V zatím nejotevřenějším přiznání, že člen NATO Turecko umožňovalo příval zásob, zbraní, bojovníků a techniky, který se nerušeně valil přes jeho hranice do rukou samozvaného „Islamistického státu“ (ISIS), USA naléhaly, aby Ankara uzavřela zbývajících 100 km pohraničního regionu, což je třeba ještě k tomu, aby jej syrské a kurdské síly uzavřely. Wall Street Journal ve svém článku „USA na Turecko naléhají, aby uzavřelo hranici,“ hlásil, že:


[quote align="center" color="#999999"]

Obamova administrativa tlačí na Turecko, aby podél svých hranic se Sýrií nasadilo tisíce svých dalších vojáků, aby přehradilo 60 mil se táhnoucí hraniční pás, o kterém američtí činitelé říkají, že ho Islamistický stát používá k přisouvání a odvádění zahraničních bojovníků do válečné zóny a z ní.

USA oficiálně nežádaly o konkrétní počet vojáků. Činitelé Pentagonu ale odhadli, že k uzavření hranice na turecké straně by jich k širší humanitární misi mohlo být až 30 000. K přehrazení jen jedné části by jich mohlo být 10 000 nebo více, řekl jeden činitel.[/quote]

Shodou okolností, jak také hlásí Wall Street Journal (WSJ), těch 30 000 vojáků je také přesně tolik, kolik se odhaduje na potřebu v Sýrii vykousnout NATO okupovanou „bezpečnou zónu“, tedy tu, kterou tvůrci amerických politik plánují už od roku 2012 jako prostředek k ochraně Západem podporovaných militantů ze Sýrie – no a teď tu útočí Rusové.

WSJ referuje:

[quote align="center" color="#999999"]

Američtí činitelé včetně Pentagonu a ministerstva zahraničí provádí letos na podzim odhady, kolik vojáků by vyžadovalo vytvoření bezpečné zóny a dospěli k závěru, že by to chtělo asi 30 000 vojáků. Tito činitelé použili toto číslo jako referenční hodnotu k odhadu potřeb k přehrazení hranice, ale uvedli, že se ukázalo, že to by vyžadovalo vojáků méně.[/quote]

 

Záměry USA jsou přinejlepším pochybné

Ač by někdo mohl shledat americké apely na zabezpečení hranice z turecké strany jako potěšující, ve skutečnosti na ně musíme pohlížet ve světle té dosavadní podpory pro ISIS a další teroristické skupiny operující v Sýrii, která dlouho jezdila přes turecké hranice s plným vědomím jak Ankary, tak Washingtonu a s tím, že Ankara a Washington samy řídily ohromné mnohaleté logistické operace.

 

Obrázek: WSJ tvrdí, že USA chtějí, aby Turecko zastavilo tranzitní trasy pro ISIS. Tranzitní trasy odkud kam? A je to konečně přiznání, že ta tzv. „občanská válka“ v Sýrii byla ve skutečnosti celou dobu jen NATO sponzorovanou invazí?

Nejenže už bylo odhaleno, že US ministerstvo zahraničí samo řídilo teroristy a toky zbraní až z Chorvatska a Libye přes Turecko a do severní Sýrie, prominentní Západní noviny včetně New York Times už referovaly, že právě na tomto turecko-syrském pohraničí, přes které se pro ISIS a další teroristické organizace přesunují zbraně a bojovníci už od vypuknutí konfliktu v roce 2011, operují jak US zpravodajští agenti, tak US speciální síly.

Vzrůstající tlak Washingtonu na Ankaru je zjevně přímo úměrný nikoliv americké vůli porazit ISIS, nýbrž nutnosti něco dělat s rostoucím chápáním u veřejnosti, že ISIS je podporovaná zpoza syrských hranic určitými sponzorskými státy a nikoliv ze samotné Sýrie.

Je k tomu shodou okolností zapotřebí ten samý počet vojáků, kolik jich je zapotřebí k invazi a k okupaci severní Sýrie, a ten se má zároveň i povolat na turecko-syrskou hranici k jejímu „zabezpečení“, ale nejspíš to není vůbec žádná shoda okolností. Západ by se s nevětší pravděpodobností rád pokusil provést do Sýrie vpád pod záminkou, že byl na hranici vyprovokován a pak, že „je třeba“ přejít do Sýrie, aby se vyhnali provokatéři.

Spojené státy a Turecko předvedly svým zákeřným přepadením ruského Su-24 nad Sýrií, jak až daleko je Západ ochoten jít, aby získal alespoň zdání převahy nad Ruskem, i když to znamená uchýlit se k extrémně podlé zradě. Další „mocenský manévr“ vyvěrající z takovéto „pohraniční operace“, k níž se schyluje, by pak vypadal jako nevyhnutelný.

Toto čím dále zoufalejší geostrategické pózování přichází v době, kdy Rusko začalo bombardovat k ISIS směřující konvoje vynořující se z tureckého území téměř na samé hranici. I Syrské ozbrojené síly jsou už podobně blízko uzavření toho samého pohraničního regionu zevnitř vlastního území. Syrská vojska došla až k západnímu břehu řeky Eufrat a začnou sama postupovat na sever k turecké hranici. Jakmile bude tato oblast znovu obsazena Ruskem podporovanými syrskými vojsky, tak už žádnou „bezpečnou zónu“ NATO nezřídí.

 

Závody o konečnou linii

Zajistit, aby Ruskem podporovaná Syrská vojska plány NATO v turecko-syrském pohraničí úplně vykolejila, může do velké míry zabezpečení přítomnosti významného odstrašení proti této konkrétní hrozbě. Diplomaticky se nabízí zřízení pohraniční stráže nebo mírových sborů na syrské straně jako doplňku k NATO na tureckém území, což by mohlo být nejlepším způsobem, který zabezpečí, že ambice NATO zůstanou tam, kde jsou.

To, o co se Wall Street Journal a ty politické mozkové trusty znovu pokouší, je další podstrčení povídačky tvrdící, že aby se zastavilo přebíhání teroristů přes turecké území do Sýrie, je z nějakého důvodu třeba, aby NATO okupovalo samotnou Sýrii.

Obrázek: Ruskem vedené mnohonárodní mírové sbory umístěné podél 100 km pohraničního regionu stojící proti vojskům NATO v Turecku by nejenže skoncovaly se Syrským konfliktem, ty by také Západu vyrvaly ze spárů jeho samozvanou roli mezinárodního arbitra ve světových záležitostech. Ti, kdo by se k těmto mírovým sborům přidali, by vytvořili novou tvář multipolárního světového řádu zřízeného, aby vytlačil ten unipolární řád Wall Streetu a Londýna.

To je ovšem povídačka, která odporuje rozumu a logice, a rovněž se vyhýbá řešení vstupů teroristů, jejich financování a vyzbrojování přicházejícího na turecké území, než zamíří na syrské území – nejspíš proto, že tyto vstupy – tedy přístavy a letiště – přímo kontroluje NATO a samotná Ankara.

S tím, jak se tento konflikt schyluje k závěru příznivému pro Sýrii a její spojence, musí Damašek, Moskva a Teherán zůstat bdělí před Západem připravenými „divokými kartami“, tj. před Tureckem na severu a Izraelem na jihozápadě. Když to vypadá, že napětí uvnitř NATO dosahuje vrcholu, tak je o to více nejspíš asi ve hře vytvoření nějaké „možné kolektivní popiratelnosti“ pro NATO, když má teď před sebou válečný akt jednoho ze svých individuálních členů nebo spojenců.

Konkrétně pro Moskvu by mělo být sestřelení jednoho z jejích Su-24 zářným varováním, že by se sice měla nadále v rámci dobré diplomacie usilovat o spolupráci, ale že také musí v rámci dobrého strategického plánování počítat s podlou zradou.

Tony Cartalucci

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: landdestroyer.com

[quote align="center" color="#999999"]

Nové informace o demokracii ohrožujících experimentech elektrické stimulace mozku.

První tištěné periodikum na světě, které se nebojí zveřejnit výzkumy kryté státním tajemstvím, je právě v prodeji v Česku i na Slovensku.

2015 – LISTOPAD / MŮŽEME MÍT SUPERPOWER?

…[/quote]