V pondělí měl Gordon Chang, autor Nadcházející kolaps Číny a pravidelný dopisovatel Forbes.com interview s Yahoo patřícím Daily Ticker, kde uvedl postřeh: „Podíváte-li se na všechny ukazatele Číny, tak všechny směřují dolů.“ Mezi těmito ukazateli byla spotřeba elektřiny (stagnující), prodej aut (stagnující), ceny nemovitostí (hroutící se) a průmyslové objednávky (klesající). A je toho více, co ještě přijde, daleko více. Čínská komunistická vláda zpomaluje rychlost růstu peněžní zásoby, aby „bojovala s inflací“, což je přirozený výsledek 30 let expandující peněžní zásoby za účelem katapultáže čínské agrární ekonomiky do 21. století. A takovéhle zpomalení má vždy stejný očekávatelný účinek: Jak se ekonomika zpomaluje, rozhojňují se bankroty, klesají daňové výnosy a ekonomika se zpomalí ještě více.

Chang dodal: „Během následujících šesti měsíců uvidíme ještě zjevnější projevy zhoršování čínské ekonomiky.“ Poznamenal, že jedním z těchto projevů je i nárůst občanských nepokojů včetně násilných bouří, bombových útoků a rebelií, k nimž už po celé zemi dochází.

Čínští podnikatelé, kteří zbohatli na uspokojování vládní poptávky po stavbě měst a infrastruktur k ubytování přílivových vln nových přistěhovalců, nyní z Číny utíkají, dokud to ještě jde dobře. V červnu magazín Forbes napsal, že 60 procent čínských boháčů z horní vrstvy buď uvažuje o emigraci nebo už domovskou zemi opustili do bezpečnějších útočišť jinde. Global Financial Integrity pak odhaduje, že peněžní částky, které už zemi opustily, jsou obrovské, a překračují už od roku 2008 2 biliony dolarů. Takovýto finanční exodus už čínská vláda přirozeně kritizovala. Zhoni Dajun ve svém příspěvku do komunistických novin Global Times protestoval: „Tvrdě jsme během posledních 30 let pracovali, abychom rozvinuli ekonomiku, nyní ale tito členové společenské elity utíkají i s většinou bohatství.“

Je to financování tohoto úsilí o „rozvoj ekonomiky“, které je tím problémem. Plán čínské vlády na přemístění 350 milionů lidí z venkovských oblastí do měst vyžaduje, aby se tato města před tím postavila. A zde se naskýtá perfektní příležitost k využití Keynesiánského přístupu na vytvoření bohatství z papíru: Vláda zřídila 10 000 investičních společností, aby je postavily, a poskytovala financování přes vládou financované banky. To lidi přivedlo do práce, stimulovalo ekonomiku a „zajistilo ekonomický blahobyt“ v komunistickém smyslu. Rovněž to bylo určeno k posilování změn ekonomiky z agrární na poptávkou taženou konzumní společnost. Byl to „raketový start“ v měřítku, jaké ještě nikdo v historii nespatřil – „hnalo se to pod tlakem“, aby to ekonomiku tlačilo vpřed.

Hrozící imploze je přirozeným výsledkem tohoto úsilí. Každý rok se staví dvacet nových měst, ale teď se už do nich stěhovalo jen málo občanů. Nazývají je „města duchů“ díky fotografovi magazínu Time Michaelu Christopherovi Brownovi si lze jejich obrázky tady a tady prohlédnout a prázdné bytové bloky tady.

Číně se nepodařilo postavit pro svět Disneyland, nazývaný „Wonderland“ (Země divů), který teď leží v ruinách hned vedle Pekingu, jak lze vidět tady.

Patrick Chovanec je profesorem na Thinghua University v Pekingu a pravidelně přes svou webovou stránku přináší komentáře přímo z místa o čím dál viditelnějším ekonomickém rozkladu. Poznamenal, že první projevy se objevily v srpnu, hlavní developeři vyhlásil, že mají potíže s prodáváním své produkce, a následně museli strašlivě srazit své prodejní ceny bytů a kancelářských budov. Naštvaní občané se vyhrnuli do ulic s požadavky, aby jim refundovali jejich nemovitosti, které si koupili před tímhle výprodejem. Chovanec uvedl 10 měst, kde developeři už srazili ceny, aby sehnali hotovost k uspokojení požadavků svých věřitelů. A někteří z těchto věřitelů jsou už „neoficiální“ s unikátními postupy vymáhání, které mají k vybírání pohledávek.

Chovanec hlásí, že ceny padají v 57 ze 100 největších čínských měst a že v Pekingu ceny bytů spadly o zarážejících 35 procent během měsíce. Citoval Business China uvádějící, že v listopadu v městě Tinjin, šestém největším městě v zemi se 13 miliony lidmi, se „transakce prodeje bydlení meziročně smrskly o 57%“, zatímco v Changsha, ve městě se 7 miliony lidí, se „aktivita prodeje bydlení propadla oproti předchozímu roku o 79%.“ Chovanec ohlásil, že slyšel historky o vážných finančních těžkostech, jímž stavitelé čelí včetně několika sebevražd.

Pro tyto developery přichází čas splátek, a ti dluží místním bankám gigantické sumy. Největších 115 stavitelů už trpí problémy s finančními toky, aby doladili téměř 21 miliard dolarů, které se ještě musí za půjčky doplatit z předchozího roku nebo je posunout nejpozději do konce března. Realitní agentury zavírají a agenti na své provize z předchozích prodejů musí čekat šest měsíců, než je vyplatí.

Chovanec poukazuje na to, že to, k čemu dochází, je přechod od hrabivosti k děsu, k němuž došlo téměř okamžitě:

Připadá mi to tak, že předchozí dynamika byla taková – kdy nadcházející vlastníci bydlení zoufale chtěli nakupovat za každou cenu ze strachu, že ceny vzrostou – to se teď změnilo, a i nespekulativní nákupčí přijali přístup – počkej a uvidíš, který podrývá poptávku zrovna, když developeři začínají být zoufalí, aby prodali, čímž se vytváří spirála sestupných očekávání.

To, co profesor Chovanec popisuje, je prasknutím bubliny – ten časový okamžik, kdy se náhle změní očekávání – zrovna tak jako na dráze smrti na vrcholu před pádem do propasti.

Ve Spojených státech praskla bublina s nemovitostmi, když papírové peníze financovaly už celkem přibližně 50 procent HDP země. V Číně je celkové financování penězi jen na papíře oficiálním i mimo-oficiálním dohromady asi 200 procent HDP země. Prasknutí čínské bubliny bude slyšet „po celém světě“.

 

Zdroj: http://www.prisonplanet.com/china%e2%80%99s-economic-implosion-accelerates.html

]]>