Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou chce změnit způsob vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu. Neziskovky se toho bojí jako čert kříže. (Foto: Facebook)

Česko je rájem nestátních neziskových organizací. No ano. Jen si zkuste tipnout, kolik jich v České republice funguje. Tisíc? Samá voda. Desítky tisíc? Přihořívá. Sto tisíc? Hoří. V naší republice je podle Českého statistického úřadu zaregistrováno téměř 138 tisíc nestátních neziskových organizací. Přičemž každý rok jejich počet roste.

Samozřejmě nejde o samé sorosárny. Nemusíte se obávat, drazí čtenáři. Převážně se jedná o slušné organizace se slušnými lidmi. Nikdo nebude podezřívat třeba neziskovku Paleček zabývající se všestrannou pomocí občanům s malým vzrůstem a jejich rodinám z toho, že vytváří v české společnosti atmosféru nenávisti.

Když se podíváme do evidence nestátních neziskových organizací vedenou ministerstvem vnitra, tak se před námi otevírá fantastický svět lidských zájmů a starostí. Hned je člověku dobře z pocitu, že Češi nejsou lhostejní a pomáhají svým bližním. Jenže mezi organizacemi, které skutečně pomáhají lidem v jejich těžkých životních situacích, vystrkují růžky organizace, za kterými stojí politické zájmy.

Nejsou jen v Praze nebo Brně. Jsou rozstrkány po celé České republice. Většina z nich je napojena nějakým způsobem na organizaci Člověka v tísni. Finančně nebo ideologicky. Třeba prostřednictvím šíření filmů festivalu Jeden svět ve svých městech. Jen aby se nezapomnělo. Člověk v tísni dostává od státu největší finanční pomoc ze všech politických neziskovek. V roce 2016 dostala tato neziskovka 167 milionů korun.

Je zajímavé zjišťovat, co se děje v různých koutech naší republiky. Vezměme třeba devítitisícové město Polička. Pokud mezi vámi, drazí čtenáři, není vášnivý turista, asi netušíte, že se nachází v Pardubickém kraji v blízkosti zemské hranice Čech a Moravy. A také tam působí spolek Pontopolis, který je napojen na zmíněného Člověka v tísni.

Cílem spolku je „připomínání období komunismu v Československu a ostatních státech Východního bloku a Sovětského svazu, zároveň se také snaží otevírat diskuzi nad dnešním stavem demokracie u nás a přibližovat nedemokratické režimy v ostatních zemích světa“.

Ale dobře, proč by ne? V 15. století vzdoroval místní hrad „lišce ryšavé“, v našem století místní lepšolidé bojují za demokracii. I za státní dotace. Tedy naše peníze.

Pamatujete předloňský skandál, když poslanec za ODS Jakub Janda (nezaměňovat s aktivistou Jakubem Jandou) navrhl, aby se miliony určené pro neziskové organizace, které řeší rovnost žen a mužů, daly raději na sport? Třeba menším sportovním klubům. Janda vytkl konkrétně organizaci Gender Studies, že si ze své ideologie udělala byznys. Jak to dopadlo? V loňském roce organizace opět dostala dotace od státu i Evropské unie. Jejich výše celkově přesahuje čtyři miliony korun. A na vesnici kluci čutají do umolousaného míče.

Neziskovky teď dostaly strach. Proč? Protože ministerstvo financí plánuje přeonačit způsob vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu. Peníze na takzvané měkké projekty by tak měli žadatelé v příštích letech čerpat až zpětně. Proč? Ministerstvo financí tím chce ulevit státnímu rozpočtu, peníze na tyto projekty se totiž nyní vyplácí předem na základě zálohových faktur.

Půjde přitom o hodně. Jak uvádí Český statistický úřad, financování netržních neziskových institucí se z největší části skládá z transferů a dotací z veřejných zdrojů (33,3 %) a příjmů za netržní produkci (23,7 %). Příspěvek dobrovolníků činí pouze něco málo přes deset procent. Jen pro vaši představu, dotaci od státu a Evropské unie dostává zhruba sedm tisíc českých neziskovek.

Do ministryně financí se proto neziskové organizace v čele s Člověkem v tísni pustily. Aleně Schillerové vyčítají, že její nápad bude mít fatální následky pro celý neziskový sektor, který čerpá peníze z EU. Buďto by si neziskovky musely vzít na dotace bankovní půjčku a zadlužit se, nebo by se dotací rovnou raději vzdaly.

O pravidlech pro vyplácení evropských dotací v příštím programovém období, tedy v letech 2021 až 2027 aktuálně diskutuje na pracovní úrovni Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy. Současný záměr tak není zatím definitivní a může se ještě změnit. Obava politických neziskových organizací je však jasná.

Zdroj: snews.com