V pondělí v noci se v choreografii Bruselu něco hrozně zvrtlo: Jean Claude Juncker hlava skupiny 17 ministrů financí zemí eurozóny byl zachycen, jak škrtí svůj španělský protějšek. Pak to vyhlásili za pěkný žertík: to nebylo skutečné škrcení a Jan Kees De Jager, holandský ministr financí, co sápe za ním, s tou pěstí vůbec nehrozí. Ovšem ten hrozný škleb na tváři pana de Guindose ukazuje, že to zas taková legrace nebyla – nebylo to však zcela neočekávané. Chviličku před tím schválila eurogrupa €130miliardový (Ł108miliardový) balíček na výkup Řecka. Po pěti měsících dohadování – jen týden před řeckou platební neschopností – byla tato dohoda důvodem přinejmenším pro oslavné rozbíjení talířů. Ovšem za scénou si tuto schůzku už uneslo Španělsko. V úsečně formulovaném prohlášení oznámila eurogrupa, že souhlasí s uvolněním španělského cílového deficitu pro rok 2012 – z 4,4% stanovených jim loni Bruselem na 5,3%. Španělsko zvítězilo dech beroucí rychlostí mimo lhůty eurokratického šimla. Ale to, co opravdu Juncklera naštvalo, bylo, že jakmile si Madrid vydobyl tento ústupek, hned rozdmýchal radikální protiúder proti „hříšným státům“ severské kamarily za zbídačování a centrální kontrolu – píše UK Telegraph.

Dominantní sociální téma: Podívejte se na ty dva chlapy, jak si pěkně blbnou. Jak pěkná fotečka vyvádění kámošů? (Dominantní sociální téma je podle Daily Bell vždy verze, kterou chtějí mainstreamová média podsunout veřejnosti a jíž se vysmívají.)

Analýza volného trhu: UK Telegraph vystavil fotku Jean Claude Juncklera, šéfa skupiny ministrů financí 17 zemí eurozóny, jak škrtí svůj španělský protějšek Luise de Guindose. Fotky jsou občas neobyčejně odhalující. Znamená tahle konec EU, nebo přinejmenším eura? (Tuto fotku najdete nad článkem v Telegpraphu.)

Tato fotka díky AP obletěla svět. A AP spolu s Reuters jsou hlavní pilíře kontroly mocenské elity nad médii. AP a Reuters jsou „mediálními službami“, které poskytují obsah a směrují zpravodajství většiny zpráv, které vydávají jak tištěné deníky, tak i služby elektronického zpravodajství.

Lidské bytosti jsou ve skutečnosti metaforickými stvořeními. Pro nahou opici je VŠECHNO metaforické. Je to možná kvůli naší schopnosti dělat nástroje. Aby si člověk zviditelnil nástroj, musí myslet, co je pod povrchem, aby si vizualizoval nejen problém, ale i jeho řešení. Metafora – nebo vizualizace metafory – je sekundární vlastností odvozenou od primární adaptace na přežití.

Rozšíření této působivé fotky není tudíž asi žádná náhoda. Níže uvádíme seznam třech dalších fotek, které dosáhly statutu ikony. Staly se jimi z větší části z dobrého důvodu, nejsou jen obrázkem. Ty všechny jsou samozřejmě velice metaforické.

Existuje fotka Alfreda Eisenstaedta s americkým námořníkem líbajícím mladou sestru v Den Vítězství  v Time Square, která oficiálně ukončila Druhou světovou válku. Ta fotka zachytila jásající lidi, co cítili konec strašlivé války.

Existuje Neil Leiferova fotka Muhammada Aliho, jak řádí po porážce Sonny Listona v aréně St. Dominick, Lewiston, Maine, 25. května 1965 v New York City, ten se narodil 14. srpna 1945. Ta fotka zachycuje povstání generace baby boomu a nový druh veřejného dialogu, v němž nad mládeží už nedohlíží „establishment“.

A je v tom samozřejmě ta strašlivá fotka Nick Uta s 9letou Kim Phuc, jak nahá prchá ulicí po plošném útoku napalmem v Jižním Vietnamu někdy zhruba 9. června 1972. Fotka ilustruje daleko více než jen slova – ten destruktivní dopad války na nevinné – a přispěla k vlně zhnusení militarismem.

Nyní je snad jasné, že všechny tři fotky zapadají do mainstreamových legend o moderní „historii“, a mohli bychom argumentovat, že přinejmenším dvě z nich byly zmanipulované (a poskytla se jim široká publicita), aby podpořily povídačku dané mocenské elity o SMĚROVANÉ historii. Je však nepochybné, že jsou to obrázky s nesmírnou ikonografickou silou.

A teď přichází fotka s Juncklerem hravě škrtícím Luis de Gundose. Jen když se na tuhle fotku podíváte, tak uvidíte, že Guindos nevypadá vůbec ani trochu pobaveně. A není žádných pochyb, že Německo pod palcem mocenské elity zkouší jih Evropy fakt škrtit – přinejmenším je to tak maistreamem „překrouceno“.

Podíváte-li se blíže, uvidíte, že Juncklerovy ruce jsou uvolněné. Chce sice Guindose zaškrtit, ale neodvádí tu práci dobře. Guindosův ustaraný, téměř přezíravý kukuč, vypadá, jako by nás jasně varoval, že Španělsko (a ty další tzv. PIGS) nelze už postrkovat o moc dál.

Není zkroušený a určitě není ani vyděšený. Jeho pohled vypadá, že měří toho chlapa, co si hraje na jeho škrcení, a v uhýbavosti jeho pohledu si můžeme myslet, že vidíme kromě té ustaranosti i určité opovržení.

Je tohle začátek konce? Junckler představuje vládu, která nemilosrdně mučila občany Řecka tlakem na „uskrovňování“ – a směšným koktejlem nižších užitků z vlády, vyšších daní a delší čekací doby na „důchod“.

Španělsku, Portugalsku a Irsku, těm všem se dostalo toho samého zacházení. Čekali jsme ale dlouho na protitlak. Každý, kdo si čte v historii a sleduje vzestup a pád Říma ví, že Evropu neobývají mírumilovné kmeny. (A kmeny to jsou, např. Francouzi vypadají v úhrnu maličko jinak než Němci, není však politicky korektní to říkat, co?)

Mimochodem Španělé jsou míchanicí kmenů, jejichž historie se táhne už tisíce let – nejsou to lidičky, které naštvat projde snadno. Je jich 50 milionů a není mezi nimi shoda o moc větší než s Bruselem.

Španělsko je opravu tvrdě národním státem, a tudíž se tu vytvořil odpovídající protitlak. Němci snad očekávali, že Španělsko bude souhlasit s myšlenkou stanovení 3% poměru dluhu k HDP, a vypadalo to, že na této frontě dosáhli dohody.

Ne však opravdu. Telegraph nám to vypráví: „Mariano Rajoy brzy oznámil, že Španělsko tato pravidla poruší. Klidně mluvící ministerský předseda řekl, že Španělsko bude mít pro rok 2012 cíl deficitu 5,8% HDP. Oznámil, že to bude hodně nad 4,4% stanovenými bruselskými úředníky, ale že si radši vybral tenhle cíl, než aby v době krize ukrátil rozpočet o 44 miliard eur. Ta nová čísla jsou jak citlivá, tak i rozumná, řekl – a pronesl i „suverénní rozhodnutí učiněné Španěly.“

Jů? Začíná hra … Najednou se v této záležitosti objevila suverenita. Celou dobu jsme to předpovídali. Evropské kmeny byly zcela šťastné v souladu s Bruselem, dokud jim eurokraté sypali penízky. Ale jakmile se prachy zastavily, zastavila se i svolnost.

Samozřejmě, že mocenská elita, co vede Brusel – pravděpodobně z “Londýn City“ – nadále kráčí jako zombie do bouře, která se nám zdvihá před očima. Chtějí globální vládu a EU a další centralizační orgány jsou jen způsobem, co má přinést sladké ovoce tohoto snu.

Mocenská elita vede zpoza scény vládu přes merkantilismus. Čím větší a komplikovanější vláda, tím lépe. To je jedním z důvodů, proč mocenská elita usiluje o globální vládu. Čím větší komplikovanost, větší rozměry, tím více to bude elitě procházet. Čím větší medvěd, tím větší podíl z kořisti.

Mocenská elita evidentně v Evropě zřídila to strašlivé socialistické prostředí, aby z toho pak účelově udělala ruiny. Ta představa je zjevně dvoustupňová. Nejdříve jsme v tuctech článků poukazovali, že ZÁMĚREM elit je zneužít finanční krize k vytvoření politické i ekonomické kontroly.

Zadruhé se elita zaměřila na nemilosrdné předvádění světu prostřednictvím řeckého krveprolití a zoufalství, že k jejich nelítostnému a vražednému „Novému světovému řádu“ neexistuje alternativa. Řecko – a to zbídačení – mají být exemplárním příkladem.

Zatřetí, a tohle je už dost spekulativní náhled, pokud protitlak příliš zesílí, mají bezpochyby plán na redukci (nebo přinejmenším smrštění) eurozóny, a dokonce i samotné EU. To by podle našeho mínění byl dost chaotický a násilný proces (zvláště ekonomicky) a eurokraté by ho do jisté míry mohli uvítat jako způsob k dosažení obecného nárůstu utrpení a chaosu.

Elita je samozřejmě celá pro chaos. Z chaosu povstane řád: Nový světový řád (New World Order) završený globální měnou od MMF atd. Čím více chaosu, čím více války, čím více krveprolití, čím více utrpení, tím více průměrný občan uvítá uvalení řádu, i když ten řád bude vysoce autoritativní a zavázaný ke zvětšování těch útrap, které má deklarativně podle svého určení léčit.

Ti lidé jsou psychopatičtí. Na samém vrcholku zjevně kontrolují centrální bankovnictví po celém světě. Zakládají si na dynastických rodinách, jež zřejmě roky svého panování počítají už na staletí, ne-li tisíciletí. Je-li to PRAVDA, či ne, to je až další povídačka. To, na čem záleží, je, že tomu nejspíš věří.

S tím, jak přijali svou samozvanou povinnost vést svět, budou tito jedinci evidentně dělat cokoliv, aby své role, co si přidělili, splnili. Což nás přivádí zpět k fotce, se kterou jsme začali. Možná, že to oni SAMI rozhodli, že tuhle osvěcující (iluminující) fotku zveřejní. Možná, jak jsme na začátku tohoto článku poukázali, má tahle fotka význam daleko přesahující tuhle sázku na elitní koně.

Možná je to fakt signál. Signalizuje, že to, co nazýváme internetovou reformací, už začalo kousat a zakouslo se tvrdě. Řecko je v otevřené vzpouře. Španělsko začalo pronášet to příšerné slovo na „S“ – jako je suverenita. Irsko by podle plánu mělo přehlasovat polední eurokratické změny, o něž usilují ve svých čím dál nezákonnějších pokusech osedlat si těch více než 300 milionů lidí.

Pak je v tom důležitost této fotky – pokud je vůbec „důležitá“. Ta násilnost vtělená do fotografie je zřejmě z rozkolu mezi evropskými velmocemi, a to všechno metaforicky naznačuje, že je to ikonografický obraz.

Dovolili bychom si naznačit – jakožto zanícení sledovatelé dominantních sociálních témat –, že tato fotka by se opravdu mohla stát projevem změny taktiky. Elity tímto způsobem často operují. Signalizují své záměry.

Závěr: Mohlo by tomu být tak, že se rozhodli Evropskou unii STRHNOUT. Mohla by to být alternativní taktika zrozená ze vzteku a frustrace, ale předurčená k provedení s klinickou, chladnokrevnou efektivitou? Je to teď úmrtní list EU? Signalizují, že ti, kdo jim odporovali, dostanou, „co si zaslouží“?

And Caesar’s spirit, raging for revenge,

With Ate by his side come hot from hell,

Shall in these confines with a monarch’s voice

Cry “Havoc!” and let slip the dogs of war …

-Julius Caesar Act 3, scene 1, 270–27


Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: http://thedailybell.com/3702/Photo-Signifying-End-of-the-European-Union