Byla odhalena povaha neviditelné temné hmoty vesmíru
7. prosince 2018 Redakce AC24 Ze světa 10578 1
Vědci z Oxfordské univerzity oznámili, že neviditelný materiál, který je 95 procenty vesmíru a který se nedá pochytit moderními přístroji, je tmavá hmota a tmavá energie, proud se zápornou hmotou. Píše o tom Astronomy & Astrophysics.

 

 

„Předpokládáme, že temná hmota a temná energie mohou být spojeny do tekutiny s některým typem negativní energie, která odpuzuje veškerý jiný materiál," řekl vedoucí studie Dr. Jamie Farnes.

Dříve byla existence záporné hmoty považována za nemožnou z hlediska zákonů vesmíru.

Podle vědců se však ve vesmíru mohou stále objevovat negativní hmoty. V tomto případě tekutina s negativní hmotností neztratí hustotu během expanze vesmíru a bude totožná s tmavou energií.

Nová teorie umožnila správně předpovědět chování hala temné hmoty — látky, která udržuje galaxie před rozpadem. Galaxie se otáčejí takovou rychlostí, kvůli které by se podle fyzikálních zákonů měly roztrhnout, ale to se nestává, takže je něco musí držet.

Vědci z Oxfordu provedli počítačovou simulaci vlastností záporné hmoty, která ukázala vznik hal temné hmoty. Získané údaje odpovídají aktuálnímu pozorování radioteleskopů.

Zdroj: aanda.orgroom.eu.com

 
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Facebook komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor


AZ
Antonín Zelenka
10. prosince 2018
Systémovou analýzou a syntézou dostupných informací bylo posléze dosaženo objasnění podstaty tajemného jména "neviditelný materiál" ve smyslu "tmavá hmota a tmavá energie, proud se zápornou hmotou, spojeny do tekutiny s některým typem negativní energie, negativní hmoty, tekutina s negativní hmotností" (neviditelný materiál, který je 95 procenty vesmíru). Píše o tom Astronomy & Astrophysics. Ničivá vášeň několika vln fanatiků a vandalů způsobila, že z bohatství informací o starověké vědě se uchovalo pouze malé torzo, v němž dominuje zatím nejstarší dochovaný transformační text pocházejí­cí z Ónu (Heliopolisu) známý jako "Ónské Devatero" či "Legenda z Jonevu". Pojednává o stavech hmoty obdobným způsobem jako jiné mladší transformační prameny. Stáří této legendy není známé, je však částí Textů pyramid, proto se soudí, že pochází z doby starší než 3 500 př.n.l. Rovněž u tohoto krypto­gramu nemáme jistotu správného čtení, "neviditelná transformačná věda", a kterou bychom dnes asi nazvali "aplikovanou vědou" či "technologii". Tato energie má odlišnou kvantovou podstatu než známá elektromagnetická energie a je jistou frakcí tvořivé energie "neviditelný materiál", ze které pochází stvořený svět, zejména hmota a různé formy elektromagnetické energie. Životní energie se do­plňuje v živých organizmech jednak čerpáním z přirozených zdrojů (já­dro Země, Slunce, centrum Galaxie atd.), jednak "biologickou jadernou fúzí" probíhající přímo v živé buňce, v níž se mění například jádro atomu sodíku v jádro atomu hořčíku, nebo analogicky nastává jaderná fúze draslíku na vápník, manganu na železo a podobně, což je vždy prová­zeno uvolněním značného množství energie (z kvantového pohledu je tato uvolněná energie shodná se životní ener­gií). Energie "neviditelný materiál" je ve velkém množství produkována přirozenými zdroji, jako jsou jádra některých planet, slunce třídy G 0 až K 0 a jádro Galaxie, ale pro biologické aplikace je nutno jimi vyzařovanou surovou energii "neviditelný materiál" přeměnit v úzké biologicky a mentálně účinné svazky ko­herentní energie, jejichž vlivu je astronom a astrofyzik během mystéria po určitou dobu vystaven. Tyto přeměny a úpravy se ve starověku prováděly několika způsoby. Prvním a nejlépe poznaným je transformace přirozeného "neviditelního materiálu" pomocí tvarových zářičů a staveb majících zvláštní účelovou ar­chitekturu - působení "neviditelního materiálu" uvolňovaného anihilací hmoty v procesu výroby odpovídají aktuálnímu pozorování. ("neviditelný materiál") Působil jednak směrem k ozdravění a obnovení přirozených fyziologic­kých činností těla vědce, jednak inicioval skokový vývoj vědcova vědomí - a stává se bytostí, která dospěla ke "znovuzrození" své transformační a neosobní podstaty. Jak již bylo řečeno, je podstatou transformační nauky transcendentálni ("neviditelný materiál") astronomie a astrofyziky a jiných věd, úzce související s rozvojem vyššího vědomí člo­věka. V jistých dopisech, pocházejících od vzdálené civilizace jménem Umňí, se hovoří o využívání konverze (přeměny) hmoty v energii technologií signovanou Posláním-Energie oživující hmotu. Získaná energie je využívána pro pohon mezihvězdných letounů létají­cích do vzdálených míst Vesmíru. Podle systémové analýzy se jeví pravděpodobnost shody technologie Posláním-Energie oživující hmotu s anihilační techno­logií uvolňování energie "neviditelný materiál" (energie Zero) v procesu přípravy transformační architektury aktuálního pozorování transformace přirozeného "neviditelního materiálu". Zůstávalo záhadou, v jakém "pletivu" dochází k transformaci přijaté energie. Lidské tělo bylo ve starověku považováno za ideálně vyladěný biologický stroj pracující na principu regulované rovnováhy mezi dvěma složkami binární životní energie bez níž somatické buňky odumírají, tělo ztrácí schopnost odolávat nemocem, rány se špatně hojí a pohlavní buňky se přestanou tvořit, nebo nejsou plnohodnotné a ztrácejí životaschopnost. Životní energie představuje fenomén, který je sám o sobě podmínkou života a při jeho nedostatku tělo odumírá. Životní energie je tedy prapodstatou biologického života, která jediná dovoluje existenci ojedinělého jevu v termodynamice Vesmíru - pokle­su entropie. "Záhadou" otevírají nový pohled na tento problém, neboť ukazují, že životní energii získává každá živá buňka sama, a to v procesu nízko-tepelné beztlakové transformace atomových jader sodíku v jádra draslí­ku, jader hořčíku v jádra vápníku, jader sodíku v hořčík a podobně. Tyto a obdobné transformace jsou systé­mově velmi blízké tolik diskutovanému fenoménu "studené" jaderné fúze, což bohužel většině vědců stále uniká. Při znalosti těchto zá­kladních biologických zákonů je zřejmé, že dosavadní neúspěšnost vědců pokoušejících se o získání živé buňky z neživé hmoty spočívá v naprosté neznalosti podmínek, které pro aktivity člověka stanovil "rozhraním". Snaha biologů o úspěšné stvoření živé buňky bude neúspěšná tak dlouho, pokud se nenaučí uvolňovat a udržovat životní energii a ne­budou schopni ovládnout fenomén "rozhraním rozhraní". Podstata účinku o úspěšné stvoření živé buňky a udržovat životní energii je založena na změněné molekulární struktuře vody. Běžná voda vytváří obvykle kruhovité makromolekuly obsahující 10 až 20 molekul vody H2O. Působením soustředěných svazků energie "neviditelný materiál" (Zero) se tato kruhovitá struktura vody mění na složitou makromolekulu mající strukturu krystalové mřížky orientova­ných krystalů, proto se tomuto typu krystaloidů říká kapalné krystaly. Čím vyšší obsah těchto kapalných krystalů voda má, tím více se blíží účinku o úspěšné stvoření živé buňky a udržovat životní energii a tím vyšší je její léčivý účinek. Tento dosud velmi málo prozkoumaný fenomén stojí v pozadí výjimečné proslulosti některých přírodních pramenů léčivých vod, jimž minulé generace připisovaly výjimečné léčivé účinky. Rovněž v Čechách a na Moravě je známo větší množství pramenů. Za zmínku stojí, že kdysi vyvěral zázračný léčivý pramen na rohu Ovoc­ného trhu a Celetné ulice v původním domě U Černé Matky Boží. Účinek účinku o úspěšné stvoření živé buňky a udržovat životní energii byl velmi silný a vzpomínky na to se uchovaly v mnoha po­hádkách a bájích. Mezi lidmi je rozšířena utkvělá představa o jedinečnosti technické re­voluce lidstva, jejíž počátek je obvykle připisován k datu zkonstruování prvního funkčního parního stroje. Je ale k dispozici poměrně mnoho důkazů a indicií svědčících ve prospěch existence vyspělé vědy a tech­nologie v civilizaci. Objev principu motoru "síla noční strany Přírody", využívajícího anihilační energii uvolněnou během transformace přirozeného "neviditelního materiálu", umožnil vyřešení konstrukce letounů pro lety v kosmickém prostoru, ale i ponorek schopných pohybu ve velkých hloubkách. Tato okolnost byla například využita ke konstrukci "motorů na hvězdné palivo". Sluneční energii zpracovávali podobně jako "síla noční strany Přírody" energii pomocí krystalových a keramických měničů amplifikátorů na čistou energii "neviditelný materiál" majíci technický název "Studené záře". Energie "Studené záře" byla též okem neviditelná a představovala opačný pól energie "síla noční strany Přírody". Rovněž podél osy paprsku "Studené záře" se vytvářelo "trubicové" rotační "neviditelný materiál" pole, které ale mělo opačnou polaritu než má "neviditelný materiál" pole hvězdné lodě nebo planety. Ze slunečního záření "Studené záře" získávali pomocí slunečních kolekto­rů krystalových a keramických měničů amplifikátorů elektrickou energii různé hustoty a těkavosti obdobným způsobem, jak se to provádí dnes, ovšem jejich krystalové a keramické měniče měly o několik řádů vyšší výkonnost. Hvězdné lodě napájené energii hvězd plujících neviditelným materiálem v mezihvězdném prostoru různých vesmírů. Tento zcela zvláštní případ transformačních informací byl do krajní míry utajován, a tak se žádné zmínky nedochovaly. Voda, sloužící k hygienické očistě i k pití, pocházela pouze z malé části z planetárních přírodních pramenů, většinou byla získávána srá­žením "vlhkosti kozmického prostoru" ve zvláštních chladičích, obsahujících speciální krystalovou keramiku měnící tepelnou energii na chlad - "zpětný systém ochlazování kozmického záření". Pronikání do podstaty transformačních informací (TI) je neobyčejně složité vzhledem k velkému stáří této vědy a mnohonásobnému navrstvení tradic různého původu. Svým podílem negativního vlivu přispěly také omyly moderních vědců, vyplývající z chybně vyložených kryptogramů a anagramů, které staří Mistři používali hojně jako neobyčejně účinné in­formační filtry proti nezasvěceným. Početná synonyma a květnatá mlu­va, používající často literární paraboly, snadno svádí z cesty a k tomu všemu ještě přispívá nejednotné názvosloví, početná synonyma a používání téhož termínu pro různé "látky". O tom, že existuje možnost působit vlastním soustředěným vědo­mím na chování neviditelných částic staří zasvěcenci dobře věděli a tuto skutečnost potvrdily i souběžně probíhající experimenty evropských a amerických fyziků v oblasti částicové fyziky. Při prokazatelně stej­ných podmínkách byly oběma skupinami experimentátorů získány zcela opačné výsledky, které však přesně odpovídaly jejich předpokla­dům. Prokazatelně to jde vysvětlil tak, že oba týmy svým soustředěným vě­domím ovlivnili chování částic tak, aby splnily jejich očekávání. To je prvé experimentální ověření aktivního vlivu vědomí na chování hmot­ných objektů. Hmotných objektů v prostoru "neviditelný materiál". Princip superpozice jednotlivých ideogramů charakteristických pro určitý filtry (v oblasti částicové fyziky) či produkt (očekávání). Tento princip je velice starý a byl využíván jako zdroj energie v anihilačních reaktorech letounů. Vůbec se nejedná o nějakou - třeba specifickou - rudu protože jsou zaznamenávány dosti časté případy ponořování velkých, zřejmě nákladních, mimozemských lodí, které se opět po několika dnech vynořují a odlétají mimo Zemi. Podle nepotvrzených zdrojů opravdu jistá mimozemská entita na Zemi těží jistou rudu, která je jinak ve Vesmíru velmi vzácná, kdy v dávných časech byla spolu s přírodní Prahmotou těžena v hluboko uložených rudních slojích o jejichž poloze dnes nic nevíme. Prahmota představuje jen jistý energetický stav hmoty, z něhož se kdysi vytvářela hmota pla­net. Hmotnou strukturu Prahmoty nejen že neznáme, ale ani soudobá kvantová fyzika nedovoluje učinit si určitější obraz o hlavních jevech a vlastnostech tohoto fenoménu. Předpokládaná struktura Prahmoty se odvíjí od jejích uváděných vlastností. Při prokazatelně stej­ných podmínkách byly superpozičníma skupinami experimentátorů získány zcela opačné výsledky, které však přesně odpovídaly jejich předpokla­dům. Prokazatelně to jde vysvětlil tak, že oba týmy svým soustředěným vědomím ovlivnili chování nejen struktury tak, aby splnily jejich očekávání. To je prvé experimentální ověření aktivního vlivu vědomí na chování hmot­ných objektů. Hmotných objektů v prostoru "neviditelný materiál". Princip superpozice Prahmoty "neviditelný materiál". Tyto "prastaré jazyky", jimiž hovořili inicio­vaní nejen astronomové a astrofyzici a v nichž byly zapisovány texty "posvátného" vědění superpozičné energetické transformace, upadly v zapomenutí tak dokonale, že dnes víme pouze to, že kdysi existovaly.
00