Naše Sluneční soustava je obehnána valem z plazmy o 43 000°C
25. listopadu 2019 Redakce AC24 Ze světa neprehlednete videa 37366 1
Podívejte se na kohoutek nad umyvadlem a zkoumejte konkrétně, jak voda odtékající z kohoutku neustále prošplíchává sifónem, v němž se vytváří malá vodní zádrž, přes kterou se do umyvadla nic nedostane. (Foto: Youtube)
 

 
Loading...

Podívejte se na kohoutek nad umyvadlem a zkoumejte konkrétně, jak voda odtékající z kohoutku neustále prošplíchává sifónem, v němž se vytváří malá vodní zádrž, přes kterou se do umyvadla nic nedostane.

Ukázalo se, že i Slunce má něco podobného jako voda odtékající z kohoutku, jenom místo aby odtékala voda, odtéká sluneční vítr proudící všemi směry a místo aby tam byla izolační voda v sifónu, je tam částicová polévka sestávající z mezihvězdné plazmy.

Edge Of The Solar System New Horizons Voyager Program

Voyager 1 Heliosphere Program

A ač vědci o dynamice odtékající sluneční plazmy vědí řadu let, tak teď díky kosmické sondě Voyager 2 objevili, že region kolem vnějšího okraje funguje jako náš „štít“ vytvořený slunečním větrem tam, kde se tento vítr sráží s polévkou mezihvězdné plazmy, takže se skládá z plazmového valu (o nízké hustotě) o teplotě 43 000°C.

Voyager ten průchod plameny o 43 000°C přežil, i když ocel se taví při teplotě kolem 1500°C, jak je to možné?

Odpovědí je hustota teplo přenášejícího média. Ty částice jsou velice horké, ale je jich velice málo. Položte ruku do proudu horkého vzduchu o 54°C. Pak vložte ruku do proudu vody o stejné teplotě. Co z toho se vám zdá teplejší?

To, co vám ruku ohřívá rychleji. Pak si ale přestavte plazmu s milionkrát nebo miliardkrát menší hustotou než voda. Co se týče působení času, i když občas nějaká částice zahřeje voyager na maličkém kousíčku jednou za čas, tak ten by se po čase roztavit mohl.

Jenže Voyager teplo také ztrácí vyzařováním do prostředí s pozadím o skoro absolutní nule. Takže snadno ty maličké zásahy teplem uchladí rychleji, než jsou schopny nahromadit teplo a přehřát plášť Voyageru.

Zdroj: disclose.tv

 

 
 
Loading...
loading...
 
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Hello World

Facebook komentáře
Disqus komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor


EP
Eduard Piovarči
25. listopadu 2019
Tak že akýkolvek hviezdolet by cez tú plazmu prefrčal bez toho aby sa jeho hlášť čo i len nahrial? Pri väčších rýchlostiach približujúcich sa rýchlosti svetla by však nastal nutne problém
10
EP
Eduard Piovarči
25. listopadu 2019
Tak že akýkolvek hviezdolet by cez tú plazmu prefrčal bez toho aby sa jeho hlášť čo i len nahrial? Pri väčších rýchlostiach približujúcich sa rýchlosti svetla by však nastal nutne problém
+ 1