Assagne byl zatčen. Poté, co uveřejnil nepohodlné dokumenty i o zemi, na jejíž ambasádě 7 let přebýval. Půjde před soud za údajné sexuální obtěžování, které mezitím ve Švédsku zrušili. 

Už ho tedy mají, moderního desperáta, který zveřejnil tisíce nejtajnějších údajů o zákulisí systému, politiky, byznysu.
Zavřou ho, a možná nepopraví.

A pojďme dál.

Nikulin, ruský hacker, kterého souběžně chtěli zatknout jak Američané, tak Rusové, byl z Česka vydán Američanům. Protiprávně, jak se ukázalo. V rozporu s podstatou institutu mezinárodní ochrany.

Dostane 30 roků natvrdo za napadení LinkedIn a nějaké peripetie s žádostí o azyl v Česku budou zapomenuty už příští týden. 
Jaké z příběhu plyne poučení? Jste-li hacker a chtějí-li vás americké tajné služby, zapomeňte na to, žádat v evropské zemi o azyl. Dobré vědět.

Skripal. Zajímá ještě někoho, proč vlastně bylo vyhoštěno x desítek diplomatů Ruska z evropských ambasád? Nebo je výsledkem celé akce jen týdenní oddechový čas Mayové v zápase s vlastním parlamentem a unií o Brexit?

Brexit. 

Brexit byl odložen. Jakkoliv jde o složité a rozporuplné rozhodnutí, které má nutně nesmírně složitý průběh a celosvětový dopad, bylo vůlí britské většiny rozhodnuto takto. 

Výsledek volby přece nelze zpochybnit. Nebo odložit. 

Ale jak se zdá. Neplatí to univerzálně. Pouze účelově.

Když už jsme u těch "sexuálních delikventů". Což je svého druhu klasika pro neutralizaci protivníků mechanismu moci.

Weinsteinem to začalo, vykopnutím Kevina Spacey od filmu akcelerovalo. Dnes jsou na seznamu Me too, hnutí, které 10 let spalo a nikdo se o něj nezajímal, lidi jako Allen, Stallone, Douglas, Depardieu a další. Me too se stalo klackem pro čistky v kultuře. Nepohodlní jsou odstraňováni. Kdo ví, proč zrovna tihle.

O plácnutí přes zadek nebo sex na hotelu přeci nejde, nebo ano?

U nás byl za nepohodlné postoje odejit Klaus ml., k debatě nepřipuštěn aktivista Robinson; o zákazech, banech, vyhazovech z práce, konci kariér, znemožnění pracovat, publikovat autentické názory ve veřejných institucích ví svoje už poměrně dost lidí.

Jen tak, pro pár příkladů z poslední doby.

Co je to přesně za signály?

Je to tak, že proklamovaná svoboda myšlení a projevu, jeden ze základních pilířů společnosti, naráží na limity, které neurčuje společnost, morálka, nebo veřejná mínka, ale cenzoři?

Je to tak, že existuje zjevný rozpor mezi postoji, názory většiny, ale právo a moc je na straně elit, které si sami rozhodnou o výsledku i formě, bez ohledu na to, co zvolí lidé?

Je to o tom, že začíná platit právo silnějšího?

Myslím, že starý systém lapá po dechu.

Jestliže zakazuje, zatýká, jinde tluče lidi v oranžových vestách, jako je tomu teď v Macrónii, jde o stav, který je předstupněm odporu.

A změn ve velkém rozsahu.

David Martínek