Stále ještě neutichl rozruch způsobený filmem na Discovery Channel s šokujícím komentářem Stephena Hawkinga, že mimozemšťané téměř jistě existují. Apeloval tak na lidstvo, aby se s nimi nesnažilo spojit nebo je kontaktovat. Vědec se nad mimozemskými civilizacemi zamýšlí už poněkolikáté. Sám se proslavil knihou Krátká historie času o původu vesmíru. V novém seriálu Hawking prohlásil, že mimozemské civilizace existují v mnoha koutech Vesmíru a že mimozemšťané mohou Zemi využít jako zdroj surovin, obsadit ji a pak se přesunout dále.
Hledáním mimozemského života se lidstvo zabývá už nejedno desetiletí. Američtí vědci se rozhodli použít ke zdůvodnění nutnosti hledat rozumný život ve Vesmíru paradox známého fyzika Enrica Fermiho, pod kterým se rozumí protiklad mezi vysokou pravděpodobností existence rozumného života ve Vesmíru a neexistence viditelných důkazů této existence: „Pokud je vesmírných civilizací tak mnoho, tak kde jsou?“
Američané navrhli řešení tohoto paradoxu. Určili, že pokud bude průměrná délka trvání rozumné civilizace v Galaxii 1.000 let (pozemšťané vysílají signály do Vesmíru 100 let), tak v Mléčné dráze může existovat více, než 200 civilizací, aniž by o sobě navzájem věděly. Britové šli ještě dále. V Edingburgské universitě předpokládají, že v naší Galaxii existuje minimálně 361 rozumná civilizace, maximální počet je 38.000.
Teoretické úspěchy inspirují nejen vědce z programu SETI, ale i miliony dobrovolníků po celé planetě, kteří se už od konce 60. let pokoušení zachytit rádiové signály z neznámých světů. V roce 1977 radioteleskop Ohijské university přijal signál, který trval 37 sekund. Signál přišel ze souhvězdí Střelce a byl nejsilnější ze všech signálů, které byly do té doby přijaty. V roce 2004 radioteleskop v Arecibu (Portoriko) předal „volání“, které dostalo název SHGb02+14a. Signál přišel z té části Vesmíru, kde souhvězdí Berana sousedí se souhvězdím ryb.
Poslední údaje, jež byly americkými vědci, kteří pracují v Programu hledání mimozemských civilizací, zveřejněny v roce 2008, můžeme bez váhání označit za senzační. Jedna z blízkých hvězdných soustav může představovat přesnou kopii naší Sluneční soustavy, pouze v rannějším stádiu vývoje. Není ani vyloučeno to, že člověk kdysi dávno okopíroval bytost, která kdysi dávno žila na dalekých světech.
Švédský chemik Sante Avarius, jeden z prvních nositelů Nobelovy ceny, vyřkl na konci 19. století teorii panspermie: život na Zemi mohl být přinesen z Vesmíru. Oficiální věda 20. století tuto hypotézu ignorovala. Nyní se však mnozí teoretičtí fyzikové v Evropě i v Rusku aktivně problematikou „zavlečení“ života na naši planetu zabývají. Zároveň tak zavrhují „oficiální“ teorii, že Země je centrum světa, kolem kterého všechno obíhá. V Rusku teorii mimozemského původu zdůvodnili vědci Institutu spektroskopie Ruské akademie věd.
Z pohledu filosofie můžeme předpokládat, že se mimozemšťané snaží pokračovat v životě a předat nahromaděné znalosti a zkušenosti. Proto by bylo pro bytosti z jiných planet výhodné, kdyby do okolního prostoru v rámci Galaxie odesílali stovky tisíc biomolekul DNK, které v sobě nesou kompletní informaci o druhu, ke kterému patří. Takový způsob výměny informací je výhodný i z energetického hlediska. Částice DNK, které jsou do Vesmíru vystřelovány rychlostí několika desítek kilometrů za sekundu, se po Galaxii rozšíří za několik milionů let, což je doba, která je pro „vnímání pohodlná“. Naproti tomu, elektromagnetický signál, který se pohybuje rychlostí světla, se pohybuje příliš rychle a nese příliš málo informací.
Je samozřejmé, že část „vyslanců“ se ztratí: bude zachyceny gravitačním polem hvězd a shoří, část bude zničena výbuchy supernov, avšak jejich určitý podíl se může dostat na planety, kde panují vhodné podmínky podobně, jako na Zemi. Pokud se planeta ukáže být vyhovující, „biosignál“ se na ní už neztratí. Pokud dopadne do vody o určité teplotě, začne se rozvíjet. V DNK je zakódován obrovský objem informací: 109 částí genetické abecedy, které jsou složené ze čtyř písmen (nukleotidů). Představit si všechny možné kombinace a možnosti není možné. A přesně tak se objevuje život. Molekulární genetici tvrdí, že jenom 5% lidské DNK obsahuje užitečné informace. Zbylých 95% „zbytečné“ DNK ukrývá tajemství původu života, včetně informací, které jsou užitečné pro další rozvoj člověka. Zdá se, že pokud bychom dosáhli stejného úrovně rozvoje, mohli bychom uskutečnit úplně stejnou operaci, jejímž cílem by bylo rozšíření života po Galaxii na další miliony let.
Existuje ještě jedno důležité svědectví toho, že život na Zemi byl zavlečen z Vesmíru. Poslední mikrobiologické výzkumy Ruského institutu vesmírné medicíny ukazují, že život vznikl okamžitě, jakmile se objevily potřebné podmínky. Pokud vezmeme v potaz to, že určený věk prvního pozemského genu (3,8 miliardy let) a geologický věk Země (4,6 miliardy let) jsou si velmi blízké, tak můžeme všichni říct, „že jsme sem odněkud přišli“.
Zdroj: czech.ruvr.ru
]]>
