Pozemská analogie černé díry se nachází ve vzdálenosti natažené ruky od ruských hranic. Tato „díra“ se jménem NATO pohltila za 10 let 12 zemí. Teď tyto země začíná „měnit“. Donald Trump má pravdu. Toto „senzační" vyjádření vyslovil v rozhovoru pro Bloomberg litevský ministr obrany Raimundas Karoblis. Americký prezident vyžaduje od partnerů NATO zvýšit své vojenské rozpočty na úroveň 2 % HDP.
Podle slov ministra obrany Litvy jeho země na tento ukazatel dosáhne až v příštím roce. Slíbil ovšem nesnižovat tempo a vydávat 2,5 % k roku 2020. V současné době jen pět z 28 členských států NATO plní požadavek 2 % HDP na obranu — USA, Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko. Přičemž pociťte: 2 % USA a 2 % Estonska.
Trump přijel na základnu amerického letectva ve státě Florida a byl neúprosný: mnozí členové aliance se 2 % „ani zdaleka nepřiblížili". To je velmi nečestné vůči Americe, postěžoval si prezident. A očividně již některým členským zemím připravuje ukázkový výprask na nastávajícím summitu aliance.
Trumpova slova o darmožroutech-příživnících NATO zazněla přesně v ten moment, kdy specialisté NASA promluvili o odhalení nejnebezpečnější černé díry ve vesmíru. Říkají, že ta má velkou „žravost". Podle slov specialistů k sobě tato černá díra přitahuje rekordně velké množství materie. Zvětšuje se, přičemž bylo ustanoveno, že mezihvězdný prostor pohlcuje již 11 let. To je podle kosmických rozměrů. Podle pozemských bylo za 10 let pohlceno 12 zemí. To je rychlost pozemské analogie černé díry se jménem NATO. Kosmická díra se nachází daleko — ve vzdálenosti 5,7 miliardy světelných let od země. Ale její pozemská sestra se nachází velmi blízko — ve vzdálenosti natažené ruky od hranic Ruska.
NATO nyní prohání vlny Černého moře při cvičení „Štít moře". Vzniká rezonující otázka: proč? Peněz nazbyt není. Na 2 % si vojáci zvyknou stejně lehce jako na 1,5 % či dokonce na 0,3 %. To je jasné. Na Západě je vojenských činovníků a expertů jako máku a všichni chtějí žít v luxusu. Jaký to má ale vojensky smysl? Nahnat Rusku strach? To není možné. V čem je tedy smysl? Ukázat velkou činnost? Či „mstít se" za Krym? Opravdu jsou připraveni bojovat? Kdo? Burgeři s pivními bříšky, kteří každoročně přijíždějí na Oktoberfest? Nebo snad bílí límečci z Wall-streetu? Nebo účastníci a účastnice nekonečných soutěží „miss"? Vypadá to, že vážně se nad tím zamysleli pouze v Pobaltí a v Polsku. Ve Varšavě si stále myslí,že mohou vyřešit „starý domácí spor" s Ruskem? Už Puškin říkával, že tento spor již vyřešil osud. A Polsko již nedokáže vrátit zpět čas, dokonce ani za pomoci všech představitelných i nepředstavitelných aliancích.
Co se týče Krymu. Na Západě již dávno hovoří o Krymu jako o ukázce, která potvrzuje západní dogma o ruské agresi. A toto dogma je garantem existence v dostatku pro ty, kdo obskakují pokladnu NATO.
A vůbec — Krym se stal ruským už tak dávno, že je nepříjemné o tom jakkoli hovořit. Jen jako o incidentu v rusko-francouzských vztazích. Když Kateřina II. v roce 1783 informovala Evropu o připojení Krymu k Ruskému impériu, jako jediná se pokoušela protestovat Francie. V odpovědi na to mimochodem v Petrohradě připomněli Paříži, že ruská imperátorka se tvářila, že si nevšimla francouzského obsazení Korsiky v roce 1768… A to bylo na škodu. Kdo ale tehdy mohl vědět, že již v příštím roce se v rodině advokáta Carla Buonaparteho narodí syn, který v budoucnosti změní osud nejen Francie, ale i celé Evropy a v něčem dokonce i Ruska.
Zdroj: snews.com