Satelity vypuštěné v rámci projektu Starlink, jehož cílem je poskytnout globální přístup k vysokorychlostnímu internetu, by mohly zkomplikovat astronomická pozorování pozemními radioteleskopy. Informoval o tom portál Science Alert.

Vědcům tak za takových podmínek nezbývá nic jiného spoléhat na to, že budou radioteleskopy postavěny na opačné straně Měsíce. Kromě toho vesmírná zařízení, jejichž počet má v budoucnu dosáhnout až deseti tisíc, zvyšuje riziko vzniku Kesslerova syndromu (někdy nazývaného též Kesslerův efekt).

Podle astronoma Alana Duffyho z australské Swinburnské univerzity existují metody a techniky, které umožňují maskovat satelity tak, aby neprodukovaly data. Optické dalekohledy, jako je například systém určený ke sledování asteroidů Pan-STARRS, automaticky odstraňují orbitální přístroje ze snímků. Radioteleskopy provádějí pozorování na rádiových frekvencích, které nemají satelitní systémy jako GPS, které by za normálních okolností byly pro astronomické přístroje zřejmé.

V současné době se na oběžné dráze kolem Země nachází celkem 5162 objektů, z nichž fungují asi dva tisíce. V rámci projektu Starlink má být přitom spuštěno až 12 000 satelitů. Podle Duffyho to však může znamenat konec pro pozemní rádiové a mikrovlnné teleskopy.

Satelity totiž poskytují mnohem méně astronomických dat než pozemní zdroje rádiových vln. Lidé tak už nebudou moci ze Země pozorovat reliktní záření nebo signály pocházející ze vznikajících hvězd. Vědec však přiznává, že celosvětový přínos vysokorychlostního globálního internetu obecně převažuje nad ztrátami pro astronomy.

Nicméně, situaci komplikuje skutečnost, že pokus o spolupráci mezi americkými observatořemi a společností SpaceX, který byl realizován před několika lety, se ukázal jako bezvýsledný. Letecká a kosmická společnost neposkytla astronomům podrobné plány ohledně vývoje projektu Starlink. Jedním z důvodů by mohlo být pravděpodobně to, že jsou vypuštěné satelity testovací.

Na rok 2019 je však naplánováno několik dalších startů.

Dalším problémem je to, že většina satelitů bude umístěna v oblasti s vysokou koncentrací vesmírného odpadu. Pokud budou plány SpaceX plně realizovány, pak se zde během několika let počet objektů zvýší až o 40 %. Podle kosmické archeoložky Alice Gormanové z australské Flindersovy univerzity jde o opravdu prudký nárůst, jelikož současná masa odpadků se nahromadila během šedesáti let.

Přestože SpaceX předpokládá rychlé vyřazení družic z provozu, a to v průběhu jednoho roku, v případě předčasného poškození shoří dané zařízení v atmosféře až po pěti letech. Tato doba je tak dostačující pro značný počet kolizí. Vědci se tak domnívají, že by to následně mohlo způsobit řetězovou reakci a neovladatelný nárůst odpadu, což je známo jako Kesslerův syndrom.

Starlink je satelitní konstelace, kterou připravuje společnost SpaceX. Uvádí se, že by měla zahrnovat celkem 12 tisíc družic. Ty podle informací budou poskytovat širokopásmové připojení k internetu (satelitní internet). Vše by mělo být dokončeno do roku 2027.

Elon Musk je americký podnikatel, vynálezce, inženýr a filantrop. Dotyčný má jihoafrické, kanadské a americké občanství. Byl spoluvlastníkem internetového platebního systému PayPal a mimo jiné založil kosmickou společnost SpaceX. Stejně tak v současné době vede automobilku Tesla Inc., kde působí v pozici výkonného obchodního ředitele.