Holding Ruské kosmické systémy k 45. výročí mise Lunochod-2 zveřejnil zprávu o komunikačních systémech meziplanetární stanice Luna-21 a měsíčního vozítka Lunochod-2, která byla dříve dostupná pouze odborníkům.

Dokument má dvě části. V první z nich se popisuje práce systému palubních přístrojů RK-E8 se systémem televize s malým počtem vysílaných snímků a ve druhém se popisuje fungování pozemního komunikačního systému Saturn-MS. Tyto systémy zajišťovaly řízení Lunochodu-2 a umožňovaly přijímat zobrazení z povrchu Měsíce, telemetrické informace a určovat polohu vozítka.

První vážná připomínka k práci systému dálkového řízení se objevila na 250. komunikační relaci, když bylo nutné třikrát odeslat povel „stop" pro zastavení Lunochodu-2.

Na 306. relaci došlo poprvé v historii k přenosu informací prostřednictvím optického a laserového kanálu směrem k Měsíci a zpětnému přenosu přes rádiový kanál na vzdálenost převyšující 380 tisíc kilometrů. Systém Sejm, tvořený palubním fotografickým přijímačem FA010 a pozemními teleskopy vybavenými lasery, umožnil s velkou přesností určovat polohu Lunochodu-2.

Na 503. relaci bylo zaznamenáno zvýšení teploty uvnitř vozítka až do 43-47 stupňů Celsia. Tato relace byla poslední. Více se s Lunochodem spojení navázat nepodařilo.

„Museli jsme nejen získat důležité vědecké údaje, ale i předvést celému světu, že jsme schopni vytvořit autonomní stroj, který bude efektivně fungovat na jiném kosmickém tělesu. V rámci tohoto programu jsme modernizovali lunochody. Druhý urazil mnohem větší vzdálenost než ten první. Tehdy jsme z toho rekordu měli obrovskou radost, ale nemohli jsme si ani představit, že ho udržíme až do začátku 21. století," řekl informačnímu portálu Lenta.ru ředitel vývoje televizních systémů Lunochodů, zaměstnanec Ruských kosmických systémů profesor Arnold Selivanov.

Třetí vozítko bylo podle vědce zcela připraveno ke startu a mělo překonat rekord Lunochodu-2, nicméně „došlo k rozhodnutí využít nutné zdroje pro jiný vědecký vesmírný výzkum".

Zdroj:  lenta.ru