Všech 27 zemí EU by mělo podrobit své velké banky jedinému zahraničnímu dohledu jakožto součásti bankovní unie, která by měla nabýt působnosti už příští rok, na což naléhá prezident Evropské komise. V rozhovoru pro Financial Times José Manuel Barroso řekl, že EU potřebuje jít dále za po krůčcích realizovaná legislativní opatření navržená jeho institucí minulý týden a učinit „hodně veliký krok“ směrem k hlubší integraci, pokud se tedy tento blok poučil z krize vládních dluhů. Tohoto plánu, do něhož rovněž patří systém celoevropských záruk za vklady a záchranný fond placený z poplatků uvalených na finanční instituce, by se mělo dosáhnout už příští rok, a to beze změn v existujících dohodách tohoto bloku, jak sdělil Barroso.
„Myslím si, že teď máme podmínky k tomu, abychom v tom pokročili dále, jaké jsme upřímně řečeno před tím neměli,“ pronesl. „Nyní je mezi evropskými členskými státy daleko jasnější uvědomění si potřeby jít dále, co se týče integrace, zvláště v oblasti eura. Tohle je jedno z poučení z krize.“
Nicméně George Osborne, britský kancléř pokladu (ministr financí), trvá na tom, že Británie nebude součástí žádné bankovní unie, která ze svých daňových poplatníků učiní ručitele za rekapitalizaci bank eurozóny nebo vydá hlavní britské banky pod dohled dozorčího z EU.
Barrosův návrh uvést do praxe tento dohled by EU dal pravomoc převést banku do likvidace a uvalit ztráty na držitele dluhopisů i bez svolení národních úřadů.
Rovněž chce urychlit akce vycházející z už existujících návrhů na systém záruk za vklady a bankovních pravidel, které se primárně řeší na národní úrovni.
Barrosův návrh, že by takové integrace mohlo být dosaženo beze změn dohod, také nejspíš narazí na námitky v Berlíně trvajícím na tom, že taková opatření by šla pouze s přestavbou legislativy.
I přes tyto překážky Barroso věří, že teď jak v Londýně, tak v Berlíně více oceňují potřebu celoevropského bankovního režimu s argumentací, že pro tyto změny jsou teď významnější politické pobídky.
„Evropský projekt vždy činil pokrok krůček za krůčkem,“ řekl, čímž přijal jazyk hojně používaný Angelou Merkelovou, německou kancléřkou, aby tak předjímal její námitky k tak dalekosáhlé reformě. „Měli bychom sice pokračovat krok po kroku, teď ale potřebujeme hodně veliký krok. Buď udělá Evropa krok vpřed, nebo jí hrozí fragmentace.“
Britské ministerstvo financí nahlíží na návrhy k takové bankovní unii jako na „společnou finanční zarážku společné měny“, což je cosi, o čem si Osborne myslí, že je žádoucí, pokud se nebude od Británie očekávat její účast.
Londýn však bedlivě sleduje, jak se navržená bankovní unie vyvíjí. David Cameron, britský ministerský předseda, na frakčním summitu loni v prosinci v Bruselu žádal mechanismy bránící tomu, aby jednotný trh EU – zahrnující 27 členských států – nebyl zavlečen do užší koordinace spolu s eurozónou.
Barroso řekl, že Británii by se mělo dovolit, aby se tomuto plánu vyhnula – pokud to nebude blokovat jejich pokrok. Ač uznal, že by ji to mohlo dále uvnitř EU izolovat, a není to upřednostňovaná volba, že to byl imperativ, jež zajistí setrvání Británie v EU.
„Je to samozřejmě britské právo rozhodnout se, zda se chtějí nebo nechtějí přidat k dalším integračním krokům,“ sdělil Barroso. „Pokud se k nám chtějí další země, které nejsou v eurooblasti, přidat, tak si myslím, že to Británie také akceptuje.“
Barroso přednesl i výstrahu, že jeho plán na bankovní unii, jenž začne být rozvíjen jako součást itineráře a bude přednesen na summitu EU na konci tohoto měsíce, je součástí dlouhodobého úsilí EU k vypořádání se s krizí a nemělo by se na něj nahlížet jako na doplněk k řešení momentálních tržních turbulencí.
Řekl také, že rozhodnutí k výkupu španělských bank z tohoto týdne ukázalo schopnost EU jednat rozhodně z krátkodobého hlediska s dodatkem, že naléhal na zdráhavého Mariana Rajoje, španělského ministerského předsedu, aby tuto pomoc přijal během telefonického rozhovoru s Madridem minulý týden.
„Takové bylo naše stanovisko v komisi, jelikož to bylo v době, kdy jsem s ním minulý týden mluvil o tom, že je to program nezbytný a je jak v zájmu jak Španělska, tak eurooblasti dospět k řešení,“ prohlásil Barroso. „Ministerský předseda Španělska na tuto myšlenku reagoval velice pozitivně.“
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: ft.com
]]>
