Špehování evropských farmářů pomocí satelitů a dronů

Farmáři, kteří si nárokují více dotací z EU, než by měli, nebo kteří porušují pravidla Společné zemědělské politiky, budou nyní daleko pravděpodobněji chyceni při činu kamerou z oblohy, než inspektorem volajícím přes tablet. Jak se cítí, když se na ně shlíží shůry? Představte si perfektní procházku venkovem za pár let ode dneška – klid, čistý vzduch, ptáčci zpívají na stromech a živých plotech, dorůstajíc úroda polí se vlní ve větru.

Náhle z oblohy nad vaší hlavou nalétne model letadla.

Kolem vás ale není nikdo, kdo by to řídil radiovým ovládáním. Tohle není hračka, nýbrž dron na fotografické misi.

Mezi tím se shůry z kosmu o stovky kilometrů výše fotografuje ta samá parcela na zemi i ze satelitu, který jasně zaměřuje jednotlivé stromy a zvířata.

Co je tu ke špehování? Nejsou tu žádné tajné vojenské instalace, jen polnosti.

„Mysleli si, že jsme si přistavěli další černou stavbu – ve skutečnosti to byl ale stoh sena.“

Roland Randall – farmář a výzkumník životního prostředí

Avšak evropské farmy stojí daňové poplatníky každý rok miliardy euro na dotacích a zemědělští inspektoři EU se obrací k technologii, aby vylepšili svou slabou reputaci při prevenci podfuků a plýtvání.

Satelity se používaly už několik let a drony právě prochází zkouškami.

Skenování hospodářství pomocí satelitu stojí asi jednu třetinu toho, co vyslání inspektora na polní revizi – 115 liber (180 dolarů; 150 euro) místo 310 liber (490 dolarů; 400 euro), říká britská Rural Payments Agency (RPA), která v Británii odpovídá za rozdělení dotací a kontrolu nekorektností.

„RPA jde pak jen po těch případech, kde vzniknou nějaké pochybnosti o přesnosti a pouze na specifických polích, u nichž pochybnosti vznikly,“ říká RPA. „To šetří čas, ulehčuje to břemeno farmářům a snižuje daňovým poplatníkům náklady.“

Satelity dovedou velice rychle podrobně pokrýt obrovské plochy a vrátit se k fotografování znovu, je-li třeba.

V roce 2010 asi 70% celkových kontrol plateb farmám v EU provedly satelity, které celkem vyfotily více než 210 000 km ² pozemků.

Tyto však nejsou neomylné. Rakousko jich nepoužívá, v krajině, kde velice hornatý terén vrhá stíny, se satelitní obrázky jeví jako nepřesné.

I Skotsko na rozdíl od zbytku UK se rozhodlo proti satelitům, „kvůli obtížím dočkat se dostatku jasného počasí pro průlety,“ řekla BBC mluvčí skotské vlády.

Účet za špehování

Komerční provozovatelé dostali za satelitní obrázky v roce 2011 od Evropské komise zaplaceno 6,5 mil euro (5,3 mil liber, 8,5 mil dolarů)
Členské státy EU zaplatily za zpracování a analýzy obrázků odhadem za rok 40 mil euro (33 mil liber, 53 mil dolarů)

Na venkově se spousta věci neustále mění a když satelit zrovna prolétá, tak „zvířata mohou být na poli nebo ve chlévě – takže jejich počet moc dobře nespočítáte,“ říká Roland Randall, anglický farmář a výzkumník životního prostředí z Cambridgeshire.

„Když se plánovači podívali na letecké snímky naší farmy, mysleli si, že máme další černou stavbu, ve skutečnosti to ale byl stoh sena,“ řekl BBC.

Satelitní kontroly se částečně dělají proto, aby se vytvořily přesné mapy farem, když jasně ukazují oblasti s nárokem na dotace.

Ale farmáři dnešních dnů musí udržovat svou půdu v „dobré zemědělské a environmentální kondici,“ aby se kvalifikovali pro dotace, proto obrázky rovněž odhalují, zda farmáři dodržují pravidla ohledně živých plotů a rybníků, jak je řečeno, nebo ohledně nárazníkových pásem kolem zoraných polí.

Evropští farmáři dostávají zaplaceno za dodržování základních norem životního prostředí, potravinové bezpečnosti, zdraví rostlin a opečování zvířat. Obrázky zachycené satelity, letadly či bezpilotními letouny (UAV) členským státům umožňují kontrolovat nároky farmářů, aniž by k nim musely osobně vysílat inspektory.

Zemědělská pole se identifikují jako zakreslené parcely, což usnadňuje sledování, jak jsou udržovány. Pole musí mít nárazníkové zóny nejméně 5 m od vodních toků či řek, aby se zabránilo průniku dusičnanů či pesticidů do vody. Ochranné zóny jsou rovněž dobré kvůli biodiverzitě.

Ilegální skládka dusičnanů či jiných potenciálně znečisťujících látek by se satelitu či inspekci v terénu těžko odhalovala. Nízko letící UAV však nalezení takovéhoto narušitelství usnadňuje. Ovšem omezení letů znamená, že UAV se v Evropě zatím moc široce nepoužívají.

Monitorování není vždy jen o vypátrání narušitelství či nelegálních aktivitách. Satelitní obrázky mohou pomoci zjistit problémy jako eroze. Farmáře pak lze požádat, aby změnili své metody k zabránění dalších škod. Na obrázcích výše nadprodukce a hluboká orba v jílovité zemině znamená, že déšť spláchl půdu.

Od farmářů se vyžaduje, aby svou půdu udržovali v dobré zemědělské i environmentální kondici, zvláště u pozemků, které se už produkčně nevyužívají. K minimálním standardům patří i udržování rázu krajiny jako živé ploty, rybníky, příkopy, hájky a meze.

Členské státy, aby zabránily zhoršení stavu habitatů, mohou vlastníkům půdy zakázat „zaplevelení“ či odstraňování olivovníků. Ze vzduchu jsou jasně patrná velkoplošná porušení pravidel. Satelity EU pomáhají spočítat ty miliony olivovníků v Evropě. UAV mohou snímat dostatečně jasné fotky, aby určily jednotlivé stromy.

Pokud farmáři nedodržují odsouhlasené standardy, lze na ně uvalit sankce. Špatný management dobytka může vést k „podmáčení“ nebo rozbahnění půdy. To může ovlivnit produktivitu půdy a blahobyt dobytka. Satelity mohou ukázat, jak jsou pole podmáčená, zachytit různé odrazové vlastnosti trávy, půdy a vody.

Vysazení teras s olivovníky je v prevenci eroze velice účinné. Přerušují svažitost, čímž snižují dopad od dešťové vody. Satelitní obrázky s podporou místních inspekcí dovedou problémové oblasti identifikovat. Terasy jsou rovněž důležité i k dobré údržbě vinic na svazích např. v portugalském údolí Douro.

Farmáři, kteří poruší pravidla riskují ztrátu 3% svých přímých plateb – a ještě více, když se to opakuje.

V Británii už došlo k několika obžalobám na základě satelitních důkazů, říká Ray Purdy, vedoucí legislativní výzkumník na University College London (UCL) specializující se na satelitní monitorování.

Kontroly

Na zemědělství v roce 2011 připadlo 42% rozpočtu EU – z čehož asi tři čtvrtiny šly na přímé platby farmářům, dohromady 44 miliard euro (37 miliard liber; 58 miliard dolarů)
V každé zemi EU se musí každý rok zkontrolovat nejméně 5% farem – a mnohé kontrolují více než 5%
V roce 2010 prováděly satelity asi 70% všech inspekcí
Nárůst monitorování pomocí satelitů snížil počet přestupků
Činitelé EU říkají, že na podvody připadá jen maličký zlomek přestupků – ve většině případů farmáři přehání nároky kvůli chybným výpočtům

Q&A: Reforma zemědělské politiky EU

V roce 2001 byl jeden případ v Británii zrušen, protože farmář dokázal, že pěstoval len, i když satelit ukazoval holou zem. Řídké mladé rostlinky se oproti světlému odrazu křídového podloží neukázaly.

A to by mohl být ten případ, kdy se hodí dron – čili bezpilotní letoun UAV.

Drony lépe známe v jejich roli dálkově ovládaných zabijáků v kmeny ovládaných oblastech Afghánistánu a Pákistánu, ale jejich příznivci vidí roli i pro menší a jednodušší drony při monitorování zemědělství. Mohou se dostat blíže a udělat ostré snímky – a na rozdíl od satelitů, které se vždy dívají přímo dolů, mohou drony získat na svůj předmět pohled úkosem.

Nyní je zkoušejí na vinicích jižní Francie, aby ozkoušeli zda se „vinoucí se“ vína dělají legálně a ekologicky.

Vinaři dostávají až 10 000 euro (13 000 dolarů; 8 300 liber) na hektar v dotacích za to, že okopávají konkurenceschopná vína – což je plán, co má zabránit novému „vinnému jezeru“ v EU kvůli nadprodukci.

„Ty se musí ze 100% kontrolovat, což je obrovská částka peněz,“ říká Philippe Loudjani, agronom z Spojených výzkumných středisek Evropské komise z hlavního střediska satelitního monitorování v Ispře v severní Itálii.

„Francouzi testují, aby zjistili, zda drony potřebují jít až na 10 cm rozlišení – aby bylo zřejmé, jaká je potřebná přesnost.“

Drony se rovněž testují v Itálii a v malém měřítku se už i používají ve španělském regionu Katalánie, kde úřady říkají, že jejich fotky s rozlišením 25 cm a 12,5 cm jsou ideální na inspekce malých parcel se směsicí různých plodin, které jsou pro Středomoří typické.

EU spěchá s vývojem „strategie Bezpilotních leteckých systémů“, která by měla způsobit uvolnění zatím platných velice tuhých restrikcí při civilním využití dronů v Evropě.

Dokument k prodiskutování na workshopu Evropské komise tento týden v Bruselu předjímá, že se jich bude využívat nejen k monitorování úrody či farem, nýbrž i pro terénní kartografii, transport zboží, sledování hranic, boj proti ilegální imigraci a proti převozu drog i při intervencích při přírodních či průmyslových katastrofách.

„Tohle je opravdový moderní život – nemyslím, že s tím lze něco dělat.“

Rob Allan farmář z Warwickshire

„Lze je rovněž poslat se záchrannými balíčky lodním posádkám v ohrožení na moři,“ dodal.

V krátkodobém výhledu ovšem je pravděpodobné, že UAV budou k širokému užití schváleny jen v dohledu operátora a to je na vzdálenost ne větší než 500 m, což omezuje jejich hodnotu pro inspekce v zemědělství.

A co problémy se soukromím?

Ben Hayes z kampaňové skupiny Statewatch varuje, že Evropa se řítí do využití dronů, aniž by proběhla dostatečná veřejná diskuse.

„Měli bychom přijmout argument, že existuje spousta věcí, k nimž mohou být užitečné, jsou tu ale … otázky ohledně toho, co je přijatelné a jak se lidé cítí, když se jim drony vznáší nad hospodářstvím či jejich demonstrace – a tyto debaty neprobíhají,“ říká.

Ray Purdy z UCL udělal průzkum mezi 202 farmáři v UK a 428 v Austrálii – kde se běžně používá satelitů k monitorování využití půdy, zvláště u prořezávek vegetace – a zjistil, že v Austrálii jen čtvrtina a v UK třetina jsou proti satelitnímu monitorování.

Někteří farmáři vyjádřili obavy z invaze do soukromí, mnozí ale říkají, že dálkové snímání mají na svém pozemku raději než inspektory, kteří jim zabírají čas.

V UK rovněž většina souhlasí, že satelity by mohly pomoci odradit od podfuků.

Rob Allan, farmář z Warwickshire, řekl: „Tohle je opravdový moderní život – nemyslím, že s tím lze něco dělat.“

Vztahující se články