Katastrofa nad zálivem. Proč Američané sestřelili letadlo s cestujícími na palubě
4. července 2018 Redakce AC24 Ze světa vyber redakce 169568 10
Uplynulo přesně 30 let ode dne, kdy nad Perským zálivem došlo k jedné z největších katastrof v dějinách světového letectví. Dne 3. července 1988 zahynulo při tomto leteckém neštěstí celkem 290 cestujících, včetně 66 dětí a 16 členů posádky.

 

 

Americký křižník Vincennes, patřící Námořnictvu Spojených států amerických, sestřelil íránské civilní letadlo s označením Airbus A300B2.

Dvě rakety

V tento den se letadlo společnosti Iran Air vydalo na trasu Teherán — Dubaj s plánovaným mezipřistáním na letišti Bender Abbas. V tomto městě mělo svou základnu íránské armádní letectvo. Airbus vybavený civilním transpondérem se pohyboval po standartní trase mezinárodního vzdušného prostoru. Průměrná délka letu nad Perským průlivem činí kolem 30 minut.

Dvě protiletadlové rakety křižníku Vincennes dostihly linkovou loď ve výšce čtyř tisíc metrů. Výbuch letadlo doslova rozlomil a nikdo z téměř 300 cestujících neměl nejmenší šanci toto neštěstí přežít. Podle americké vládní zprávy posádka lodě chybně identifikovala civilní Airbus a označila jej za útočící stíhačku F-14 Tomcat Íránského vojenského letectva.

Když námořníci dokazovali svoji nevinu, odkazovali se na to, že letadlo nereagovalo na opakované požadavky na změnu trasy. O tom, že se posádku civilního letadla pokusili kontaktovat na neznámé armádní radiové frekvenci, se raději nezmínili.

Zastrašovací akce

Podle slov vojenského experta Jurije Ljamina se v té době Írán a Spojené státy ocitly na pokraji války. „Situace v regionu byla velmi napjatá, lodě amerického námořnictva byly neustále v bojové pohotovosti," oznámil Sputniku. „V posledních měsících Íránsko-iráckého konfliktu USA nejednou zaútočily na lodě Íránu. Američané několik člunů potopili, zničili íránskou ropnou platformu a poškodili armádní fregatu."
„Šli do toho úmyslně. Chtěli ukázat Íránu, že sestřelí jakékoliv, dokonce i civilní letadla, pokud je budou vnímat jako hrozbu pro své lodě," domnívá se Ljamin. „To byl další element mocenského tlaku. Po katastrofě v Íránu se obávali rozsáhlého střetu s USA. Tyto obavy rozhodly o konci války s Irákem. Válčit na dvou bojových liniích by Teherán nedokázal, byla by to sebevražda."

Katastrofu nad Perským zálivem mnozí považují za jednu z nejkrvavějších epizod Íránsko-iráckého konfliktu. K danému okamžiku konfrontace trvala osm let a ztráty na obou stranách dosahovaly stovek tisíc. Írán a Irák střídavě napadaly nepřátelské území, využívaly chemické zbraně a střídaly se v raketových útocích.

Raketový křižník Vincennes patřil do skupiny amerických lodí, které chránily obchodní kolony a ropné tankery před íránskými námořnictvem. Spojené státy chtěly podpořit Irák, a tak v polovině roku 1988 vyslaly své lodě do Perského zálivu.

Za chyby se musí platit

Samozřejmě nelze vyloučit ani chybu v postupech amerických střelců, když vezmeme v potaz, že v Perském zálivu panovala velmi napjatá atmosféra. Experti však zastávají názor, že zkušený operátor radiolokační stanice dokáže snadno určit typ letadla, i když o něm nebude mít kompletní údaje.

„Ano, chyby jsou nevyhnutelné, obzvlášť v regionech, kde se válčí. Nicméně považovat civilní letadlo za útočné mají na svědomí jen a pouze Američané," sdělil Sputniku vojenský expert Michail Chodarenok, který několik let sloužil ve vojskách protivzdušné obrany. „Důležitým detailem v této situaci zůstává, na jakém základě bylo rozhodnuto sestřelit letadlo. Operátor zpravidla obdrží radiolokační informace, když posuzuje primární situaci. Zkušený voják dokáže jen s pomocí dvouřadého lokátoru určit typ vzdušného objektu, jeho výšku a na základě rychlosti se jednoznačně přesvědčí o tom, že se nejedná o stíhačku, ale civilní letadlo, které se pohybuje po vymezené trase."

Pokud informace veliteli přicházejí ve formě sekundárních formulářů, jsou údaje vyjádřeny pomocí čísel a smluvených značek. „Jedná se o zjevné pochybení amerického velitelství všech úrovní. Lze je obvinit z neprofesionálního jednání, nedostatečné přípravy vojáků a také z toho, že nevyužili všech možností, aby určili typ letadla," zdůrazňuje Chodarenok.
Dodává, že v období míru, se v regionech s aktivním pohybem civilních lodí vojáci protiletadlových raketových komplexů snaží po narušujících letadlech nestřílet jen na základě radiolokačních údajů. Nejprve vzlétá stíhačka, která se k objektu přibližuje za účelem vizuálního kontaktu. Pilot se s tímto letadlem spojí pomocí mezinárodních frekvencí, komunikuje s ním a dozvídá se o jeho záměrech. K ničemu takovému zde nedošlo, i když Američané disponují všemi nezbytnými prostředky.

Vyznamenání našlo své hrdiny

Americká vláda stále neuznává jakákoli pochybení ze strany posádky křižníku Vincennes. Nikdo z námořníků nenesl odpovědnost za sestřelení civilního letadla. Mimo jiné byla posádka křižníku vyznamenána za správný a přesný výkon bojového úkolu.

I když Bílý dům v souvislosti s touto katastrofou vyjádřil svou soustrast, americký prezident Ronald Reagan vraždu téměř 300 lidí označil za „nezbytné obranné opatření."

O několik let později, v roce 1996, Američané souhlasili s tím, že pozůstalým zaplatí kolem 62 milionů dolarů. K tomu kroku došlo v rámci dohody s Íránem týkající se odvolání žaloby proti USA na Mezinárodního soudu OSN.

Zdroj: snews.com

 
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Facebook komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor


Ares Mlok
4. července 2018

Proč Američané sestřelili letadlo s cestujícími na palubě?

 

No a proč ne?

 

Good blees America, ne?


23
ZZ
Zahradník Zahradník
4. července 2018

"„Ano, chyby jsou nevyhnutelné, obzvlášť v regionech, kde se válčí. Nicméně považovat civilní letadlo za útočné mají na svědomí jen a pouze Američané," sdělil Sputniku vojenský expert Michail Chodarenok"

  A pak ještě Rusové , v r. 1983 jihokorejský Boeing 747 nad svým územím (a to bylo v míru) a nedávno malajsijský boeing, let MH17 nad Ukrajinou. Zapoměl dodat expert Chodarenok 


03
Jarin G.
4. července 2018

Ale!

Vrátil se vášnivý obdivovatel  všeho amerického!

Tak to máš ve svém oblíbeném jazyku:


20
SI
Scipio Invictus
4. července 2018
Let KAL007 neodpovídal na pokusy stihače o navázání komunikace, letěl mimo trasu asi o 300 km shodou okolností během raketového testu, o kterém bylo informované NATO. Pohybovalo se příliš blízko dopadové plochy polygonu Kura. Dost dobře si nedovedu představit, že blízko dopadové plochy polygonu White Sands v Novém Mexiku by bez jakéhokoliv varování nesestřelilo během testu mezikontinentální rakety letectvo USA kohokoliv. SSSR letectvo se pokoušelo s letadlem navázat spojení, místo toho piloti KAL 007 zhasli světla a nereagovali na nic. No a MH17 jaksi sestřelili Ukrajinci, jenom se to nesmí říkat nahlas. Daný typ rakety ruská armáda nepoužívá už asi 20 let, Ukrajina ano.
31
Jarin G.
4. července 2018

Ahoj Scipio!

Marně házíš cenné informace někomu, kdo je nechce slyšet. Ale zase pro ostatní jsou přínosem!

Ten to má jednoduché, tak nějak po havlovsku!

USA = dobro; RF = zlo. Nic mezi tím pro něj neexistuje.

Bude se mýlit, lhát s Amerikou, než by měl pravdu s Ruskem! (parafráze)


31
SI
Scipio Invictus
5. července 2018
odpoledne jsem ti tady psal a zase to tu není. Mají v tom östereichische schlamperei
10
Jarin G.
5. července 2018

Ono to tu pořád blbne, nebo tě zařadili do "Posouzení", ale stejně to nikdo neposuzuje. A nějaké příspěvky prostě nemohu připnout také. Před časem se tu objevila domněnka, že tu působí jakýsi cenzorský automat. Bohužel jaksi zapomněli z AC24 napsat, co se smí a co už ne!

 


10
MK
Milan Klusák
27. července 2018
Souhlas Jarine, dodám ještě, že censorský automat na AC24 vůbec nereaguje na trolla Pátý Element. U nich je asi žádán.
00
Jarin G.
5. července 2018

Pro Scipia!

Taky mi to tady na tebe nedovolí zareagovat! Reakce na tebe je pozastavena na furt! Kdepak asi udělali s. chybu?


00
Jarin G.
6. července 2018
To jsou věci! Moje reakce se nakonec zjevila!!!
00
SI
Scipio Invictus
4. července 2018
Let KAL007 neodpovídal na pokusy stihače o navázání komunikace, letěl mimo trasu asi o 300 km shodou okolností během raketového testu, o kterém bylo informované NATO. Pohybovalo se příliš blízko dopadové plochy polygonu Kura. Dost dobře si nedovedu představit, že blízko dopadové plochy polygonu White Sands v Novém Mexiku by bez jakéhokoliv varování nesestřelilo během testu mezikontinentální rakety letectvo USA kohokoliv. SSSR letectvo se pokoušelo s letadlem navázat spojení, místo toho piloti KAL 007 zhasli světla a nereagovali na nic. No a MH17 jaksi sestřelili Ukrajinci, jenom se to nesmí říkat nahlas. Daný typ rakety ruská armáda nepoužívá už asi 20 let, Ukrajina ano.
+ 3

Ares Mlok
4. července 2018

Proč Američané sestřelili letadlo s cestujícími na palubě?

 

No a proč ne?

 

Good blees America, ne?

- 3