Postavení Spojených států ve světě je tvrdě poškozeno a mnozí přemýšlí, co se vlastně stalo. (Foto: Pxhere)
Přestože byl status Spojených států jako jediné supervelmoci zpochybňován ještě před tím, než se k moci dostal Donald Trump, jeho prezidentství, a zejména jeho přístup k pandemii, uštědřil Americe úder, z něhož bude těžké se zotavit, píše ve svém článku Stephen Walt profesor zahraniční politiky Harvardu.
Podle jeho názoru, navzdory skutečnosti, že Washington si již způsobil celou řadu ran sám sobě, Trump snížil reputaci Ameriky na rekordně nízkou úroveň, natlačil Írán k jaderné bombě, přičemž selhal jak v obchodní válce s Čínou, tak v boji proti koronaviru.
Během posledních 35 let se proroctví o bezprostředním zhroucení Spojených států nemohou pochlit přesností. Někteří odborníci se domnívali, že „imperiální přetěžování“ by mohlo vést Spojené státy k opakování osudu Británie – ale tato pochmurná předpověď se ještě nenaplnila. Jiní analytici věřili, že Amerika se jednoduše změní v „obyčejnou zemi“ a vstoupí do „posthegemonní“ fáze své historie. Když se však Sovětský svaz zhroutil, posledně jmenovaní byli docela překvapeni a Spojené státy zůstaly jedinou supervelmocí na planetě. „Ukázalo se, že se jedná o dokonalé prostředí pro nebezpečnou směs arogance a spokojenosti," napsal profesor mezinárodních vztahů na Harvardu Stephen Walt ve svém článku o pro Business Insider.
V polovině 90. let se Spojené státy ocitly v dominantním postavení, které nemá v moderní historii obdoby. Jiné státy blednou ve srovnání s jejich obrovskou ekonomickou, vojenskou i měkkou silou a mnozí učenci předložili přesvědčivé argumenty, že éra unipolárního světa by mohla trvat tak dlouho nebo dokonce déle než éra bipolárního světa.
Ale tito optimisté, jak profesor poznamenal, nezohlednili jednu věc: celou řadu ran, které by si následně způsobily Spojené státy samy sobě. Vynechali řadu katastrofických chyb, které se pod Donaldem Trumpem zhoršily. Hovoříme zejména o Trumpově ošklivém přístupu k boji proti pandemii koronaviru, která urychlí úpadek Ameriky. I když bude americký vůdce ve volbách poražen a administrativa Joe Bidena prokazuje příkladnou úroveň kompetencí a předvídavosti, budou strašně dlouho následovat důsledky Trumpovy vlády ve Spojených státech.
Do příchodu Trumpa v unipolární éře lze chyby rozdělit do tří hlavních kategorií. První chybou Spojených států byla strategie „liberální hegemonie“ šíření demokracie, tržního hospodářství a dalších liberálních hodnot, která měla vést svět k liberálnímu řádu vedenému Spojenými státy. Tato ambiciózní strategie vyvolala nespokojenost s globálním vývojem a vedla k zbytečným a nákladným válkám, které tvrdě zasáhly klíčová odvětví americké ekonomiky.
Pokud jde o druhou chybu, USA omezily financování státních institucí na hranici svých možností, nechaly jejich záležitosti jít samy o sobě, což vedlo k jejich degradaci – což ovšem nevadilo je stále obviňovat ze všech problémů Ameriky. Republikáni usilovali o snížení daní, aniž by se příliš obávali finančních důsledků takového rozhodnutí. Rozpočet daňového systému USA byl natolik snížen, že nedokázal zmařit nekontrolované daňové úniky a podvody.
Podobně jako pruští junkeři nebo předrevoluční francouzští aristokrati, bohatí Američané – včetně Trumpa – našli nesčetné mezery, které jim nebrání v tom, aby se zatěžovali financovat vládní rozpočet, aniž by se obávali trestu. Namísto budování silných a slušných vládních institucí – což by bylo neocenitelné tváří v tvář pandemii – se Američané rozhodli, že to nepotřebují.
Název třetí chyby – hádky stran. V průběhu času se americká politika změnila v „krvavý sport“, kde převzetí a udržení moci nabralo na důležitosti více než zájmy společnosti. S pomocí nesnášenlivých projevů médií a propagandistů ve Week Standard a Fox News nahradily konspirační teorie a pomluvy kompromisy a uctivé diskuse.
Předělání světa k americkému obrazu je grandiózní úkol. K jeho provedení je zapotřebí dobře financovaný a velmi silný stát. Vládnout světu vyžaduje nejen silnou armádu, ale také velký a profesionální diplomatický sbor; to vyžaduje armádu analytiků a odborníků a také velké množství národních sociálních programů, které mohou negovat negativní důsledky hospodářské globalizace.
Jinými slovy, strategie liberální hegemonie není v souladu s daňovými škrty a rozpočtovými škrty pro státní instituce. Zastánci liberální hegemonie se raději nezaměřili na tento problém a věřili, že by nebylo tak obtížné vytvořit nový liberální řád, protože je to v historické perspektivě nevyhnutelné. Výsledkem bylo, jak to novinář Farid Zakaria napsal v roce 1998, „prázdná hegemonie“: Spojené státy chtěly vládnout celému světu, ale raději ušetřily v této věci peníze.
Navíc, pokud některá konkrétní země doufá, že nastaví tón světoví politiky, bylo by lepší, kdyby v ní neexistovaly vnitřní rozpory. To vyžaduje dvoustranický konsenzus a bezpodmínečnou podporu veřejnosti. Netřeba dodávat, že jedovaté stranické hádky (Walt připomněl na nekonečná kongresová slyšení o Benghází) jsou opakem národní jednoty. Tato bezvýchodná situace navíc snížila přitažlivost americké demokracie v očích jiných společností.
„Chci ponechat tečky za i: Nevěřím, že by liberální hegemonie vystřelila, i když by Spojené státy sledovaly tento cíl vážněji a promyšleně. Spojené státy však udělaly vše na jednom místě, takže selhání bylo nevyhnutelné – a nebylo to levné,“ zdůraznil Walt.
Tyto tři chyby se staly hlavními ingrediencemi jedovatého výsledku, díky které se takový „průměrný a narcistický šarlatán“ jako Trump, dostal do Bílého domu. Během jeho funkčního období se mu podařilo snížit image Ameriky na historicky nejnižší minimum, neuspět s obchodní válkou s Čínou a přiblížit dobu, kdy bude mít Írán jadernou bombu. Jeho jediným významným úspěchem na světové scéně je posun Velké Británie od technologie Huawei 5G – což bylo za jeho téměř čtyři roky prezidentství řídké. Kromě toho lze Trumpovi připsat k i skutečnosti, že nezničil hospodářské oživení, které zdědil po Barackovi Obamovi.
Přístup současné administrativy k boji proti pandemii vedl ke katastrofě, jejíž plody lze vidět v jiných článcích, a proto podle autora není nutné tento smutný příběh znovu opakovat. Místo toho se chtěl Walt blíže podívat na dlouhodobé důsledky koronaviru pro Spojené státy a jejich postavení ve světě. „Upozornění kazisvěta: obrázek není moc pěkný,“ varoval profesor.
Za prvé, uvedl autor, Trumpův pokus strčit hlavu do písku pošpinil již tak nepříliš hezkou pověst Ameriky. „Když se země po celém světě, s pohledem na Američany se smíšeným šokem a soucitem v očích, správně obávají, že s nimi přinesou infekci, zakazují jim vstoupit na jejich území, je jasné, že se něco pokazilo. Jen si pomyslete: Rwandané, Uruguayci a Alžířané budou letos v létě vítáni v Evropě. Ale ne Američané,“ připomněl autor.
Za druhé, ekonomická deprese vyvolaná pandemií způsobí Spojeném státům značné škody. Některá pracovní místa na dlouhou dobu zmizí, protože se mnoho podniků rozpadlo. Přičemž budou bankroty a škrty pokračovat, dokud nebudou Spojené státy schopny virus potlačit. Fed a Kongres se snaží zmírnit ránu, ale to vede k rekordnímu nárůstu deficitu federálního rozpočtu.
Za třetí, karanténa přispěla k růstu domácího a domácího násilí. Chronické bitky a šikana způsobí vážnou ránu psychice postižených a čím déle pandemie trvá, tím bude akutnější. Výsledkem bude, že v budoucnu bude ve Spojených státech více duševních poruch, které budou mít vliv na moc této země.
Za čtvrté, zatímco uzavření veřejných škol je nezbytným krokem v boji proti viru, ve srovnání s jejich zahraničními partnery to nevyhnutelně ovlivní úroveň vzdělání Američanů. Školy po celém světě byly postiženy koronavirem, ale země, které se s touto nemocí nedokázaly včas vyrovnat, budou poškozeny více. Spojené státy jsou bohužel jedny z nich.
Za páté, koronavirus také zasáhne vysokoškolské vzdělání. Po celá desetiletí jsou americké univerzity považovány za nejlepší na světě, což přispívá k vědeckému rozvoji a růstu americké ekonomiky. Nyní trpí ztrátou zahraničních studentů, kteří jim přinášejí peníze a řídí technologický pokrok. Amerika se dlouhodobě těšila „přítokem mozků“, ale v budoucnosti bude efekt nových vědců menší. Čím déle Amerika v boji proti COVID-19 zaostává, tím větší škodu utrpí na vzdělávací frontě.
V neposlední řadě, pandemie nebrání ženám mít děti, ale nyní mají potomky v atmosféře nejistoty a stresu. Takové okolnosti mají nepříznivý dopad na vývoj plodu i na dětství dítěte, což zase může obecně zhoršit jeho život. „Zopakuji ještě jednou: tam, kde prošel koronavirus, tyto nepříjemné následky nepochybně postihly každého, ale největší škoda bude tam, kde virus nebyl zvládnut. A to je Amerika,“ poznamenL profesor.
„Spojené státy mají oproti jiným významným mocnostem řadu významných výhod, včetně bohatství přírodních zdrojů, technologicky vyspělé ekonomiky, mírného (alespoň prozatím) klimatu a mimořádně výhodného geopolitického postavení. Tyto vlastnosti zvyšují pravděpodobnost úspěchu v dlouhodobém horizontu, ale nezaručují ho. Spojené státy také čelí střetu s řadou vážných soupeřů – zejména nabývající na síle Čínou – ale v posledních desetiletích se tvrdí, že nejhorším nepřítelem Ameriky jsou sami Američané. Trump neúmyslně ani vědomě nezničil Spojené státy – přičemž snížil své šance na znovuzvolení – prostě nemohl udělat jinak. Ale my – zejména naše děti a vnoučata – budeme s tím muset žít,“ uzavřel Stephen Walt.
Zdroj: pz.cz, foreignpolicy.com