V pondělí 9. března se americké akcie dále hroutí o -6% . Akciové trhy v Asii a Evropě propadly o -6%. (Foto: Wikimedia)

Minulý týden již prudce klesaly kvůli šokům v dodavatelském řetězci vyvolaným Koronavirem (snižování výroby) a rozšiřujícím se šokům v poptávce (snižování spotřebitelských výdajů ve vybraných odvětvích, jako je cestování, hotely, zábava).   Na trhu s akciemi za poslední 2 týdny je nyní nejvíce viditelné zrychlení globální deflace cen ropy, které před několika dny vypuklo.

Deflace trhů finančních aktiv se brzy přelije do úvěrového systému (zejména podnikových dluhopisů) a zrychlí postupný pokles reálných ekonomik po celém světě. Pád finančních aktiv (akcie, ropa, komodity) se také promítá do deflace směnných kurzů měn, zejména v rozvíjejících se tržních ekonomikách v Latinské Americe, Africe a Asii, vysoce závislých na prodeji komodit, s nimiž je třeba vydělat potřebnou devizu, se kterou financovat jejich minulý dluh (např. případ Argentiny, jejíž jednání s MMF o tom, jak restrukturalizovat svůj dluh, se nyní rozpadnou, předpokládám).

I v případě Koronaviru je třeba se více obávat následků jeho šíření, než jeho samého (tj. přetížení zdravotního systému a v důsledku něhož zhoršení zdravotních služeb a tím pádem větší úmrtnosti na všechna onemocnění, i potenciální, která mohou vzniknout v důsledku kolapsu hospodářství a zastavení funkční infrastruktury). Další problém je, že v Evropě se vytvořila čtyři silná ohniska epidemie, každé větší než epidemie ve Wu-chanu v době jeho uzavření. 22. ledna 2020, kdy byl Wu-chan uzavřen, Čína oficiálně evidovala 547 nakažených. I přes tato přísná opatření kulminovala epidemie viru koncem února na 80 tisících nakažených a více než 3 000 mrtvých v ČLR. K dnešnímu dni 11. března je z evropských zemí v karanténě (a dosti pružné na rozdíl od toho, co zavedla Čína ) pouze Itálie, která má skoro deset tisíc nakažených a karanténu zavedla až při sedmi tisících nakažených (tj. 14 krát více než bylo před karanténou ve Wu-chanu).  Další ohniska, každé o více než tisíci nakažených hlásí Německo, Francie i Španělsko, které jsou dosud otevřené. Opatření proti šíření viru v Evropě jako celek tedy nejsou prakticky žádná. 1. března bylo v celé Evropě 2 145 nakažených, o týden později 8.3. již 11 000, tedy pětinásobek za týden. Jen včera 10.3. přibyly v Evropě téměř tři tisíce nakažených, zatímco v Číně jen 40.  Tímto tempem budou již v dubnu miliony nakažených v Evropě. Každý týden: 55 000, 275 000, 1 375 000, 6 875 000 a takto, dokud nebudou přijata drastická opatření a celoplošné desinfekce, podle vzoru Číny a Jižní Koreje. Již nyní je pozdě a počet nakažených v EU bude násobně větší, než v ČLR.

Pokud jde o ekonomiku, tak ta začala zpomalením reálné americké a globální ekonomiky již před rozšířením viru (chtěl jsem napsat objevením, ale ten je už dávno patentován). Globální ekonomika již v roce 2019 vážně oslabovala. Americká ekonomika na konci roku 2019 byla také slabá, udržovaná pouze spotřebou domácností.

Nízké úrokové sazby a tištění dalších peněz ekonomiku, jako po roce 2008, již v další krizi neuklidní. Peníze pro zachránění kolabujících bank nebyly vytvořeny ,,z ničeho“, zaplatili je daňový poplatníci. Soukromé korporace byly sanovány z veřejných financí – ,,velcí kapitalisté“ přiběhli škemrat veřejné finance, které jsou od té doby zatíženy extrémními dluhy. Korporacím byly zároveň nabídnuty půjčky s nízkými a taky nulovými úrokovými sazbami, takže v současnosti jen ty největší dluží 9 bilionů dolarů (a státy jsou na tom ještě hůře – viz. 22 bilionů dolarů dluh USA). K dispozici mají 12% hotovosti z toho, co dluží. V polovině letošního roku začaly krátkodobé dluhopisy nést větší výnosy, než ty dlouhodobé, tudíž investoři nemají žádné pozitivní vyhlídky do střednědobé budoucnosti. Krize přitom již začala. V první polovině roku bylo v USA uzavřeno 7000 podniků, což je o 20% více, než za celý minulý rok a do konce roku to bude asi 12 000. O 70% se propadl celosvětově prodej nákladních aut a hodnoty evropských automobilek Volkswagen, Audi a BMW klesly o 4 – 17% (4%VW, 12,8% Audi, 17% Bmw). Jakmile v roce 2020 zpomalí Americká nebo světová ekonomika pod určitou úroveň, tak se začne finanční systém sypat jako domeček z karet, protože korporace jsou schopné pokrýt každý dolar, co dluží, pouze 12 centy. To jsem psal minulý rok.

Pak přišel Koronavirus, který uzavřel dodavatelské řetězce v Číně a poté v Jižní Koreji a Japonsku. To pak začalo ovlivňovat Evropu, která již byla oslabena obchodní válkou a Brexitem. Hospodářský dopad viru na dodavatelský řetězec se vyvinul také na ekonomický dopad na poptávku spotřebitelů, snížily se výdaje na cestování (letecké společnosti, výletní lodě, hotely, letoviska atd.) A nyní, v posledním vývoji, i jiné oblasti spotřebitelských výdajů. Jak dodavatelský řetězec (omezení výroby), tak poptávka (omezení spotřeby) jsou investory interpretovány tak, že brzy vedou k velkému poklesu podnikových zisků – což se zase promítá do kolapsu cen akcií, který nyní vidíme. Investoři se rozhodli, že 11letý růstový cyklus je u konce. Vyplácejí a berou své peníze a běží na vedlejší kolej, přesouvají je z akcií na hotovost nebo zlato.

Daniel Novák