Norská státní zpráva říká, že představitelé země „měli velmi omezené znalosti“ o tom, co se v Libyi děje, ale hbitě se rozhodli připojit k intervenci vedené USA, která změnila kdysi kvetoucí severoafrickou zemi na líheň teroristů.
Norsko spěchalo, aby pomohlo svým spojencům v NATO s bombardováním Libye v roce 2011, aniž by rozumělo tomu, co se ve skutečnosti na zemi děje, nebo chápalo hrozivé důsledky, k nimž to může vést, uzavřela nová zpráva státu. Komise, v jejíž čele stál bývalý ministr zahraničních věcí Jan Petersen, zjistila, že politici v Oslu „měli velmi omezené znalosti o Libyi", když zatáhli národ do bombardování vedeného USA proti libyjské vládě.
„V těchto situacích se klíčoví lidé s rozhodovacími pravomocemi spoléhají na informace z médií a od jiných zemí," říká zpráva.
Nejen to. Komise říká, že nejsou „žádné psané zdroje", které by indikovaly, že před nasazením bojových letounů norští politici „posoudili typ konfliktu, do něhož se Norsko zapojilo".
Norsko během útoku na Libyi poskytlo šest stíhaček F-16. Ty, podle zprávy, vykonaly 596 útočných misí od března do července 2011. To činí přibližně 10 % všech koaličních útoků za zmíněný rok.
Zpráva vedla k tomu, že někteří politici znovu vyhodnotili účelnost zapojení země do libyjské kampaně.
„Když se podíváte na to, co se stalo pak, kdy se Libye změnila na domov teroristů, tak to rozhodnutí není něco, na co bychom mohli být hrdí," řekla bývalá předsedkyně norské Centrální strany Liv Signe Navarsete.
Zdroj: regjeringen.no
