Nová čísla ukazují, že tzv. „potajmu upečené zákony“ překročily v roce 2016 předchozí vrchol všech dob, když se teď všechny nesouhlasy mezi Radou Evropské unie a Evropský parlamentem vyřizují za zavřenými dveřmi „trialogem“ při soukromých kuloárních schůzkách. Podle čísel, které z Europarlamentu získal EUobserver, ani jeden návrh EU zákona v roce 2016 nepostoupil ze svého prvního čtení do plnocenné debaty ve druhém čtení, když všechny neshody mezi Radou EU a Evropským parlamentem se urovnaly za scénou při schůzkách mezi malými skupinkami vůdčích poslanců a zástupců Rady za dohledu Evropské komise.
Vicky Marissen z Paktu Evropských záležitostí, tj. z konzultační firmy sídlící v Bruselu specializující se na procedury tvorby rozhodnutí v EU, tuto situaci popsal jako „sice ohromující, ale v podstatě jen pokračování trendu, který už nějakou dobu zažíváme.“
Ještě v roce 2004 více než polovina návrhů zákonů postupovala do druhého čtení, ale v roce 2014, už k žádným druhým čtením nedocházelo. V roce 2015 došlo jen ke čtyřem, loni se to zase vrátilo k nule. Evropská kampaň digitálních práv (EDRi) popsala ten systém trialogů jako „demokracie zbavující, odpovědnosti zbavující a transparentnosti zbavující proces,“ který „v EU podvrací demokracii a transparentnost.“
Vůdce kampaně za Brexit Nigel Farage o těch trialozích řekl, že krásně symbolizují ty způsoby, jak v EU „velko-podniky, vele-banky a velká byrokracie“ svrhly demokracii.
Jak zákonodárný proces v EU podněcuje k tajným dohodám
Kampanisté za transparentnost si už dávno stěžují, že rozhodovací proces Komise probíhající za scénou zařizuje nepatřičný vliv korporátně vedených zájmů. Např. analýza Transparency International ukazuje, že z 4 318 hlášených lobbyistických schůzek „s nejvyšší vrstvou činitelů Evropské komise“ mezi prosincem 2014 až červnem 2015 jich více než 75 procent bylo s korporátními lobbyisty. Na neziskovky připadalo jen 8 procent ze schůzek, na mozkové trusty (think-tanky) 4 procenta a na místní úřady 2 procenta.
Činitelé z více než 150 obskurních komisí a pracovních skupin pak pro Radu EU připraví návrhy Komise, které vzejdou z těchto schůzek, aby je ozkoušely. Rada se skládá z ministrů vlád členských států, ale debaty a hlasování o legislativních návrzích probíhají za zavřenými dveřmi.
Na úrovni Europarlamentu by se měl zavést i nějaký prvek otevřeného přezkoumávání, který by mohl zkoušet upravovat nebo zamítat legislativu jako součást tzv. „spolurozhodovacího“ procesu. Poslanci během plenárních zasedání hlasují „doslova mnoho set krát“, což je obvykle jen prosté show se zvedání rukou, ale zřídkakdy, je to tak, že by Rada a Parlament nebyly ve shodě při prvním čtení návrhu zákona, a ve druhém čtení by legislativa měla být otevřená veřejné debatě. Když nebudou druhá čtení, tak si EUobserver myslí, že pak je „zákonodárný proces mimo dosah všech kromě lobbyistů s vynikajícími konexemi a specializovaných zákonodárných reportérů.“
Zdroj: breitbart.com