Na oficiálním portálu americké armády na Twitteru byla proveden průzkum s cílem zjistit, jak ovlivnila služba život vojáků. (Foto: Twitter)

Dosud se o svůj názor podělilo asi osm tisíc lidí. Kromě mínění, že armáda dělá lidi zdatnějšími a emocionálně pevnějšími, naplňuje život smyslem a poskytuje vyhlídky do budoucnosti, zanechali lidé skeptické a kritické výroky o vlivu ozbrojených sil na svět, zemi i život jednotlivce.

Mnozí napsali zejména o tom, že služba v armádě jim pokazila život a že stát jim vůbec nepomohl.

 „Jak mne ovlivnila služba? Zničila můj život. Ne kvůli hrůzám, které jsem viděl. (…) Ale proto, že když jsem se vrátil domů, vyhodila mne armáda na vedlejší kolej,“ napsal @SmokeShip.

„Když se zdraví mého muže zhoršilo natolik, že jen těžce dýchal, musela jsem zasáhnout a podat jeho jménem žádost o invalidní důchod. Jeho plíce shořely v Iráku. Jinak bychom se octli na ulici,“ napsala @MelEnterkin.

„Můj manžel, mariňák, byl zraněn v Iráku, přišel o nohu, stal se z něj kvůli analgetikům narkoman a pak zemřel,“ sdělila @KarieWrites.

Část uživatelů připomněla negativní následky „Agenta Orange“ (chemická směs používaná USA ve Vietnamské válce – pozn.red.) pro zdraví amerických vojáků.

„Můj milovaný tatínek to nemůže říct sám, protože zemřel na rakovinu před třemi lety po mnohaletém zápasu. (…) Desetiletí nekonečného léčení a to vše kvůli Agentu Orange,“ napsal @MBwendeAnderson.

„Otci mého souseda amputovali po mnohaletém léčení nohu kvůli Agentu Orange,“ uvedla @tinsbabe.

Napsali také ti, jejichž příbuzní, anebo oni sami, byli vystaveni během služby násilí.

„Nesloužil jsem, ale moje matka ano. Znásilnil ji jeden z jejích velitelů. Moje rodina a já jsme o tom nevěděli ještě téměř 15 let poté, co opustila armádu. Dnes má posttraumatické stresové poruchy a deprese,“ napsal @dazzymaiee.

Mnozí uživatelé připomněli, že válečné hrůzy zanechávají nezahojené jizvy na psychice každého člověka.

„Ztratila jsem otce ve Vietnamu. Přežil, ale již nebyl normálním rodičem a manželem. (…) V armádě byl odstřelovačem a přišla jsem o něj ještě před narozením,“ napsala @shinygeekgirl.

Na tyto komentáře již reagovali představitelé americké armády. V diskuzi na Twitteru poděkovali všem, kdo sdílel svůj příběh a ujistili, že se armáda snaží pomáhat veteránům. Ke tweetu přiložili odkaz na krizovou linku pro veterány, kteří potřebují pomoc.

„Vaše příběhy jsou skutečné, záleží na nich a pomáhají ostatním, kdo se ocitl ve stejné situaci,“ uvedli.