Nepotřebujeme svět, kde se Čína stane dalšími USA, tvrdí Peking

Nepotřebujeme svět, kde se Čína stane dalšími USA, tvrdí ve své nabídce na zlepšení americko-čínských vztahů Čína. (Foto: Pixabay)

V Číně v novoročním projevu prezident Xi mluvil o tom, jak vidí nový multilaterální svět vzájemné spolupráce. A že nemluvil jen tak do větru, nýbrž že Čína se chystá tak postupovat se už projevuje na vyjádření čínského ministra zahraničí Wang Yiho, který poskytl médiím rozsáhlý rozhovor o čínsko-amerických vztazích, který lze více méně považovat i za nabídku pro nadcházející Bidenovu administrativu.

„My nepotřebujeme svět, v němž by se Čína stala dalšími Spojenými státy. To by nebylo ani racionální, ani proveditelné. Spojené státy by se radši měly pokusit stát se lepší zemí, a Čína se pak určitě stane jejich lepším já,“ řekl.

Uvedená slova je nutno vnímat v kontextu toho, co jsme o Číně už psali a co o ní říkal v našem nedávném článku veterán americké diplomacie a důkladný znalec Číny. Shrneme-li to, Spojené státy obvykle, když Čínu obviňují z agresivity, tak o ní tvrdí, že chce provádět takovou imperiální politiku, jakou dělají oni, s projekcí moci do vzdálených končin, s vytvářením aliancí a zavázaných spojenců a s vnucováním jiným svého modelu společnosti a hodnotového systému.

Nicméně po tisíce let bylo čínskou strategií neprovádět projekci moci mimo vlastní území, tj. mimo území, která může efektivně spravovat. Nevytvářet aliance, které by ji zatahovaly do problémů sporů jiných a nezkoušeli jiné asimilovat na svoji víru či kulturu. Spíše kolem sebe stavěli zdi a spálili lodě pro zaoceánskou plavbu, než aby nesli náklady imperialismu a vnitřní destabilizace s tím spojené. Být „šerifem světa“ jako USA je pro ně spíše noční můra.

Proto by tímto ministrem předkládanou vizi odstranění současných těžkostí v čínsko-amerických vztazích vzniklých na konci vlády současné administrativy bylo možno brát dost vážně stejně jako varování, že současná konfrontační strategie USA s „novou Studenou válkou“ je přístupem „odsouzeným ke krachu.“

Také vysvětloval, že svět by měl daleko úžeji spolupracovat na boji s pandemií COVID-19, čemuž prý stojí v cestě „unilateralismus, protekcionismus a mocenská politika,“ což byla nepochybně výčitka směřovaná vůči USA.

Zároveň se pyšnil, že „Čína stojí v čele snah o multilaterální spolupráci a neochvějně prosazuje mulitateralismus.“ Pro jestřáby americké politiky to ale asi bude znít dost agresivně, protože multilateralismus je zhroucením monopolárního světa pod hegemonním impériem.

Wang naproti tomu vychvaloval, jak se čínsko-ruské vztahy za poslední rok zlepšily.

„Prezident Xi Jinping s prezidentem Vladimirem Putinem vedli pět telefonních hovorů a při mnoha příležitostech si vyměnili korespondenci, z čehož vznikalo nejdůležitější strategické vedení pro trvalý růst bilaterálních vztahů. Narůstala vzájemná podpora lidu obou zemí.

Rusko bylo první zemí, která do Číny při COVID-19 poslala zdravotní aj. dodávky a Čína patřila mezi nejsilnější poskytovatele podpory Rusku, když se s COVIDEM utkalo.

Obě země také úzce spolupracovaly na společné epidemické reakci a na vývoji vakcín a léků. I přes problémy rostla praktická spolupráce. Obě země energicky zařídily nový rozběh ekonomiky, zabezpečily fungování průmyslových a dodavatelských řetězců a dosahovaly neustálého pokroku v řadě větších projektů.“

Že jeho interview není určeno jen čtenářům místního tisku, nýbrž i administrativě USA se ukázalo v jeho výzvě, „aby se Bidenova administrativa vrátila k rozumnému přístupu k Číně,“ načež vysvětloval sebeklamy, z jakých USA v přístupu k Číně vychází:

„V podstatě to všechno vyvěrá z hluboce mylného pojetí Číny u amerických politiků. Někteří na Čínu pohlíží jako na největší hrozbu a jejich čínská politika založená na takovém falešném vnímání je prostě chybná. To, k čemu dochází dokazuje, že americké pokusy potlačovat Čínu a začínat novou Studenou válku nejenže hrubě poškozují zájmy lidu obou zemí, ale přináší také značný rozvrat do celého světa. Taková politika nenajde žádnou podporu a je odsouzena ke krachu.“

„Čínsko-americké vztahy se teď ovšem dostávají na novou křižovatku, a tak se otvírá i nové okno naděje. Doufáme, že příští administrativa USA se vrátí k rozumnému přístupu, obnoví s Čínou dialog, obnoví v bilaterálních vztazích normálnost a znovu začne se spoluprací.“

Také se neopomněl vyjádřit k neustále omílaným obviněním, ba i vyšetřováním USA, že Čína je zloděj intelektuálního vlastnictví a skrytě infiltruje do amerického politického systému.

„Čína se nikdy nevměšuje do vnitřních záležitostí Spojených států a cení si mírové koexistence a vzájemně výhodné spolupráce se Spojenými státy,“ uvádí se v rozhovoru.

A pak přišla zřejmě pointa celého interview rozvedením hlediska, z jakého v přístupu k současnému chování USA v Číně vychází, a jak by zase šly pozitivní vztahy mezi oběma zeměmi vbrzku obnovit:

„Nám je jasné, že ve Spojených státech někteří těžce nesou rychlý rozvoj Číny. Ale nejlepší způsob, jak si zachovat náskok, spočívá v neustálém sebezdokonalování, ne v tom, že se bude blokovat rozvoj jiným. My svět, ve kterém se z Číny stanou další Spojené státy, nepotřebujeme. To by nebylo ani racionální, ani proveditelné. Spojené státy by se spíše měly pokoušet dělat samy ze sebe lepší zemi, a pak se Čína určitě stane jejich lepším já.“

„Věříme, že až se Spojené státy poučí z minulosti a začnou v tomto směru s Čínou spolupracovat, tak budou obě země schopny vyřešit rozpory dialogem a rozšiřovat spoluprací společné zájmy. To oběma těmto významným zemím umožní nastolit model koexistence, z něhož budou mít prospěch jak tyto dvě země, tak celý svět, a otevře se tak výhled na nový rozvoj v souladu s trendy směřování historie.“

Během posledních let se v očích USA Čína začala čím dál více jevit jako nový hlavní politický, ekonomický i vojenský rival a protivník, který hrozí, že jejich globální vliv zastíní svým globálním vlivem. Došlo k tomu převážně za Trumpovy administrativy, ale dost těžko to asi bude specifikem Trumpa a jeho týmu. Konec konců Trump spíše naslouchal tomu, co skupiny z vlivných amerických institucí tvrdily a co navrhovaly, a nejen své poradce a spolupracovníky. A to bude, dá se čekat, dělat i Biden.

Ten optimismus, jaký Wang vkládá do nadějí na změny za nového amerického prezidenta, je dost možná přehnaný, neboť to, co americké mocenské elity vůči Číně rozhýbaly, nebude jen záležitostí někoho, kdo zrovna sedí v Bílém domě. Nebude nejspíš ani snadné vycouvat z té spousty sankcí, které USA v poslední době uvalily na Huawei i jiné firmy a na řadu významných čínských činitelů.