Dovoz zahraničních potravin do Česka roste a jsme stále více závislí na státech EU
13. února 2019 Redakce AC24 Z domova 3934 2
Dovoz zahraničních potravin do České republiky stále roste. A to i přesto, že se jedná o potraviny jako ovoce, zelenina, brambory, mléčné a masné výrobky – tedy takové, které produkují i tuzemští výrobci. Můžou za to nízké výkupní ceny, píše portál ČT24. (Foto: Wikmedia)

V souvislosti s tím se loni schodek agrárního zahraničního obchodu meziročně prohloubil o 7,88 miliardy korun. Dosahuje tak hodnoty 40,3 miliardy korun, což je podle zástupců Zemědělského svazu zatím ten nejhorší výsledek.

Portál uvádí, že se do ČR za loňský rok dovezlo agrární zboží v hodnotě 228,6 miliardy korun. Jde tedy o meziroční navýšení zhruba o dvě miliardy korun. Na druhou stranu se však vyvezlo mnohem méně, tedy zboží za 186,1 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství tvrdí, že v důsledku toho se prohloubila hlavně bilance se státy EU. Podle MZ se tak meziročně jedná o 43 %.

„Bohužel se více než naplnily naše odhady z podzimu minulého roku. Ukazuje se tak v plné nahotě závislost na zahraničních výrobcích. Nejhoršího výsledku, jak je v posledních letech zvykem, bylo dosaženo u masa, kde činí záporné saldo 23 miliard korun, což je 60 procent celkového záporného salda agrárního zahraničního obchodu," cituje portál mluvčího Zemědělského svazu, Vladimíra Píchu.

Pícha uvádí, že záporný schodek se již delší dobu týká i potravin živočišnému původu a mléčných výrobků, pro které se stal jakýmsi nepsaným pravidlem. Je to způsobeno tím, že zatímco výkupní ceny mléka jsou zhruba na stejné úrovni, jako tomu bylo i před 27 lety, náklady od té doby výrazně vzrostly.

„V tu dobu jsme prodávali mléko za 8,40 koruny a v současné době ho prodáváme za 8,20," uvádí příklad Miroslav Drs, majitel farmy na jihu Čech.

Existuje však stále ještě několik oblastí, které výsledky obchodu jaksi vylepšují. Jde o obiloviny s přebytkem 8,6 miliardy korun a nezahuštěné mléko s přebytkem 7,9 miliardy korun. Do této oblasti ale patří také živá zvířata. Lepší situaci napomáhá také tabák a tabákové výrobky s kladným saldem pět miliard korun.

Zahraniční odběratelé mají lepší ceny než tuzemští zpracovatelé

„Zahraniční odběratelé jsou schopni nabídnout lepší cenu než tuzemští zpracovatelé. Vezměme například mléko. U nás byla loni průměrná cena 8,55, kdežto v Německu je o korunu vyšší. Vyvážíme obilí, vyvážíme maso, vyvážíme mléko a dovážíme zpracované výrobky," uvádí Pícha.

Mluvčí ministerstva zemědělství, Vojtěch Bílý, uvádí, že na rekordní schodek celkového agrárního zahraničního obchodu mělo za poslední roky vliv i posilování české měny, stejně jako snížení exportu cigaret. K poklesu celkového agrárního exportu došlo ale také v Rusku a Číně, uvádí Bílý.

Dlouhodobá záležitost

Portál uvádí, že zemědělské výrobky a suroviny se do země ve větší míře dováží již dlouhodobě:

„Stále více se ukazuje naše závislost na zahraničních zpracovatelích potravin. Přestože máme moderní zemědělství, které je plně konkurenceschopné s ostatními pěstiteli a chovateli, stali jsme se vývozci suroviny a dovážíme práci z ostatních zemí."

Pícha se tak domnívá, že se České republice nedaří zlepšovat strukturu obchodu již delší dobu.

„V tomto roce se ukazuje ošidnost závislosti na exportu surovin. Zatímco cena surovin většinou stagnovala nebo klesala, ceny potravin zůstaly přibližně stejné nebo se navyšovaly," řekl.

Kladné saldo agrárního zahraničního obchodu Česka jsme mohli naposledy zaregistrovat v roce 1993. Od toho okamžiku je však bilance v minusu. Zatím nejhorší výsledky vykazoval agrární zahraniční obchod v roce 2011 (schodek přes 36 miliard korun).

Miroslav Toman (ČSSD), nynější ministr zemědělství, loni prohlásil, že by chtěl, aby se na českých pultech v obchodních řetězcích vyskytovalo asi 70 % českých produktů. Mělo by se jednat o komodity, které jsou Češi schopní vyrobit.

Portál dále připomíná, že největší množství zemědělských výrobků se loni dovezlo z Německa (21, 6 %) a Polska (16, 9 %). Z evropských zemí pak následuje Nizozemí, Slovensko a Španělsko. Co se týče oblastí mimo EU, pak můžeme hovořit o Číně, Turecku, USA či Norsku.

 
 

 

 
Loading...
loading...
 
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Facebook komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor


JM
John Maxwell *
13. února 2019

Čemu se čemu ... to se ví že je to dlouhodobá záležitost dyt taky za ní hrdě "lahvoň" bojoval už týden po sametu , aby prostí Češi nic neměli a tak i ty následující vlády pod dohledem lahvoňe s otcem privatizace dřeli aby dílo ukutečnily ... jen se zamyslete co je v tomto státu pokud se to ještě dá tak nazvat vlastně České ....

 

PS: Jen nebojte zemědělci i na vás dojde .... však rok od roku na tom pracují ...


10