, co došlo k útoku na americké základny, protivzdušná obrana Íránských revolučních gard omylem sestřelila ukrajinský Boeing, který vzlétal z Mezinárodního letiště Imáma Chomejního.

Po atentátu na Sulejmáního irácký parlament přijal usnesení, podle kterého má irácká vláda zajistit odchod cizích vojsk ze země. Irácký premiér požádal amerického ministra zahraničí Mika Pompea, aby vyslal do země své zástupce, kteří mají projednat mechanismus stažení amerických vojsk.

Spojené státy stažení svých vojsk ze země prozatím odmítají. Pokud Bagdád bude trvat na tom, aby americká armáda odešla, americký prezident Donald Trump pohrozil Iráku sankcemi. Uvedl rovněž, že v případě odchodu musí Irák zaplatit za americké základny v zemi, které stály několik miliard dolarů.

Zdroj: reuters.com

 
 
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Hello World

Facebook komentáře
Disqus komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor