Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil pochybnosti o tom, jak bude ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj jednat s nacionalisty, pokud bude hranice uzavřena vojsky. Prohlásil to v rámci setkání se členy rady prezidenta RF pro rozvoj občanské společnosti a lidských práv. (Foto: Wikimedia)

Na setkání se členy dotyčné rady ruský lídr poznamenal, že o tomto tématu diskutoval o den dříve na summitu normandské čtyřky v Paříži.

Putin varoval před tím, že v tomto případě na Donbasu může dojít k událostem podobným jako v bosenské Srebrenici. 

„Pokud jste si toho všimli, včera jsem o tom také hovořil, ukrajinská strana vždy pokládá podmínku: dejte nám příležitost uzavřít hranici vojenskými jednotkami. No, představuji si, že by mohla začít Srebrenica. Viděli jsme, jak prezident Zelenskyj vedl diskusi s nacionalisty.

Je jasné, kdo je tam silnější a co se tam stane a kdo je povede, tyto nacionalisté, když vstoupí na tato území bez záruky. To je jeden z problémů, samozřejmě, který má politickou povahu,“ poznamenal Putin.

Dříve 10. prosince ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov prohlásil, že Kyjev a Moskva by mohly dosáhnout kompromisu v otázce předávání kontroly nad hranicí na Donbasu. Podle něj kontrolu hranic nemusí zpočátku provádět pohraniční jednotky, ale ukrajinská policie spolu se „zástupci územních společenství".

Podle odhadů bylo ve Srebrenici v červenci 1995 v důsledku operace armády bosenských Srbů v čele s generálem Ratkem Mladićem zabito asi osm tisíc muslimů.

Obléhání tohoto města a následné popravy mužské populace se staly jednou z nejkrvavějších epizod války v Bosně a Hercegovině (1992-1995).

Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a Mezinárodní soudní dvůr OSN klasifikovaly tyto události jako genocidu.

Na tragédie se nezapomíná

Na tomto setkání se Putin věnoval smutným událostem v Beslanu. Ruský prezident uvedl, že tato tragédie se stala jeho osobní bolestí po celý jeho život, a slíbil, že zváží otázku další podpory těm, kteří to potřebují.

Na zasedání Rady pro lidská práva byla vznesena otázka o nedostatku psychologické pomoci obětem tragédie.

„Zmínili jste Beslan, já jsem si to poznamenal, určitě se tím budu zabývat. Je to taková bolest a moje osobní bolest, stejně jako celé země. Na celý život,“ řekl Putin na zasedání Rady pro rozvoj občanské společnosti a lidských práv.

Ráno 1. září 2004 došlo ve škole č. 1 v Beslanu k teroristickému útoku, při kterém bylo zabito 334 lidí, včetně 318 rukojmích, z nichž 186 byly děti. Teroristé odvezli do školní tělocvičny více než tisíc rukojmí. Lidé byli násilně drženi ve škole po dobu tří dnů, aniž by jim dali vodu a jídlo.

Zdroj: snews.com