Čína je už teď hlavní dílnou planety. Největší část hmotného zboží ze všech zemí na planetě vyprodukují právě Číňané. USA se sice před Čínou stále drží v hrubém domácím produktu, ale v tom se podíl hmotných výrobků spíše zmenšuje. (Foto: Advantus Media Inc. and QuoteInspector.com)

Také i ten hrubý domácí produkt jako takový bývá zpochybňován, neboť v nominálních cenách USA sice produkují stále ještě více než Číňané, ale objem produkce při přepočtu na paritu kupní síly je v Číně už větší a ta převaha USA je tedy spíše důsledkem privilegovaného nadsazení dolaru a relativně nízkého směnného kurzu čínského yuanu posilujícího tak export.

Přestože je Čína vlastně největším hospodářským obrem světa, hraje ve většině světových záležitostí spíše druhé housle. Zatím to platilo i v technologickém vývoji a ten je rozhodující. Nezapomeňme, že když Angličané kolonizovali Indii, tak měla Indie několikanásobně vyšší celkový domácí produkt než Británie, a přesto Britové Indy v pohodě kolonizovali převážně kvůli své technologické převaze, ač v hrubé hospodářské síle byli proti Indům trpaslík. A dokud nebude Čína jedničkou v technologiích, bude pořád ve světové ekonomice jen světovým největším tovaryšem, ne však mistrem.

Samozřejmě, že to Číňané velice dobře vědí, vůbec se jim to nelíbí a snaží se stát vůdcem vědeckého a technického pokroku, a to s působivými výsledky. Nejlépe to vidíme na Huawei, která sesadila americké firmy z trůnu lídra v technologiích komunikačních sítí, a rozpoutala tak hysterii, že ta firma je zloduch, od kterého si nikdo pokrokový osvícený, liberální nic nekoupí a radši své peníze vydá za podřadnější leč dražší produkty ze stagnujícího Západu. Ale světový trh mobilů a komunikačních síťových technologií, počítačů aj. je převážně čínský, a tak v tomto odvětví jsou na špici světa ve výrobě a ve vývoji síťových technologií už představují i technickou jedničku, na kterou nikdo nemá.

USA jsou pořád jedničkou ve výdajích na vědu a výzkum, ale Čína už produkuje více vědeckých článků. Jenže USA mají své vědecké články, ač v menším počtu, tak pořád s vyšším celosvětovým ohlasem a tudíž kvalitou a vědeckou přínosností, ale je na tom mj. vidět, že dát peníze čínským vědcům je velice produktivní a běžnou vědeckou práci je tam možno získat ve větším množství za méně peněz.

A po tomto prvním průlomu, kdy prorazili na špičku světa s Huawei síťovými technologiemi, jsou Číňané rozhodnuti prorazit Ameriku i v dalších oborech. Předseda Čínské komunistické strany Xi Jinping v květnu 2017 vyhlásil plán zřízení digitální Hedvábné stezky pod čínským dohledem. Ta by měla nahradit současnou síť globálních digitálních telekomunikací pod americkým dohledem. Čína se také opírá do oboru umělé inteligence, kde jsou USA stále jedničkou, ale Číňané mají ve svých cílech stanoveno, že je do roku 2030 předběhnou. Dost se přitom snaží být lepší už teď v umělých strojních překladech.

Také v celkovém vývoji software a počítačovém zpracování dat si USA druží velký náskok před světem a zvláště před Čínou. Jejich náskok v tomto oboru je tak velký, že Číňané dosud ani nevyhlašují je tamto poli dohnat a předehnat.

Jinak je tomu ale v nejšpičkovějším hardware pro informační a komunikační technologie. Číňané se pokoušejí postavit se na špici s kvantovými počítači a říká se, že je dost nasazují do vojenských technologií – snad v největší míře na světě. Také jimi Číňané vytváří neprolomitelné šifry a perfektně maskují svoji komunikaci.

Ale nejvíce se třesou na to, jak USA sesadí v oboru polovodičových čipů. To ve skutečnosti není jeden obor, nýbrž několik vzájemně se doplňujících odvětví. Je to vývoj elektronických materiálů, chemických plynů a mikro-litografické technologie, přičemž jedničky ve všech těch oborech jsou pořád země Západního světa – zvláště USA. Číňané se však domnívají, že když nasypou dost velké prostředky na vývoj v těchto oborech, tak všechny předstihnou a stanou se v čipech jedničkou už během 20. let našeho století.

Číňané by chtěli být podle svých plánů podpory vývoje v klíčových odvětvích světovými jedničkami v robotice, energeticky účinných autech a v mikroprocesorech do roku 2025. Objemy peněz, které na to půjdou, budou nejspíš největší na světě. Dost pravděpodobně se dá čekat, že by se jim to mohlo povést a jejich plánu stát se světovou technickou jedničkou do roku 2049 nebude už stát nic v cestě.

Ale pozor, věci nejsou tak jednoduché. V podobné situaci byly USA v poválečných dekádách vícekrát. Od šedesátých do devadesátých let minulého století tu bylo vždy Japonsko, které jim bylo v patách a čekalo se, kdy Japonsko předběhne zbytek světa. Cokoliv Američané vyvinuli, do toho se Japonci pustili, Američany dohnali a předehnali. Ve všech polovodičových technologiích až do posledních generací, když s nimi přišli Američané, nastoupili Japonci a Američany vždy dohnali a předehnali, než Japonsko zachvátila koncem 90. let éra stagnace.

Jenže jakmile k tomu došlo, v USA přišly nějaké firmy plné potrhlíků plných technické hravosti – často z garážových start-upů – které přišly s něčím úplně novým, jak se to dosud nedělalo, a zase byly USA jedničkou. Ani teď tedy není vyloučeno, že někdo přijde s něčím úplně jiným než jen vypilováváním současných mikro-litografických postupů, a ač v nich bude třeba Čína nejlepší, vznikne nová vývojová cesta, ve které budou zase na špici Američané, jako tomu bylo vždy, když je v něčem, s čím původně přišli, předehnali Japonci.

Vývoj si také hledá úplně nové cesty než jen ty, do kterých se plánovaně sypou miliardy. Před několika desítkami let, bylo každému jasné, že vývoj výpočetní techniky směřuje k revoluci způsobené superpočítači s nesmírnou výpočetní průchodností, často s umělou inteligencí, kterou vyvíjeli už tenkrát, a s tím, že lidé v kancelářích budou sedět u terminálů a všichni se dělit o supervýkonný výpočetní stroj v pozadí. Jenže pak přišla PC, která zpočátku nebral nikdo vážně a považovali je spíše za hračky. PC se pak stala hlavním tahounem technologického vývoje a PC přetvořila náš svět a ne supervýkonné stroje. A i tyhle původně hračky, co změnily svět, pocházely původně z „garáží“.

Nicméně Amerika je už dost dlouho v úpadku. I v letadlech, ve kterých byli po generace jedničky, najednou jejich vývoj vázne na takových propadácích jako bitevník F-35 a současné civilní Boeingy. Dá se čekat, že nadšenci v garážích zase učiní z Ameriky velikou a USA utečou Číňanům, jako v minulosti utíkaly Japoncům? Není ta stagnace současné pokrokově zelené a politicky korektní Ameriky už tak prorostlá do společnosti, že už tam žádná garáž, co přetvoří svět, nevyroste?