14. června mají ministři průmyslu a obchodu členských států na jednání Rady Evropské unie kvalifikovanou většinou rozhodnout o tom, zda pověří Evropskou komisi vyjednáváním největší a nejrozsáhlejší smlouvy o volném obchodu na světě mezi EU a USA. Na rozdíl od ACTA nebude případně dojednaná smlouva předložená k ratifikaci v členských státech. Smlouva je asi stejně zásadní pro občany jako pro vnitřní trh EU. Čas k veřejné diskuzi o návrhu není poskytnutý, i když korporace návrh de facto vypracovaly spolu s vládou USA a Evropskou komisi během několika let.


Na konferenci, kterou uspořádala zelená frakce v Evropském parlamentu, řekl zelený europoslanec Bas Eickhout, že „tato dohoda o volném obchodu bude mít obrovské konsekvence pro celý svět, pokud uspěje“, „debata je neexistující a pokud existuje, tak je vedená lobbisty“, „hlavní otázka je, zda se bude jednat o úplně volný obchod (free trade) nebo o férový obchod (fair trade)“.

Philippe Lamberts, též zelený Europoslanec, vyslovil obavu, že dohoda vede spíše k zhoršení podmínek pro občany, jelikož USA takto dříve postupovaly při uzavření bilaterálních dohod.

Je projednávaný dokument, který bude mít obrovský vliv na občany EU, aniž by dokument byl veřejně známý či diskutovaný. Tím prohlubuje a rozšiřuje smlouva TTIP (transatlantic trade and investment partnership) již značný demokratický deficit v EU a občané EU jsou vystavení velkému riziku, že kvalita jejich životů se zhorší v důsledku přijetí dohody.

Mezinárodní smlouva má přednost před legislativou národního státu. Bilaterální dohoda může proto být použitá ze strany korporací pro arbitrážní řízení proti státům. USA používají tyto smlouvy běžně v zahraniční politice jako deregulační nástroj např. v oblasti životního prostředí, pracovního práva a veřejného zdraví. V Egyptě zakázal arbitrážní "soud" legislativu o minimální mzdě.

Korporace, jako jsou Exxon Mobil a Dow Chemical podaly více než 450 žalob proti vládám v 89 zemích. 70% z peněz z arbitráže proti státům díky obdobným dohodám, ve kterých jsou USA smluvní stranou, jdou do průmyslu s ropou, zemním plynem či do těžařského průmyslu. V ČR tento scénář dobře známe, v arbitrážích je ČR pátá nejžalovanější země světa.

 

Co se děje, proč přichází TTIP

Poté, co jednání WTO v Doha selhaly (mimo jiné o otázkach zrušení státní podpory místního zemědělství v zemích rozvinutého světa), zvolily USA a jiné země postup liberalizace obchodu přes samostatné bilaterální a multilaterální smlouvy „nové generace“.

TTIP je výsledek „transatlantického obchodního dialogu“, tj. representace korporací, který začínal diskutovat v roce 1995 a vypadá obdobně jako dřívější pokusy, např. TAFTA. Vyjednávání obdobné smlouvy mezi EU a Kanadou, CETA, je již ve finální fázi a TTIP zřejmě bude hodně podobná smlouvě CETA.

Znění navržené smlouvy CETA je tajné, bylo vyjednávané bez účasti veřejnosti, obsahuje ustanovení o copyrightu obdobné jako v ACTA a umožňuje, aby korporace v arbitrážích získaly kompenzace, pokud demokraticky schválená legislativa škodí jejích zájmům (požadavek ropného giganta Chevron). Další rozjednaná smlouva o volném obchodu je například smlouva mezi některými zeměmi na obou stranách tichého oceánu (TPP). Vyjednávané smlouvy jsou geopoliticky strategické. TTIP lze vnímat jako nástroj k přiblížení USA (a výhledově celé Severní Ameriky) a EU jak ekonomicky tak politicky skrze liberalizaci, deregulaci a omezení rozhodovacích pravomocí členských států.

Cílem je vytváření ekonomiky, která dokáže výhledově čelit výzvám Asie, zejména Číny. Je otázkou, zda tento cíl je možný přes liberalizaci, de-regulaci a „de-demokratizaci“ a zda se nezhorší životy v USA a EU ve výsledku této korporacemi řízené integrace USA a EU. Málokdo pochybuje o správnosti geopolitického záměru, způsob prosazování vize a její výsledky jsou zpochybněny.

[quote align="center" color="#999999"]

Podle Lori Wallach (Public Citizen's Global Trade Watch, na semináři o smlouvě, který uspořádaly zelení v Evropském parlamentu) jedná se o „systém vládnutí na základě zavazujících pravidel, podle kterých členské státy musejí přizpůsobit svou domácí politiku. Tento způsob vládnutí má značný demokratický deficit, protože ho nelze po jeho přijetí změnit bez konsensu obou stran, který se velmi těžce dosáhne“.

„Dokument je výsledkem Transatlantického obchodního dialogu, kterého se zúčastňují největší společnosti USA a Evropy, a kteří si vysloveně přejí
(i) odstranit „překážky“ pro obchod, které nazýváme „ochranou životního prostředí“ a „ochranou spotřebitele“, „bezpečnost potravin“, „antimonopolní opatření“ , „finanční regulace“
(ii) zavádět nová práva pro duchovní vlastnictví – návrat ACTA,
(iii) zavádět lepší ochranu investic přes arbitrážní řízení“ (pozn. země východní Evropy, již mají bilaterální smlouvy s USA a ČR je v důsledku pátá nejvíce žalovaná země světa).

„Naše vize pro dobrou dohodu jsou lepší standardy ochrany životního prostředí, zdraví a spotřebitele, ale tato dohoda je velmi specifickým projektem a je toxická pro naše vize“.

„V USA souhlasí všichni politici zprava doleva, že podobné dohody o obchodu snížily ochranu a mzdy pracujících“.

„Existující privatizace jsou navržené být nezvratné“.

„Pravidla jsou předem nastavená způsobem, který obávám se nejsou v souladu s přáním drtivé většiny občanů na obou stranách Atlantiku. Což přináší otázku, co s tím má dělat demokratický proces, co s tím mají dělat parlamenty, co s tím má dělat veřejnost. [/quote]

Projednávaní v Evropském parlamentu a v Německu a Francie

Evropský parlament schválil 23. května vyjednávací mandát TTIP a doporučil Radě EU aby

  • prosadila tzv. „kulturní výjimku“ – škrtnutí audiovizuálních služeb a kulturu z vyjednávacího mandátu a
  • byl respektovaný princip obezřetnosti pro potraviny v EU,
  • byly chráněny osobní údaje občanů členských států EU a
  • aby ambice ohledně ochrany životního prostředí nebyla oslabená.

Kromě jedné verze navrženého mandátu ze dne 21 května (přístupná ZDE) je aktuální znění navrženého mandátu i po projednávání Evropským parlamentem neznámé pro veřejnost. Ani poslanci neznají znění projednávaného dokumentu, pouze členové vyjednávací skupiny, která znění pro Evropský parlament vyjednávala spolu s Evropskou komisí a Radou EU. Poslanci Evropského parlamentu mají tedy méně informací, než poslanci Komory Representantů USA. Transparentnost vyjednávání je menší, než při vyjednávání NAFTA (smlouva volného obchodu mezi Kanadou, USA a Mexikem). Několik tuctů velkých korporací se však přímo zúčastnilo tvorby textu navrženého mandátu na rozdíl od zástupců neziskového sektoru. Zelená frakce v Evropském parlamentu hlasovala proti resoluci Evropského parlamentu a předložila alternativní návrh vyjednávacího mandátu. Ve výboru pro obchod Evropského parlamentu bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů, zejména týkajících se větší průhlednosti a možnosti účasti neziskového sektoru, žádné nebyly přijaté.

Zelená frakce v Evropském parlamentu uspořádala dne 5. června konferenci v Bruselu k návrhu smlouvy, seminář se opakoval v Paříži a před tím se konal v Berlíně. Konsensuální názor účastníků konference byl, že dohoda doprovází nedostatek času pro participace a veřejné diskuze mimo zúčastněných korporací. Z diskuzí vyplynulo, že i když zúčastnění vesměs souhlasili s přiblížením EU a USA a s geopolitickým cílem takto čelit Číně, byla dohoda nejspíše považovaná za „nákupní seznam“ mezinárodních korporací pro odstranění vysokých standardů ochrany životního prostředí, zdraví, pracovních podmínek a bezpečnosti občanů členských států EU. Záznam z diskuze je ZDE. 

Němečtí zelení předložili dne 6. června požadavek, aby vyjednávací mandát byl předložen k diskusi v Bundestagu, v souladu s ústavou Německa, než by mandát mohl být schválen německým ministrem na jednání Rady EU. Tj. němečtí zelení hrozí své vládě ústavním soudem. Francouzští zelení jsou členy vlády a k TTIP ještě nepřijali stanovisko.

Na rozdíl od ACTA neobsahuje TTIP ustanovení trestněprávního charakteru, proto nebude nutné ratifikovat TTIP v členských státech. Stačí pouze souhlas Evropského parlamentu a kvalifikované většiny hlasů v Radě EU pro ratifikaci smlouvy. Tím důležitějším je proto vyjednávací mandát, který Rada EU schvaluje, taky kvalifikovanou většinou. Značný spěch pro schválení mandátu a „radiové ticho“ v médiích ukazuje, že navrhovatele si nepřejí, aby se konala k dokumentu veřejná diskuze, obdobně jako u ACTA.

Jedná se spíše o politickou hru, která je nastavená tak, aby v největší možné míře obcházela demokratický proces a občany členských států. Konečný cíl této hry je omezit právo na demokratické sebeurčení členských států a pod vlajkou „liberalizace“ demontovat Evropský sociální stát ku prospěchu nadnárodních korporací jako jsou Monsanto, Chevron a Ford.

Návrh smlouvy, pokud bude Komisí dojednaná, bude následně předložen Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie k ratifikaci. Rada EU smlouvu ratifikuje kvalifikovanou většinou. Administrace Obamy a komisař pro obchod, De Gucht si vysloveně přejí dokončit vyjednávání před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014, kde se volí i nova Evropská komise. (pozn. EK sa nevoli!!! Je menovana!)

 

Obsah navrženého vyjednávacího mandátu

Uniklý navržený mandát ze dne 21. května obsahuje tři části:

1) Přístup k trhům:

  • Odstranění cla a jiných tarifů pro obchod se zbožím.
  • Ta největší liberalizace služeb na nejliberálnější úrovni v EU a USA.
  • Ochrana investic, to znamená arbitrážní „soudy“, kde členské státy mohou být žalované v arbitráži korporacemi, pokud se jejich zisky, včetně budoucích zisků snížili z důvodu přijetí jistého zákona.
  • Veřejné zakázky: odstranění, na všech úrovních podpora místních, nebo národních podniků.

2) Regulace a ne-tarifní překážky (NTB):

  • Odstranění dvojí standardů týkající se certifikace, testování, standardizace (technické standardy) a značení.
  • Efektivnější a více sladěné regulace.
  • Oborové (sektorální) opatření (autoprůmysl, chemický a farmaceutický průmysl a finanční služby).

3) Pravidla

  • Duševní vlastnictví (tj. oblast ACTA)
  • Obchod a udržitelný rozvoj, to znamená neurčité „závazky“ každého ze smluvních stran týkající se práva pracujících (ILO standardy) a životního prostředí a „zvažování“ opatření v oblasti opatření pro životní prostředí, pokud pomáhají obchodu.
  • Spolupráce celních úřadů
  • Dále sektorální opatření
  • Pokus o řešení otázky státní podpory podniků, státních podniků a antimonopolních otázek
  • Opatření týkající se energetického sektoru
  • Opatření týkající se SME (malé a střední podniky)
  • Opatření týkající se „úplné liberalizace pohybu kapitálu“
  • Transparentnost – žádná povinnost informovat veřejnost, pouze „stakeholder“, před vydáním regulací na základě TTIP. Existující zákony týkající se volného přístupu k informacím nebudou dotčené.

4) Případná další opatření, pokud oba strany se je přejí projednat (tj. otevřený mandát)

 

Výhrady zelené frakce v Evropského parlamentu

Zelená frakce předložila 23. května návrh rezoluce, která prosazovala přesnější vyjednávací mandát Evropské komise více v souladu s principy zelených. Rezoluce nebyla schválená (viz:  europarl.europa.eu )

Konkrétně prosazovala zelená frakce následné:

1. včasné zveřejňování návrhů textů ve všech fázích jednání, v souladu se standardy, jež se dříve uplatňovaly při jednáních s organizací NAFTA a při jednáních WTO

2. aby Rada EU své rokování o mandátu k jednání pro Komisi vysílala prostřednictvím internetu a aby závěrečný mandát o jednání zveřejnila

3. aby mandát Komise nebyl otevřený, a aby byl přesný.

4. aby z mandátu k jednání výslovně vyňala tržní přístup k veřejným službám a vyňala liberalizaci audiovizuálních služeb

5. pevné ujištění v mandátu, že není možné ustoupit z dohodnuté Unie v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti produktů, dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí

6. ponechat otázky duševního vlastnictví na pozdější fázi jednání;

7. podpora odstranění zbytečných regulačních překážek, které nejsou založeny na legitimních obavách z oblasti bezpečnosti, zdraví, dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí

8. aby v mandátu k jednání jasně bylo potvrzeno,

  • že oba partneři mohou přijímat a uplatňovat normy, které stanoví vyšší úroveň ochrany zdraví a životního prostředí než požaduje dohoda, a to i v případě vědecké nejistoty
  • že oba partneři mohou přijímat obsáhlá nařízení o finančních institucích a finančních transakcích
  • plné dodržování norem EU v oblasti základních práv a v oblasti ochrany údajů, včetně těch, které se týkají předávání údajů na mezinárodní úrovni

9. aby v mandátu k jednání byla vyloučená možnost řešení sporů mezi investorem a státem

10. aby ve všech fázích jednání bylo zajištěno posouzení dopadu, včetně kontrol konkurenceschopnosti, jež budou řádně analyzovat dopad dvoustranné liberalizace obchodu na pracovní místa a životní prostředí a budou se zaměřovat na konkrétní odvětví,

11. rezoluce upozornila, že kvalita je důležitější než čas, a věří, že vyjednavači nebudou spěchat s uzavřením dohody, která by nevycházela z řádného posouzení rizik pro spotřebitele a životní prostředí a nepředstavovala by hmatatelný a výrazný přínos pro životní prostředí, podniky, pracovníky, spotřebitele a občany EU;

12. připomíná, že Evropský parlament bude požádán, aby udělil svůj souhlas s budoucí dohodou, a proto by jeho stanovisko mělo být ve všech fázích náležitě zohledňováno;

 

Návrh stanoviska

Je navrženo, aby byl prosazován stejný postup, jako němečtí zelení a zelená frakce v Evropském parlamentu:

1. Aby libovolný orgán sněmovny požádal, aby vyjednávací mandát, v souladu se Zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (§109a a §109b) a Ústavním pořádkem ČR (mj. článek 10a a judikát Ústavního soudu k lisabonské smlouvě tykající přenos pravomocí demokratického právního státu bez předchozího souhlasu sněmovny), byl předložen a zveřejněn poslanecké sněmovně, konkrétně výboru pro Evropské záležitosti.

2. Aby výbor pro Evropské záležitosti nebo Ústavně právní výbor posoudil, zda v souladu s §109i Zákona o jednacím řádu není vyžádán předchozí souhlas poslanecké sněmovny, než může ministr průmyslu a obchodu odsouhlasit vyjednávací mandát na jednání Rady EU 14 června.

3. Aby byl poskytnutý dostatek času pro veřejnou diskusi kolem obsahu navrženého vyjednávacího mandátu, například rok.

4. Aby souhlas ministra průmyslu a obchodu na jednání Rady EU byl podmíněn zapracování minimálně následných požadavků do vyjednávacího mandátu:

  • zveřejnění všech dokumentů ve všech fázích vyjednávání v souladu s postupem při vyjednávání v NAFTA a WTO.
  • aby v mandátu k jednání jasně a jednoznačně bylo umožněno:
  • uplatnit vyšší úroveň ochrany zdraví a životního prostředí než požaduje dohoda, a to i v případě vědecké nejistoty
  • přísně regulovat finanční trh
  • plné dodržování norem EU v oblasti základních práv a v oblasti ochrany osobních údajů

3. vyškrtnutí opatření o ochraně investora, které by omezily možnost přijmout legislativu v oblasti ochrany životního prostředí, zdraví, práce, finanční služby, školství a bezpečnosti.

4. Vyškrtnutí otevřeného mandátu Evropské komise

Pokud se vláda rozhodne navržený mandát neprojednat ve sněmovně před jeho schválením, je navrženo, aby Ústavní soud prozkoumal ústavnost postupu schvalování jak vyjednávacího mandátu Evropské komise, tak i konečné schvalování výsledné dohody.

Zdroje:  ZDE,  ZDE,  ZDE,  ZDE,  ZDE,  ZDE,  ZDE,  ZDE,  ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE a  ZDE