Evropa začala dobrovolně s procesem vzdání se svého liberalismu a tvrdého boje za své svobody. Svoboda slova už neexistuje, pouze ta s rysy totalitní ideologie – tzv. „odpovědná“ svoboda slova: „svobodně“ jen, když to nikoho „neurazí“. Touha mnohých evropských i jiných samozvaných vyznavačů „lidských práv“ po zakrývání, zlehčování nebo omlouvání toho, co se v Evropě děje, ve skutečnosti představuje pravý opak k respektu k ostatním a k rovnosti před zákonem.

  • Omlouvání takovéhoto zločinného chování nejenže je pravým opakem spravedlnosti, je to něco na způsob „obráceného rasismu“ – namířeného proti svým vlastním domorodým Evropanům.
  • V letech 2014 a 2015 byli v Evropě Židé vražděni, znásilňováni, mláceni a pronásledováni jen proto, že jsou Židé. Na čmáranicích v ulicích se píše „Sale Juif“ („špinavý Žiďák“), „Smrt Židům“ a „Židé do plynu.“ Žádný z těchto vedlejších účinků muslimské imigrace, jak se zdá, liberálům, médiím nebo údajným obhájcům lidských práv nedělá starosti – i když ti hlasitě vykřikují, že jsou proti „rasismu“. Nebo snad v Evropě už zase jednou nejsou Židé do „rasismu“ zahrnuti?


    • Po hromadných sexuálních přepadeních při oslavě Nového roku v evropských městech Kolín, Hamburg, Düsseldorf, Bielefeld, Berlín, Frankfurt, Stuttgart, Vídeň, Salzburg, Zürich, Helsinki a Kalmar je jasné, že v Evropě došlo k čemusi z hluboké podstaty hrozivému. Do neděle jen v samotném Kolíně podalo 516 žen trestní oznámení – asi 40% z nich ve spojitosti se sexuálním útokem.

    Počáteční reakce na tyto sexuální útoky ze strany německých úřadů, médií stejně jako feministek a dalších nemohl být více znepokojivé.

    Německá police nejdříve v surrealistickém prohlášení z rána 1. ledna tvrdila, že situace byla na nový rok „klidná“. Náčelník kolínské policie Wolfgang Albers později přiznal, že „toto původní prohlášení bylo nepřesné“ a za svou roli, která se jevila jako zakrývání, byl pak nucen k předčasnému odchodu do výslužby.

    Co se týče „mainstreamových médií“ německý veřejnoprávní vysílač ZDF přijal rozhodnutí o těchto útocích nereferovat dříve než čtyři dny poté, co k nim došlo.

    Bývalý vládní činitel Hans-Peter Friedrich, ministr vnitra kancléřky Angely Merkel v letech 2011 až 2013 média obvinil z uvalení „blokády na zprávy“ o z operování v „režimu utajení“ ohledně negativních zpráv o imigrantech: „Je skandální, že to trvalo dny, než se média konečně těch zpráv chytla,“ řekl pan Friedrich.

    „Experti“, feministky a liberálové se za každou cenu pokoušeli tyto útoky zlehčovat a okecávat je.

    Jeden takový „expert“ německý kriminolog Christian Pfeiffer tyto muže popsal jako „převážně mladé, svobodné muže, kteří přijeli do této země a neví, co si se sebou počít… Vyřízení statutu azylanta trvalo tak dlouho, že jejich frustrace a hněv jen vzrostly.“ Tento velice respektovaný německý kriminolog dospěl k závěru: „Je to alarmující signál, že je třeba, abychom pro ně učinili více.“ Podle něj se ti imigranti sice dopouští zločinů, ale je to vina Němců, jelikož „je pro ně třeba udělat více.“

    Mnohé feministky v Evropě tvrdily, že dochází k přílišnému soustřeďování na „etnicitu“ těch zločinců, což je, jak tyto feministky prohlašují, „rasistické“ – přičemž ignorují, že islám není etnikem, nýbrž náboženstvím. Tento argument měl prioritu zvláště u skalních feministek ve Švédsku a v Dánsku.

    I sociální média byla plná omluv pro muže, kteří se srotili za jediným účelem sexuálního přepadávání kolemjdoucích žen na veřejných náměstích. Ukázalo se, že tyto volnočasové aktivity – kolektivního znásilňování – jsou v arabsko-muslimském světě oslavovány a mají své konkrétní jméno: „Taharrush“.

    Jak se mohl stát strach z nařčení z „rasismu“ daleko důležitější než oznamování hromadných znásilnění?

    Pokud vám některé z těchto pokusů o popírání zní povědomě, tak by měly. Evropské národní úřady, liberálové a média celá desetiletí ignorovala, „relativizovala“ nebo se pokoušela okecat jakákoliv nepříjemná fakta spojená s masovou imigrací muslimů do Evropy.

    Rozmohlé sexuální zneužívání 1400 dětí muslimskými muži převážně pákistánského původu v Rotherhamu v Anglii po déle než desetiletí mezi lety 1999 a 2013 bylo místním britským úřadům sice známo, ale nechaly ho pokračovat.

    V Paříži, v Toulouse a v Kodani byli Židé vražděni muslimy – jen za to, že jsou Židy.

    Imámové mají svobodu kázat a podněcovat z evropských mešit nenávist proti Židům. Imámové Židy prohlašují za potomky „opic a prasat.“

    Teroristé, kteří loni zavraždili mladého židovského sekuriťáka v synagoze v Kodani, jak bylo odhaleno, byli vystaveni právě takovémuto podněcování v místní kodaňské mešitě den před spácháním této vraždy.

    Sezóna volného lovu na Židy byla opět zahájena ve Francii a za poslední dva roky z této země odešlo 15 000 Židů. Už v roce 2014 75% všech francouzských Židů uvažovalo o opuštění země.

    V roce 2006 byl mladý francouzský Žid Ilan Halimi po 24 dnů vězněn a mučen gangem muslimů a pak byl vyhozen nahý a spoutaný v polích. V Evropě se o tomto příběhu prakticky nereferovalo.

    [quote align="center" color="#999999"]