Roku 2020 jsme v Číně zažili mnoho rozsáhlých reforem v řadě sektorů počínaje financemi, přes obchod až po hospodářství. Ale jedna jednoduchá, ne tak nová, ale potenciálně přínosná iniciativa, která si v srpnu vysloužila širokou pozornost, je čínská kampaň za čistý talíř. (Foto: Wikimedia)

K podobné iniciativě došlo už roku 2013, ale tentokrát, když čínský prezident Xi Jinping vyzýval ke skoncování s plýtváním jídlem a prosazoval šetrnost, podněcovala se rozsáhlá účast veřejnosti. Přístupy k této iniciativě by se mohly měnit podle míry kreativity a organizovanosti, ale jedna věc vypadá zřejmě jasná, že tento nápad je značně chvályhodný, zvláště kvůli přínosům pro výživu, životní prostředí a spolupráci, které může vyvolat.

Zde uvádím, jak čistý talíř přispěje k čistší energii, čistší spolupráci a k čistšímu světu.

Společně řeší smysluplné jídlo, obezitu a potravinovou bezpečnost

Jelikož 17 až 18 milionů tun potravin odpovídá nakrmení 30 až 50 milionů hladovějících přátel, tak objednat si o jedno jídlo méně a důkladně se zamylet, než se pustím do jídla, člověka podněcuje, aby byl při jídle svědomitý. Svědomité jezení umožňuje zvyšování produktivity a brání plýtvání, aby se tak posílila potravinová bezpečnost. Čistý talíř pomáhá řešit dvě podobné, ale protichůdné záležitosti trápící dvě různé části společnosti.

Ač je čistý talíř dobrou zprávou pro chudou rodinu na venkově, tak to není ani špatná zpráva pro matku, která má obézní dítě v Šanghaji. Navíc přistupujeme-li svědomitě k tomu, co jíme, otvírá to zjevně rovněž přístup k nutriční hodnotě potravin a k jejímu vztahu k produktivitě a k sociálnímu a ekonomickému blahobytu, místo váznutí v nevděčnosti a nespokojenosti.

Čistý talíř není jen o tom být šetrný, ale o tom být vděčný k rolníkovi a je to o úctě k asijské kultuře současně spolu s uznáváním vědeckého smyslu zaměření na nutriční hodnoty jídla pro sociální blahobyt.

Přijetí ducha cílů trvale udržitelného rozvoje a klimatické změny

Podle letošní Zprávy o globálním ekonomickém výhledu se předpokládá, že COVID-19 dohnal 71 milionů lidí k chudobě.

Přidáme-li k tomu ale některá další data, začne ten obraz vypadat poněkud odlišně. Na vypěstování jablka se spotřebuje průměrně 125 litrů vody a více než 15 400 litrů na odchování dobytčete. Navíc k přímému znečištění, plýtvání potravinami také obnáší plýtvání zdroji, které byly do takové produkce vloženy.

Iniciativa jako Čistý talíř se může mnohým zdát jako drobnost, ale podíváme-li se na širší obraz, jsou nosné záležitosti, které řeší dost významné. Tato iniciativa např. přímo řeší pět problémů SDGS, odstranění hladu, dobré zdraví, snížení nerovnosti, odpovědnou spotřebu a klimatickou akci.

Jediný čistý talíř by mohl znít jako osobní rozhodnutí, ale miliony a miliony čistých talířů by opravdu mohly proklestit cestu k některým palčivým problémům, s nimiž se svět potýká.

Čistší spolupráce pro čistší svět

Svět je zjevně plný napětí, polarizací a nedorozumění. Jelikož se svět chystá na řešení problémů po COVIDu, tak je spolupráce čímsi nepostradatelným, zvláště co se týče řešení otázek trvalé udržitelnosti, klimatické změny a chudoby.

V tomto smyslu čínská iniciativa Čistý talíř, indická iniciativa Odstranění hladu, čínský cíl stát se do roku 2060 uhlíkově neutrální a indická Globální solární aliance vypadají, že sdílejí některé společné hodnoty, které se vzájemně posilují a doplňují, přičemž přináší nesmírný prospěch globálnímu blahobytu.

Ač ekonomická a teritoriální diplomacie může vypadat jako těžký úkol, tak klimatická a vědecká diplomacie jsou dvěma aspekty, které přináší velice dobrý výhled, že by mohly přinést větší dobro pro čistší spolupráci a čistší svět.

Čistý talíř je o dobrém zdraví, čistším světě, lepší sociální spravedlnosti a o lepším sociálně ekonomickém blahobytu. Volba něčího jídla vypadá jen jako maličká změna, ale mám pořád pocit, že tento nápad je pro širší dobro ohledně preventivních aspektů lidského zdraví.

S tím, jak Čínská lidová republika slaví 71. výročí iniciativy k podněcování k „Čistému talíři“, je to dost chvályhodné a inspirující, zvláště v éře, kdy různé země usilovně potraviny zbavují jejich živin a pak jim dělají reklamu jako „čistým doplňkům.“

Čistým talířem za čistší svět!

Sushant Shrestha