Americká protivzdušná obrana v Saúdské Arábii kvůli nízké efektivitě nedokázala odrazit útok na ropné objekty
19. září 2019 Redakce AC24 Ze světa 296088 6
Silná skupina protivzdušné obrany USA v Saúdské Arábii nedokázala odrazit útok na ropné objekty, protože její efektivita jejich systémů je nízká. Uvedl zdroj z Ministerstva obrany Ruské federace. (Foto: Wikimedia)
 

 
Loading...

Podle zdroje severní hranici Saúdské Arábie kryje 88 odpalovacích zařízení amerických systémů: 36 z nich má modifikaci PAC-2 a dalších 52 má nejnovější PAC-3.

Také v Perském zálivu u pobřeží Saúdské Arábie jsou další tři torpédoborce s řízenými raketami amerického námořnictva, které jsou vybavené protiraketovým obranným systémem Aegis a vyzbrojené 100 raketami modifikace SM-2.

Zdroj dodal, že protiletadlové raketové systémy Patriot a Aegis nesplňuji deklarované vlastnosti. Podle něj systémy nejsou připraveny odrazit nepřátelský masivní vzdušný útok. Přičemž poznamenal, že výkonný systém protivzdušné obrany Saúdské Arábie s 88 systémy Patriot propustil desítky dronů a řízených střel.

„Patriot a Aegis Američany vychvalované neodpovídají deklarovaným vlastnostem, mají nízkou účinnost v boji proti malým leteckým cílům a řízeným střelám. Prostě nejsou připraveny na odražení masivního leteckého útoku nepřítele v reálné bojové situaci,“ uvedl.

Zdroj: washingtoninstitute.org

 

 
 
Loading...
loading...
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Hello World

Facebook komentáře
Disqus komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor


glossy diamond
20. září 2019

Věcné hodnocení...

Patriot - mnoho povyku pro nic, už v době 1. irácké války, kdy na židovinu padal jeden zastaralý scud za druhým.

Aegis - velké chrastění raketkami a chubení se, ovšem na zahlcení systému stačí pár šikovných rušiček.


00
Wiloni .
20. září 2019

Tak především ani jeden z těchto systémů není určen pro boj s takovým typem cíle.

Oba dva systémy vycházejí z původního (a na začátku devadesátých let zakoupeného sysptému S300 PM a S300F), přičemž Patriot se podle něj upravoval a Aegis je kompletní "zpětné inženýrství".Z toho vyplývá jejich rozsah cílů.

Tím jsou v podstatě svazy stíhacích letadel a bombardéry na středních výškách v případě Patriotu a balistické objekty ve vysokých výškách v případě Aegis. Navíc se amíkům nikdy nepovedlo obšlehnout řídící software radarů a systémů řízení palby, takže nedosahuje ani efektivity těchto S300 PM/F variant.

Cíle na nízkých letových hladinách a cíle s nízkou RCS prostě nejsou cíle, proti kterým by tyto systémy měli šanci efektivně bojovat.

Je to stejné, jako když se pokoušejí syrské jednotky nasazovat S200 proti izraelským raketám Delilah.

Mohou sice nějakou i trefit, ale je to spíše dílem štěstí.

Což je také důvod, proč Izraelci kromě koupených Patriotů a SM3 používají také vlastní systémy krátkého a středního dosahu,.

Mimochodem i pro S 300/400/500 tento typ cíle není primárním a Rusové investují značné prostředky do systémů krátkého a středního dosahu (Buk, Pancir, Tor).

Ono to není pouze o jednom PVO systému.

Správně a efektivně fungující baterie PVO je vícevrstvá s tím, že se se jednotlivé palposty musejí vzájemně krýt a zároveň musejí být samy dobře chránění proti všem typům cílů na všech vzdálenostech efektivního dosahu baterie.

Ono totiž kromě maximálního dosahu jednotlivých systémů, který je pompézně ohlašovaný a vyzdvihovaný, je také méně známý parametr minimálního dosahu, který ovšem většina výrobců neuvádí v reklamních materiálech.

To je to, čemu se říká mrtvá zóna systému (vzdálenost kterou odpálená raketa uletí než přejde do režimu plné komunikace se systémem a začne se navádět na určený cíl)

Typicky mezi 5-10% maximálního dosahu systému (samozřejmě mohou být i světlejší vyjímky).

To je právě ta oblast, kterou musíte pokrýr systémy PVO krátkého dosahu.

Z toho jednoduše vyplývá jedna věc.

Pokud systém patriot zjistí cíl s nízkým RCS ve vzdálenosti (budu hodnej) 15 Km, tak už mu prostě nezbude čas na jakékoliv vyhodnocení cíle a odpálení střel, přičemž u dronů a nízko letících cílů ta detekční vzdálenost může být (a rozhodně i bude) výrazně nižší, takže prostě PVO nemá šanci ani zareagovat. ne v tomto složení.

To ostatně ukázali i Izraelské varianty Patriotu, když se pokoušeli sestřelit (marně) ruskej Orlan nad Golanama, a to orlan ani nemanévroval.

Bezpilotní drony s nízkou RCS (ale obecně i křižující střely a letouny s nízkou RCS) představují do budoucna pro výrobce PVO tu největší výzvu a popravdě zrovna Američani v tomto ohledu v potřebných PVO systémech kulhají na obě nohy.

Pro ně nikdy systémy PVO nebyly prioritní, protože oni vždy bojovali na cizích územích za pomoci masivní letecké převahy, a tyto útoky na jejich území jim prakticky nehrozily (přece jej je tu ten maličkej oceán z obou stran). Jenže to neplatí pro jejich zákazníky.


10
glossy diamond
20. září 2019

Neříkáte nic nového, chtěl jsem jen vyzvednout, s jakou pompou byl Patriot nasazován např. na obranu Tel Avivu, jakým způsobem byly baterie rozmístěny (na rozdíl od tehdy ještě existující struktury PVO na obranu velkých měst v ČSFR) a jaké byly jeho skutečné výsledky nasazení na zastaralý typ taktické rakety s velkou odraznou plochou a pohybující se po balistické (vypočitatelné) křivce. Pokud mělo jít o reklamu, dopadla mizerně. A souhlasím s vámi, že scudy měly být postřelovány jiným typem protivzdušného systému. Výsledky KUBu by byly určitě zajímavější...

Co se týče vícevrstevnatosti struktury PVO, tak ta je ještě z dob struktur VS známá: stíhací záchytné letectvo v organizační struktuře PVOS, raketové komplexy (Dvina, Něva, Volchov...) dalekého a středního dosahu překrývaly všechny předpokládané příletové trasy. V rámci PVO PV pak existovaly PL komplety středního, blízkého a krátkého dosahu (Krug, KUB, Vosa...) navíc doplněné prostředky PVO v rámci organizace vševojskových jednotek na úrovni pluk vč. přenosných a hlavňových. V té době byly drony neznámé a křídlaté rakety či střely s plochou drahou letu ve stavu rozvoje.

Pokud navážu na váš popis vzájemného překrývání a vzájemné obrany jednotlivých palebných baterií (a palpostů), musím též napsat, že chráněný objekt (jedno, zda aglomerace, železniční uzel, důležitá továrna, místo soustředění vojsk, velitelská stanoviště) se vžy nacházelo uvnitř sestavy prostředků PVO, chráněné ze všech stran před úderem nepřátelského letectva, do čehož se započítávaly i vrtulníky, nyní i drony a daleko větší míře i plochodrážky. Podle dostupných informací z té doby byly Patrioty umisťované uvnitř města, snad i v nějakých parcích, což citelně omezovalo jejich účinnost. Ale to je předpoklad.

Nevím, jak si 1. iráckou válku z hlediska nasazení PVO vyhodnocovalo NATO, potažmo USA, ale z hlediska čerstvě ropzuštěné VS šlo o diletantismus a nedostatečnost. A to nemluvíme o možnostech REB. To v souvislosti s Aegisem.

 


10
Wiloni .
21. září 2019

Ono to prostě vychází z předpokladů zoufalých amerikanofilů, že vše, co postaví a sestrojí USA je naprosto nadřazené a nepřekonatelné a vše co "náhodně vykutí ten věčně ožralej mužík z východu" je zrezlej nefunkční krám.

 

Nechme je při tom, alespoň je tím usílen onen moment překvapení a podcenění nepřítele v první fázy útoku, který je pro výsledek střetnutí rozhodující.

AD Irák.

Ten udělal dvě zásadní chyby.

1) Systémy PVO si "rozmístil sám, bez ohledu na rady sovětů.

2) Hlavní přehledové radary nakoupil u Francouzů (Thales), kteří je ve "vhodný" čas vyřadili z provozu.

Mimochodem, jedna taková perlička.

Když se pokoušeli Američani zničit sovětské radary, pracující v metrových pásmech, za pomoci protiradiolokačních střel (Harm), tak toho nebyly schopni, protože velikost antény neumožnila se raketám zaměřit na konkrétní uzel a prolétali skrz síta, aniž by radaru ublížily.


00
EP
Eduard Piovarči
23. září 2019

Chlapi díky za skvelé a prehladné informácie

USA zbraňové systémy PVO teda opäť raz zažiarili:-)

Rusy dávajú v Sýrii celkom bežne dolu všetky drony ktoré letia na leteckú základňu Himym z Idlíbu

Tak že kde soudruzi z USA udelali chybu, že ich ruský mužík tak rýchlo prechcal?

https://aragonit11.blogspot.com/2019/06/prva-istrijska-akcia-v-roku-2019-8-az.html


00
MM
Morne Morkel Morkel
25. září 2019
The company basically conducts the survey to know customers views and opinions because customers play an important role in the prosperity of the tellpopeyes company. The company conducts the survey online on their website.  
00
Wiloni .
20. září 2019

Tak především ani jeden z těchto systémů není určen pro boj s takovým typem cíle.

Oba dva systémy vycházejí z původního (a na začátku devadesátých let zakoupeného sysptému S300 PM a S300F), přičemž Patriot se podle něj upravoval a Aegis je kompletní "zpětné inženýrství".Z toho vyplývá jejich rozsah cílů.

Tím jsou v podstatě svazy stíhacích letadel a bombardéry na středních výškách v případě Patriotu a balistické objekty ve vysokých výškách v případě Aegis. Navíc se amíkům nikdy nepovedlo obšlehnout řídící software radarů a systémů řízení palby, takže nedosahuje ani efektivity těchto S300 PM/F variant.

Cíle na nízkých letových hladinách a cíle s nízkou RCS prostě nejsou cíle, proti kterým by tyto systémy měli šanci efektivně bojovat.

Je to stejné, jako když se pokoušejí syrské jednotky nasazovat S200 proti izraelským raketám Delilah.

Mohou sice nějakou i trefit, ale je to spíše dílem štěstí.

Což je také důvod, proč Izraelci kromě koupených Patriotů a SM3 používají také vlastní systémy krátkého a středního dosahu,.

Mimochodem i pro S 300/400/500 tento typ cíle není primárním a Rusové investují značné prostředky do systémů krátkého a středního dosahu (Buk, Pancir, Tor).

Ono to není pouze o jednom PVO systému.

Správně a efektivně fungující baterie PVO je vícevrstvá s tím, že se se jednotlivé palposty musejí vzájemně krýt a zároveň musejí být samy dobře chránění proti všem typům cílů na všech vzdálenostech efektivního dosahu baterie.

Ono totiž kromě maximálního dosahu jednotlivých systémů, který je pompézně ohlašovaný a vyzdvihovaný, je také méně známý parametr minimálního dosahu, který ovšem většina výrobců neuvádí v reklamních materiálech.

To je to, čemu se říká mrtvá zóna systému (vzdálenost kterou odpálená raketa uletí než přejde do režimu plné komunikace se systémem a začne se navádět na určený cíl)

Typicky mezi 5-10% maximálního dosahu systému (samozřejmě mohou být i světlejší vyjímky).

To je právě ta oblast, kterou musíte pokrýr systémy PVO krátkého dosahu.

Z toho jednoduše vyplývá jedna věc.

Pokud systém patriot zjistí cíl s nízkým RCS ve vzdálenosti (budu hodnej) 15 Km, tak už mu prostě nezbude čas na jakékoliv vyhodnocení cíle a odpálení střel, přičemž u dronů a nízko letících cílů ta detekční vzdálenost může být (a rozhodně i bude) výrazně nižší, takže prostě PVO nemá šanci ani zareagovat. ne v tomto složení.

To ostatně ukázali i Izraelské varianty Patriotu, když se pokoušeli sestřelit (marně) ruskej Orlan nad Golanama, a to orlan ani nemanévroval.

Bezpilotní drony s nízkou RCS (ale obecně i křižující střely a letouny s nízkou RCS) představují do budoucna pro výrobce PVO tu největší výzvu a popravdě zrovna Američani v tomto ohledu v potřebných PVO systémech kulhají na obě nohy.

Pro ně nikdy systémy PVO nebyly prioritní, protože oni vždy bojovali na cizích územích za pomoci masivní letecké převahy, a tyto útoky na jejich území jim prakticky nehrozily (přece jej je tu ten maličkej oceán z obou stran). Jenže to neplatí pro jejich zákazníky.

+ 1