Měsíc je momentálně destinací, kam touží poslat svého zástupce nejedna země. Jak píše portál IFLScience, plánoval tak učinit i Izrael. Začátkem tohoto roku vyslal na Měsíc modul Beresheet. (Foto: Shutterstock)
Naneštěstí, havaroval jen několik sekund před přistáním a šance na oslavy byly zmařeny. Zdá se však, že i z neúspěšného přistání přece jen vzejde něco dobrého.
Lunární modul Beresheet by byl nejen prvním izraelským modulem, který by na Měsíci přistál, ale i prvním soukromě financovaným modulem.
Součástí modulu bylo i 100 gramové zařízení obsahující nanotechnologie, které zas bylo financováno neziskovou organizací Arch Mission Foundation. Jejím cílem je uchovat co nejvíce poznatků o naší civilizaci pro další generace.
Naneštěstí, zdálo se, že odkaz obsažený na zařízení byl zničen spolu s lunárním modulem během havárie. Vědci se však rozhodli, že přepočtou trajektorii modulu, díky čemuž nabyli podezření, že něco z modulu lze přece jen přežilo. Satelitní záběry dokazují, že nanotechnologie leží nedotčené na povrchu Měsíce.
V čem vlastně odkaz spočívá? Nanotechnologie obsahuje 100 milionů lidských buněk odebraných 25 lidem. Tento genetický materiál by měl teoreticky stačit na to, aby se v případě potřeby podařilo opět zalidnit Zemi. Lidské buňky však nejsou to jediné, co Arch Mission na Měsíc vyslali, překvapení je mnohem víc, odhalovat se však budou postupně, v průběhu příštích měsíců a let.
Jedním z překvapení jsou například Želvušky, které jsou známé tím, že je najdete téměř v každém koutě Země a jsou téměř nezničitelné. Dokáží přežít i ty nejextrémnější podmínky, například teploty v rozsahu od -272 °C až po 150 °C.
Kromě toho, milimetr dlouhé stvoření zvládnou levou zadní i radiaci a bez vody dokáží klidně přežít i deset let. Někteří teoretici si proto myslí, že pokud jednoho dne nastane konec světa, Želvušky to přežijí.
Již v roce 2007 jejich Evropská kosmická agentura vyslala na zkušební let do vesmíru a ukázalo se, že mimo speciální kapsle dokázali přežít celých 12 dní.
I když se Želvušky na Měsíci údajně nemohou rozmnožovat, je sporné, do jaké míry je dobré na povrchu Měsíce ponechávat lidské stopy.
Již nyní je tam toho víc než dost, včetně 100 pytlů lidského odpadu, které po sobě zanechala posádka Apolla či rostlina, která byla původně snahou čínských vědců vypěstovat potravu na Měsíci.
Zdroj: iflscience.com
