Kosmická sonda Curiosity zaznamenala nárůst a pokles hladiny kyslíku nad kráterem Gale, což nelze vysvětlit žádným ze známých chemických procesů, uvedla BBC. (Foto: Wikimedia)
Na jaře a v létě je koncentrace kyslíku vyšší v průměru o 30 procent, na podzim se vrací k normálním hodnotám. Z roku na rok se však může dodatečné množství plynu lišit.
Většina atmosfér na Marsu (95 procent) je tvořena oxidem uhličitým. Kromě toho je přítomen i molekulární dusík (2,6 %), argon (1,9 %), kyslík (0,16 %) a oxid uhelnatý (0,06 %). V zimě oxid uhličitý, který se nachází nad pólem, zamrzne, což vede k poklesu tlaku v odpovídající hemisféře a redistribuci plynů mezi hemisférami, což tento tlak odvádí. Na jaře je pak pozorován opačný obraz.
Tomuto procesu odpovídají výkyvy koncentrace plynů včetně dusíku a argonu, změny v hladinách kyslíku však nejsou tímto sezónním cyklem vysvětleny. Rovněž vědci vyloučili možnost, že kyslík je vytvářen rozkladem molekul vody nebo oxidu uhličitého, protože v atmosféře Marsu je příliš málo vody a oxid uhličitý se rozkládá příliš pomalu. Zdrojem plynu tak může být půda, ale to nevysvětluje zmizení kyslíku během podzimu.
Vědci nevylučují, že tento mechanismus může být spojen s činností živých organismů. Nicméně mají sklony věřit, že příčinou jsou přece jen geologické procesy. Je zajímavé, že kolísání jiného plynu, metanu, se shoduje se změnami koncentrace kyslíku. Oba tyto procesy mohou mít stejné důvody.
Bývalý vědec NASA Gilbert Levin v říjnu oznámil, že na Marsu byly nalezeny stopy života před více než 40 lety. Podle něj byla studie provedena v roce 1976 jako součást programu Viking, který zahrnoval hledání stop života ve vzorcích půdy z Marsu. Jak dále uvedl, povedlo se objevit „mikrobiální dýchání“, o kterém svědčí vysoká hladina kyslíku v získaných vzorcích.
Získat se povedlo celkově čtyři pozitivní výsledky z testu ze dvou kosmických lodí, které přistály ve vzdálenosti 4000 mil. Podle NASA ovšem vzorky ukazují pouze na přítomnost látky, která napodobuje život.
Zdroj: bbc.com
