Indické ministerstvo životního prostředí a lesnictví se rozhodlo v celé zemi zakázat chov delfínů v zajetí kvůli veřejné zábavě. Toto ministerstvo v politickém prohlášení vydaném v pátek poradilo vládám států, aby zamítaly návrhy na zřizování delfinárií „od jakékoliv osoby či osob, organizací, vládních agentur, soukromých či veřejných podniků, které jsou zapojeny do importu nebo odchytu druhů kytovců kvůli zajištění komerční zábavy, soukromých či veřejných exhibicí a jakýchkoliv interaktivních účelů.“ Proč?
„Jelikož jsou kytovci obecně vysoce inteligentní a citliví, a různí vědci, kteří zkoumali delfíní chování, navrhli, že tato v porovnání s jinými zvířaty neobvykle vysoká inteligence znamená, že na delfíny by se mělo pohlížet jako ‚nelidské osoby‘ a jako takové by tyto měly mít svá vlastní specifická práva, a je tudíž morálně nepřijatelné držet je v zajetí za účelem zábavy,“ uvedlo ministerstvo.
Dost mě překvapilo, když jsem si to přečetl minulou noc, jelikož k tomu došlo už v květnu, ale nějak to uniklo celosvětové pozornosti a 24 hodinovým mediálním eskamotážím. Úsilí o re-kategorizování kytovců (delfínů, velryb a sviňuch) na nelidské osoby nabývá na síle už od shromáždění Americké společnosti pro pokroky ve vědě v roce 2011, kdy se skupina filosofů, ochranářů a etologů ve vědecké komunitě pokusila shromáždit širokou podporu pro Deklaraci práv pro kytovce:
[quote align="center" color="#999999"]
1. Každý jednotlivý kytovec má právo na život.
2. Žádný kytovec by neměl být držen v zajetí nebo v nevolnictví; být předmětem krutého zacházení; nebo být vytržen ze svého přirozeného prostředí.
3. Všichni kytovci mají právo na svobodu pohybu a pobytu uvnitř svého přirozeného prostředí.
4. Žádný kytovec není majetkem žádného státu, korporace, lidské skupiny či jednotlivce.
5. Kytovci mají právo na ochranu jejich přirozeného prostředí.
6. Kytovci mají právo, aby nebyli podrobeni rozvratu jejich přirozených kultur.
7. Práva, svobody a normy stanovené v této Deklaraci by měla být chráněna mezinárodními i domácím právem.[/quote]
A co to znamená, když řekneme, že zvířata mají „práva“?
„Na rozdíl od pozitivních práv, jako je ‚právo‘ na vzdělání nebo zdravotní péči, je zvířecí právo ve svém minimu, právem být ponecháni sami sobě. Neapeluje to na vládu, aby nás zdaňovala, aby zvířatům zajistila jídlo, přístřeší a veterinární péči. Jenom to od nás požaduje, abychom je přestali zabíjet a způsobovat jim utrpení.“
To zní dost rozumně. Uvážíme-li, že delfíní inteligence byla zjištěna už dávno, tak tahle deklarace nevypadá jako nijak zvláště radikální krok. Projevují sebeuvědomění, používají nástroje, spolupracují při řešení problémových úkolů a zcela nedávno bylo zjištěno, že dost možná spolu komunikují pomocí jmen jednotlivců. Hlavním důsledkem jejich vyhlášení za nelidské osoby v reálném světě by bylo zavření delfíních a kosatčích show a mořských parků, jejich osvobození z akvárií a zoo a zákaz jejich zabíjení, takový, jaký byl zadokumentován ve filmu oceněném Cenou Akademie The Cove (Zátoka).
Samozřejmě, že největším důsledkem je celá ta idea vytvoření nové kategorie nelidských osob. Zastavíme se u delfínů a velryb? A když ne, kde nakreslíme hranici? Jakmile dáme nějakým zvířatům práva, jak ospravedlníme vykořisťování jiných?
Jason Scott Hackman
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: dailykos.com