Komentář: Čína se pokouší být vůdčí silou v nadcházejících kvantových technologiích
13. ledna 2021 Redakce AC24 Ze světa 7354 1
Čína má za sebou desetiletí, kdy udivovala svět svými průlomy v technologických inovacích a teď se to snaží dotáhnout ještě dále, přidává se do závodů o vytvoření kvantových technologií, což může být dost možná tím největším technologickým průlomem, o nějž se technický vývoj v naší éře snaží. Nicméně by tím vykročila mimo hájemství způsobu a stylu, jakým dosud výzkum a vývoj dělala. (Foto: Pixabay)

 

 
 
 

Ovšem i tak se na plenárním zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny loni v říjnu kvantové technologie probíraly jako jedna z věcí, na které se výzkum a vývoj v zemi měl zaměřit. Větší posvěcení v politickém systému této země snad ani nemůže existovat, a jak jsme uváděli, je to vykročení k poněkud jinému stylu, než jakým se zde technologický výzkum a vývoj dělal.

Čína v poslední době zažívala prudký technologický vzestup, který se stal jednou z hlavních hybných sil, které táhly rychlý rozvoj země. Vlastně je možná světovou jedničkou v sítích vysokorychlostních železnic a na špičce je v elektrických vozidlech a obzvlášť v telekomunikačních sítích, kdy její firma Huawei je v tom asi světová jednička, zvláště v budování 5G sítí.

4. prosince 2020 odhalili čínští vědci experimentální zařízení, které je prototypem kvantového počítače. (Photo/ChinaDaily)

Prozatím se Čína totiž soustřeďovala na už vlastně v základu existující technologie, které inovativním způsobem dotahovala k dokonalosti a k dokonalému zvládnutí jejich výrobních postupů, takže ohromovala svět nejen dokonalostí provedení, ale i rentabilitou a masovostí výroby, jakož i byznys modelem, který těmto technologiím přizpůsobila.

Její celkový vývojový styl je právě na takovýto přístup adaptován. Vychází z ekonomických projektů s dobře kalkulovatelnými přínosy, rentabilitami, návratnostmi atp. Stojí to na klasické podnikové strategii investic do věcí s vysoce spolehlivou návratností a osvědčenou použitelností. Konec konců tyto inovace byly obvykle záležitostí klasických podniků a jejich byznys plánů s věcmi, které mají ověřenou výnosnost a technickou využitelnost.

Často se v lecčems stali jedničkou tak nějak mimoděk, aniž by o cosi tak nejistého, jako stát se špičkovou nějakého řešení, pokoušeli. Např. světoví výrobci zaplavovali rozvinutý svět sofistikovanými chytrými telefony, které ale byly pro běžné Číňany příliš drahé. Nicméně proč tedy nevyvinout poněkud skromnější chytré telefony, které uspokojí obrovitý čínský trh za ceny pro Číňany té doby přijatelné? Takový projekt by stál na ověřeném technologickém základu a podaří-li, dá se dobře spočítat, že bude nesmírně výnosný. Huawei, Vivo a Xiaomi se do toho tedy inovativně opřely, přebudovaly k tomuto účelu své závody, výrobní postupy distribuční kanály zboží aj. načež zaplavily Čínu i značnou část světa výrobky, jaké si může dovolit každý, a které během krátké doby čínskou společnost přetvořily na digitální ekonomiku.

Dobře inženýrsky, manažersky atp. zvládli to, co už existovalo, jen to vyladili k vyšší dokonalosti a výnosnosti. Nacházet ale úplně nové cesty pro technologický vývoj, to je už něco jiného. Většina toho se dělá na univerzitách, ve výzkumných ústavech aj. v tradičních líhních takovýchto řešení, které přitahují talenty z celého světa včetně talentů z Číny, kde je už navazující tradice a kontinuita v takovémto počínání. A v Číně, ač plné šikovných inženýrů a vědátorů se obdobné líhně nápadů a jejich oživování do průlomových řešení dosud nevyskytovaly.

Ovšem kdyby se jim podařilo vytvořit takové líhně průlomových inovací, stali by se i v Číně lákadlem pro vrcholné talenty a začaly by v ní vznikat příležitosti pro technologické revoluce. V některých nově se rodících oborech se ale Čína takové špičky chytá. Patří k tomu umělá inteligence. Podle studie Paulson Institute’s Matt Sheehan z roku 2019 z 1 procenta světových největších talentů na umělou inteligenci jich 29 procent pochází z USA, ale 9 procent z takových se narodilo v Číně.

Smůla však je, že z těch vrcholných talentů na umělou inteligenci původem z Číny je 60 procent umístěných v amerických institucích a i ostatní jsou široce rozmístěni po světě, takže v Číně jich nakonec zůstává jen 1 procento. I když se nebudeme zabývat pouhou špičkou, tak ale z vysoce kvalitních výzkumníků umělé inteligence původem z Číny jich 8 z 9 procuje pro americké instituce.

V umělé inteligenci se ukazují i jiná čísla, která Číně naznačují, že zde je co zlepšovat. Z vrcholných 20 procent talentů na umělou inteligenci jich 25 procent pochází z Číny. Ovšem z této skupiny jich ve své domovské zemi studuje nebo pracuje jen 32 procent. Potenciál využití vlastních lidských kapacit k dosahování skutečně průlomových technologií v této zemi zdaleka není využit natolik, nakolik by mohl být, a celkově je na cestě tímto směrem teprve v počátku. Leč v ne příliš dávné době dělala Čína první krůčky v mnoha věcech, které teď patří k hlavním doménám jejich úspěchu, proto by nemělo udivit, kdyby Čína i v průlomových technologiích svůj dosavadní handicap dotáhla.

Čínští výzkumníci pracují na zařízení pro ultra-podchlazení atomů v laboratoři Kvantové výpočetní techniky CAS-Alibaba v Šanghaji v Číně, dne 30. července 2015.
Čínští výzkumníci pracují na zařízení pro ultra-podchlazení atomů v laboratoři Kvantové výpočetní techniky CAS-Alibaba v Šanghaji v Číně, dne 30. července 2015.

Pokud se Čína chce stát nejen dílnou světa, ale začít hrát ve světě skutečně první housle, bude muset tyto problémy vyřešit a postavit se na špičku v nějakém oboru, který potáhne technologický vývoj světa v nadcházejících desetiletích. Odvětvím, od kterého se všeobecně předpokládá, že přinese jeden z největších průlomů a dost možná i ten zcela největší, jsou na svět se klubající kvantové technologie. Tedy v současnosti informační technologie založené na řízených kvantových procesech. Proto tato země zcela logicky zaměřuje svoji pozornost a úsilí právě sem.

V současnosti se právě do tohoto oboru začíná Čína opírat plnou silou. Nicméně první nesmělé krůčky v tomto směru dělala už roky a vytvářela si předpoklady, aby to v současnosti mohla rozjet naplno. Roku 2017 vystřelila první satelit, který kdy zkoušel kvantové technologie, a Peking s Šanghají propojila optickým kabelem, který není jen obyčejným optickým kabelem, nýbrž kvantovým kabelem z optických vláken.

Dostávají se tedy na špičku v tom možná nejprůlomovějším oboru, ač v minulosti se jim stát v čele průlomových oborů ještě nedařilo. Budou-li postupovat dobře, může nastat i místo odlivu mozků ve špičkovém oboru od nich k přílivu mozků naopak k nim.

Proto pod vedením čínského „kvantového otce“, výzkumníka Pan Jianwei, který ač je v tomto oboru dost možná nejlepší na světě, nešel hledat štěstí jinam, budují Národní laboratoř pro kvantovou informační vědu, která se má stát největším výzkumným zařízením v tomto směru výzkumu v celém světě.

Na Západě se o tomto vývoji zatím moc z běžných zpráv médií nedovíme, kromě občas vyskakujících úvah na téma, že od Číny se dá očekávat, že kvantovou výpočetní technikou prolomí kódy kryptoměn a skoncuje s tímto byznysem.

AC24.cz je také na FacebookuTwitteruTelegramu a GAB.

 
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Hello World

Facebook komentáře
Disqus komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor


EP
Eduard Piovarči
13. ledna 2021
Nuž má to logiku Čína pôjde dopredu
00