Jihokorejský prezident Yoon Suk Yeol zvažuje přímé poskytnutí zbraní Ukrajině, a to v souvislosti s aktuálními zprávami, že Severní Korea vyslala do Ruska přibližně 10 000 vojáků, kteří jsou připraveni bojovat proti ukrajinské armádě. (Foto: Flickr)
FT k tomuto rozhodnutí v čerstvé zprávě poznamenaly, že „Soul dříve odolával prosbám západních spojenců, aby využil své rozsáhlé zásoby vojenské výzbroje, a raději přispěl k válečnému úsilí Kyjeva prostřednictvím nesmrtící pomoci“.
„Odpovědí“ Soulu severu by skutečně mohlo být vyzbrojení druhé strany tím, že by Ukrajině poskytl tolik potřebné 155mm dělostřelecké granáty. Zatím se tak údajně děje pouze nepřímo, a to směrováním granátů do Spojených států.
Podle dalších informací z FT:
Yoon slíbil, že v reakci na severokorejské rozmístění nebude „nečinně sedět“ . Jeho úřad tento týden potvrdil, že Soul hodlá vyslat na Ukrajinu delegaci, která bude severokorejské síly monitorovat, a to na základě úterního telefonátu mezi Yoonem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Proti tomu se však důsledně staví jihokorejská levicová opozice, která si udržuje parlamentní většinu.
Park Chan-dae, předseda Demokratické strany, před několika dny prohlásil, že „[vyzbrojování Ukrajiny] je neuvěřitelně nebezpečný nápad, který zachází s lidskými životy jako s pěšáky v šachové partii.“
.Yoon „by neměl zapojovat Jižní Koreu do zástupné války se Severní Koreou… ve vzdálené zemi, “ pokračoval Park. Varoval, že jakákoli eskalace zapojení Soulu by „znamenala riziko rozpoutání vojenského konfliktu na Korejském poloostrově“.
Zdroj z oblasti obrany upozornil, že pokud by se Soul rozhodl dodávat Ukrajině dělostřelecké granáty, zůstaly by mu v cestě značné právní a byrokratické překážky:
Jihokorejský zákon o obranných zakázkách a zákon o zahraničním obchodu v současné době zakazují transfer zbraní a munice na Ukrajinu, ať už přímo nebo prostřednictvím třetích stran. Oba zákony by musely být změněny, aby bylo možné dodávat 155mm granáty.
Tento vývoj představuje další kapitolu v jihokorejské interní debatě o tom, zda vojensky podpořit Ukrajinu, o níž se poprvé jednalo v červenci 2023 a znovu v dubnu 2022. Navzdory této úvaze však pravděpodobnost okamžitého posunu zůstává nejasná, neboť Ukrajina nadále čeká na dodávku odminovacích tanků K600, které Jižní Korea dříve přislíbila.
Zelenskyj v poslední době prosazuje myšlenku, že „nepřátelé“ Západu vytvořili osu, která bude bojovat na Ukrajině a nakonec zatlačí NATO. Označil je za Rusko, Írán a Severní Koreu.
Západní aliance se zatím také brání požadavkům Ukrajiny dát zelenou úderům raketami dlouhého doletu hluboko na ruské území. Putin varoval, že by to překročilo všechny „červené linie“ a rozpoutalo velkou eskalaci.
Zdroj: defence-blog.com