náš web vznikl v roce 2011 s jasným cílem – přinášet otevřené, svobodné a nezávislé informace bez ohledu na politické či komerční tlaky.
V roce 2022 byl však náš web po právně nezávazné výzvě Vlády ČR nezákonně zablokován ze strany telefonních operátorů – jsem přesvědčený, že jde o nejvýraznější projev cenzury v České republice od jejího vzniku.
Od té doby už třetím rokem před soudem prokazujeme, že šlo o zásah, který nemá v právním státě místo.
Tento spor vedeme především kvůli svobodě slova – raději budu žít v zemi, kde si může každý říkat a psát, co chce než v zemi, kde pár vyvolených určuje, co smí být řečeno.
Žaloba se sice týká náhrady škody – tedy ztráty, kterou náš web utrpěl, když k nám čtenáři nemohli přistupovat – ale to je jen symptom nezákonnosti blokace. Operátorovi jsme dokonce nabídli, že se spokojíme s 1 Kč.
Nejde nám totiž o zisk ale o dodržování zákonů a ukončení podivných praktik, kdy lze „zhasnout“ web na zavolání, a kdy do občanskoprávního sporu zasahuje dokonce vojenská rozvědka.
Vedení sporu proti nadnárodní korporaci si náš web mohl dovolit pouze díky významné podpoře těch, kdo v právu vidí víc než jen paragrafy. Jeho délka a náročnost – daná mimo jiné způsobem, jakým k němu soud přistupuje – znamenají, že ani tato podpora už náklady soudu nepokryje. Bez podpory lidí, kterým na svobodě slova záleží, je už téměř nemožné tento boj vést dál.
Abychom spor mohli dotáhnout do konce, potřebujeme Vaši pomoc. Přispěním na tuto sbírku podpoříte nejen náš web, ale i princip, že v České republice má právo platit pro všechny stejně – a že svoboda slova není prázdné slovo na papíře.
Děkuji Vám za každý příspěvek i za to, že vám není lhostejné, v jaké zemi budeme žít.
Minulý týden hlavní média upozornila na skutečnost, že americká námořní stanice ve Virginia Beach vylila přibližně 94 000 galonů tryskového paliva do nedalekého vodního kanálu, který se nachází poblíž Atlantského oceánu. Tyto informace jsou uvedeny v článku na webu EcoWatch.
I když tento incident nebyl v žádném případě tak katastrofální, jako některé jiné úniky z potrubního vedení, zdůrazňuje velmi důležitou, ale přesto málo známou skutečnost. A tou skutečnotí je to, že Ministerstvo obrany USA je největším znečišťovatelem světa, uvádí EcoWatch.
Vzhledem k tomu, že americké ministerstvo obrany produkuje nebezpečný odpad v objemu větším, než je objem odpadů pěti největších amerických chemických společností, zanechal tento rezort své toxické dědictví po celém světě. A to ve formě ochuzeného uranu, ropy, tryskového paliva, pesticidů, defoliantů, jako je Agent Orange, olova a mnohých dalších.
Americké vojenské základny, jak domácí, tak i zahraniční, se tak řadí mezi nejvíce znečištěná místa na světě. Je to tak hlavně proto, že chloristan a další složky tryskových a raketových paliv kontaminují zdroje pitné vody a půdy. Stovky vojenských základen můžeme nalézt na seznamu Superfund americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA).
„Téměř každý vojenský areál v této zemi je vážně znečištěn," uvedl John D. Dingell, michiganský kongresman v důchodu a válečný veterán pro Newsweek v roce 2014. Základna Camp Lejeune ve městě Jacksonville (Severní Karolína) je právě jedním z těchto míst. K ještě většímu znečištění této základny došlo poté, co byla jeho podzemní voda v letech 1953-1987 kontaminována značným množstvím karcinogenů.
Letos v únoru vláda povolila těm, kteří byli vystaveni chemikáliím na základně Lejeune, aby podali oficiální žádost na odškodnění. Také mnohé základny v zahraničí mají kontaminovány zásoby pitné vody. Nejvíce známou leteckou základnou je v této souvislosti nejspíše Kadena, která se nachází na japonském ostrově Okinawa.
Kromě toho jsou Spojené státy, které provádí více testů jaderných zbraní než všechny ostatní národy, také zodpovědné za obří množství záření, které stále znečišťuje velké množství ostrovů v Tichém oceánu. Marshallovy ostrovy, na nichž v letech 1946-1958 Spojené státy shodily více než šedesát jaderných zbraní, jsou obzvláště pozoruhodným příkladem. Obyvatelé Marshallových ostrovů a blízkého Guamu nadále zaznamenávají mimořádně vysokou míru výskytu rakoviny.
Nedávným důkazem, co se týče ohrožení životního prostředí ze strany USA, je Irák. Vojenské akce Spojených států vedly k desertifikaci 90 % iráckého území, což negativně ovlivnilo zemědělský průmysl v zemi a přinutilo Irák dovážet více než 80 % potravin. To, že USA použily v Iráku během války v Perském zálivu ochuzený uran, způsobilo obrovskou ekologickou zátěž pro Iráčany.
Ani americké vojenské záznamy o životním prostředí naznačující, že taková současná politika státu není udržitelná, v žádném případě neodradily americkou armádu od otevřeného plánování budoucí kontaminace životního prostředí prostřednictvím nesprávné likvidace odpadu. Loni v listopadu americké námořnictvo oznámilo, že v průběhu letošního roku uvolní do pobřežních vod amerického Pacifického severozápadu 20 000 tun tzv. ekologických stresorů, včetně těžkých kovů a výbušnin.
Tyto plány vzbudily jisté obavy. Mluvčí amerického námořnictva však v reakci na tyto obavy uvedla, že těžké kovy, a dokonce i ochuzený uran, nejsou o nic nebezpečnější než jakýkoli jiný kov. To je ale prohlášení, které jasně odmítá vědecká fakta. Zdá se, že cena samotných amerických vojenských operací, které mají udržet Američany v bezpečí, bude o hodně vyšší, než si většina lidí uvědomuje. Tuto cenu pocítí i další generace, a to nejen v USA, ale také v zahraničí.
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.