Komentář: Co právě Čína chystá pro sebe a svět
9. listopadu 2020 Redakce AC24 Ze světa 6393 1
Všichni víme, že právě musíme bedlivě sledovat americké prezidentské volby, které určí v podstatě směřování světa v nadcházejících letech. Je to určitě pravda. (Foto: Pxfuel)

 

 
 
 

Momentálně ale proběhla i jiná událost, v níž světová supervelmoc chystá svůj nový kurz, který do velké míry v nadcházející budoucnosti určí osud našeho světa. Ekonomika, která je přepočítání HDP podle parity kupní síly největší na světě, projednává své plány pro budoucnost. Minulý týden totiž zasedal Ústřední výbor komunistické strany Číny, aby projednal směrnice pro další rozvoj země a vztahy se zbytkem světa. Přesné podrobnosti se asi svět doví, až za pár týdnů, až se to vtělí do podrobných směrnic pro další postup. Zatím z toho vychází jen všeobecné komuniké, ale základní rysy plánů do roku 2035 jsou jasné.

Čína chce, jak to říká její prezident a generální tajemník Komunistické strany Xi, uplatňovat strategii „duální cirkulace,“ která má zajistit „lepší konektivitu mezi domácími a zahraničními trhy za účelem odolnějšího a trvale udržitelnějšího růstu.“ Zatím se Čína chválí, jak se jí i přes epidemii povedlo v roce 2020 dosáhnout vytčeného cíle stát se „umírněně prosperující společností,“ takže už v ní byla vymýcena např. chudoba.

Teď se ale potýkají s určitými problémy v globálním obchodě, kterým je mírný pokles poptávky po čínském zboží a značná nestabilita a těkavost vlastního překotného vývoje. Chtějí dosáhnout vývoje vysoké kvality vybudováním špičkových dodavatelských řetězců, což nepůjde bez určitých institucionálních reforem, aby tomu byrokracie moc nepřekážela.

Pro Čínu je teď nejklíčovější stát se světovou jedničkou v následujících technologiích: polovodiče, 5G aplikace, internet věcí, integrované obvody a bio-medicínský průmysl. Všechno se to točí kolem cíle, že Čína musí být vůdcem světa při nové revoluci v čipové technologii. To je spojeno s problémem „studené války USA proti Číně ve špičkových technologiích.“

„Čínský systém“ k dosažení těchto cílů vyvinuli IT experti v Ni Gungnanu. Chtějí v klíčových oblastech nahradit technologie USA, jistě doma i ve světě, kdy hlavní má týt klíčová IT infrastruktura, na kterou má teď světový monopol americká skupina IOE – IBM, Intel a Oracle – pomocí vlastního vývoje serverů, databází a úložišť. Zatím to chtějí levně a pro hromadnou výrobu vhodně postavit na technologiích, které nepotřebují 14 nanometrové či 7 nanometrové čipy, které jsou hlavním cílem světového technologického průlomu plánovaného USA.

Ač je čínské HDP počítané v paritě kupní síly už nejvyšší na světě, tak při přepočtu podle platných směnných kurzů měn se čeká, že ke konci letošního roku má být čínská ekonomika v objemu 72% amerického HDP. Ale podle předpovědí Ústředního výboru má v tomto ukazateli Čína předehnat EU v roce 2027 a USA roku 2032. Současné plány politbyra jsou do roku 2035, kdy se Čína má stát světovou jedničkou nejen ve výrobě, ale i ve špičkových informačních technologiích a určovat v nich světu normy, jako teď USA. Dosáhnout toho mají ambiciózní syntézou „rozsahu, rychlosti, kvality, efektivnosti a bezpečnosti.“

Čína však nemá plány jen ekonomické a technologické. Má i geopolitické. Chtěla by samozřejmě přetvořit současný mezinárodní pořádek, aby byl více střižen jí na míru. K tomu je mimo jiné třeba vybudovat mohutnou vojenskou sílu. Jejich přístup se má zakládat na přístupu formulovaném kdysi Mao Ce Tungem: „Čína musí být zpočátku defenzivní, než nabude dostatečné síly, aby vybojovala strategické klání a nakonec ten vleklý boj vyhrála.“ Tehdy to bylo v kontextu japonské invaze do země, ale tak nějak chtějí i teď postupovat na mezinárodním kolbišti zejména, když USA se snaží nárůst síly a moci Číny vykolejit. Té strategii, kterou uplatňovali proti Japoncům a kterou chtějí uplatňovat i teď, říkají weiqi. A tímto weiqi chtějí vybudovat svůj světový pořádek odlišný od toho současného řádu společenství národů i od toho Nového světového řádu, jaký by nejradši nastolily Západní elity.

Čína se děsí, že Západ chce Čínu zase rozkouskovat jako během časů, které Číňané nazývají „století pokoření,“ a tak si nesmí nechat vnutit řád zvenku. I Mao říkával, že socialismus může Čínu zachránit, čímž myslel zachránit ji před tehdy i v současnosti platným mezinárodním řádem vycházejícím z Euroatlantické civilizace, kterému přezdívají Vestfálský systém podle prvního mezinárodního uspořádání po 30 leté válce, ze kterého pak vycházela i další uspořádání, které si Evropa a později i s Americkou dohadovala po větších konfliktech.

Řád, který je teď za Xiho v Číně nastolen spočívá na strategickém manželství mezi Marxem a Kunfuciem, tj. mezi levicovým Hegelismem a Kunfuciovým světovým názorem tianxa „vše pod nebesy.“ Chtějí tak vybudovat cosi na ideji „komunity sdílené budoucnosti lidstva.“ Jenže musí svrhnout ten teď panující, jak říkají, Vestfálský systém. Nechtějí to dělat tak, že by se proti němu stavěli a dělali ze sebe jeho nepřítele. Naopak chtějí legitimizovat veškeré počínání Číny v rámci současného systému. Ovšem s výhledem, že si ten současný systém zevnitř osedlají a přetvoří ho na systém nový, který už jim a jejím ambicím bude vyhovovat.

To vše má navazovat na současnou globální renezanci světového jihu a na vzájemné křížové oplodňování Číny s ostatními asijskými ekonomikami. Ač tedy momentálně mezi Čínou a druhou miliardovou zemí tohoto kontinentu Indií probíhá spíše křížová přeshraniční palba mezi vojsky v pohraniční oblasti. Čína už buduje svou Hedvábnou stezku, ke značnému hospodářskému prospěchu zemí v okolí.

Čínské ambice se ovšem neomezují jen na asijský kontinent. Rozsah čínských investic v Africe je ohromující a čínské čtvrti u tamních velkoměst jsou také ohromující. Tím to však nekončí. V Jižní Americe vidí území, kde probíhá zápas o dekolonizaci, a tak by s ním Číňané chtěli pomoci. Přičemž samozřejmě i s úmyslem získat tam nejen trhy, nýbrž i značný mocenský vliv.

A my v Evropě zatím vymýšlíme Zelené úděly k boji proti bájnému lidskými hříchy způsobenému globálnímu oteplování, které mohou jedině podvrátit konkurenceschopnost evropských ekonomik a produktivitu evropského průmyslu. Uvalujeme na kdekoho sankce, aby se tak v podstatě zmenšovaly naše trhy a zužoval politický vliv a potenciál ke vzájemně výhodné spolupráci.

Jaký je asi výhled pro Evropu, aby se i ona zúčastnila klání supervelmocí o budoucí dominanci?

 
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Hello World

Facebook komentáře
Disqus komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor


SI
s0lari iral0s
9. listopadu 2020
Ale sú spoločnosti ako Intel, IBM, Oracle naozaj americké? Keď v USA už v podstate zostalo len pár administratívnych budov a všetka výroba, montovne a inžinieri sú na východe? Prečo by sa potom zisk mal započítavať do amerického HDP, keď sa tie prostriedky v USA ani nepoužijú? Výpovedná hodnota HDP je teda asi taká ako štatistiky o kovide. Ohýbanie čísel. V skutočnosti už Čína zvyšok sveta dávno ekonomicky predbehla. Jej výrobný, technologický a inovačný potenciál je bezkonkurenčný. Myslím že v budúcnosti sa Rusko nemusí obávať virtuálnych veľmocí USA a EU, ale skôr Číny.
00