Náš moderní stereotyp je takový, že lidé – až donedávna – byli zamořeni zkaženým chrupem, děravými zuby a nemocnými dásněmi. Pravdou ale je, že prehistoričtí lidé měli daleko zdravější dutinu ústní, než ji máme dnes. Ač to na první pohled vypadá kontra-intuitivně, dává to po troše reflexe smysl. Konec konců vyvinuli jsme se jako lovci a sběrači. Neměli jsem ještě čas – v evolučním časovém rámci – se adaptovat na život zemědělců … natož pak na zpracovávané jídlo.

NPR píše :

Prehistoričtí lidé neměli zubní kartáčky. Neměli zubní nit či zubní pastu a určitě neměli Listerin. Ale i tak byla jejich ústa nějakým způsobem daleko zdravější než jsou naše dnes.

„Lovci a sběrači měli opravdu dobré zuby,“ říká Alan Cooper, ředitel australského Centra pro dávnou DNA. „Ale jakmile se stali zemědělským lidem, je na nich vidět ohromná změna. Ohromné množství chorob dásní. A i kazy začaly bujet.“

A i o tisíce let později pořád vedeme válku proti ústním onemocněním, a často v ní prohráváme.

Z velké části za to může naše měnící se dieta.

Ve studii vydané v posledním Nature Genetics se Cooper a jeho výzkumný tým podívali na zvápenatělý zubní povlak dávných zubů 34 prehistorických lidských koster. To, co zjistili, bylo to, že se za tu dobu změnila naše dieta – s posuvem od masa, ovoce a ořechů k uhlovodanům a cukru – a tak se též změnilo složení bakterií v našich ústech.

***

Výzkumníci však zjistili, že jak prehistoričtí lidé přešli od lovu a sběru k zemědělství, určité typy bakterií způsobujících onemocnění, které byly zvláště účinné při využití uhlovodanů, začaly vítězit nad dalšími typy „přátelských“ bakterií v lidských ústech. Navíc zpracování mouky a cukru během průmyslové revoluce věci pouze zhoršilo.

„To, co jste ve skutečnosti vytvořili, je ekosystém, který má velice nízkou diverzitu a je plný oportunistických patogenů, které hned skočily po tom, aby využily ty zdroje, které jsou teď dostupné,“ říká Cooper.

A to je problém, protože převaha škodlivých bakterií znamená, že naše ústa jsou v podstatě neustále ve stavu choroby.

„Neustále se potýkáme s trvalou imunitní reakcí, což není dobrá věc,“ říká Cooper. „Způsobuje to všude tam problémy.“

***

Podle Coopera tvoří bakterie přibližně 90 procent buněk našich těl. [Background; and graphics.] Věří, že jsme se příliš zaměřili na sebe a ne dostatečně na ten tzv. mikrobiom.

„Kartáčujeme si zuby a protahujeme nití a myslíme si, že máme dobrou ústní hygienu. Ale úplně jsme zanedbali řešení toho podstatného problému,“ říká.

„Za deset let si myslím, že zjistíme, že celý ten mikrobiom je klíčovou součástí toho, co se má monitorovat a co představuje hrozbu.“

Žádný div – že podle New York Times:

Více než 75% amerických dospělých má nějakou formu nemoci dásní.

Věda o zdraví vnitřních bakterií je zatím v plenkách. Jak uvádí Live Science:

„Koncept probiotiky k pomoci opětovného nastolení naší základní mikrobioty je dobrým konceptem po antibioticích,“ řekl LiveScence mikrobiolog Martin Blaser z Fakulty medicíny NYU. „Ale myšlenka na to, že všechny ty tisíce druhů v našich tělech představují jediný druh, který pochází z krávy nebo ze sýra je naivní.“ Současná probiotika se velice dobře prodávají, říká Blaser, ale není z toho moc užitku. Myslí si, že medicína jednoho dne vyvine probiotika, která půjde využít k léčení chorob, ale prozatím, „je to velice dobré pole zkoumání,“ řekl.

Požívání příliš mnoha antibiotik je také spojováno s obezitou, protože to zabíjí – často trvale – užitečné střevní bakterie ( podívejte se na tohle a tohle) a také hypertenzi.  Probiotika – která nahrazují zdravé střevní bakterie – mohou podpořit pokles váhy, přinejmenším u lidí, kteří nemají prosperující společenství střevních bakterií.

A opravdu zdravý mikrobiom je důležitý i pro mentální zdraví. Live Science referuje:

Výzkumníci čím dál více mají podezření, že střeva jsou nějak propojena s mozkem. Např. střevní poruchy vypadají, že jsou u lidí spojeny se stresem spojenými psychiatrickými poruchami, jako je úzkost a deprese.

Aby se dověděli více, tak vědci experimentovali s myšmi krmenými vývarem obsahujícím Lactobacillus rhamnosus JB-1. Tyto druhy přirozeně žijí v našich střevech a vědci zkoumají, zda jejich dávky lze použít jako „probiotika“ ke zlepšení našeho zdraví. Objevili, že tito hlodavci vykazovali významně méně chování spojovaného se stresem, úzkostí a depresí, než myši krmené prostým vývarem. Bakteriemi krmené myši měly také významně nižší hladiny stresového hormonu cortikosteronu při zátěži stresovými situacemi jako v bludištích.

„Ovlivněním střevních bakterií můžete dosáhnout velice robustních širokospektrálních účinků na chemii mozku a chování,“ řekl LiveScience výzkumník John Cryan, neurovědec z irské University College Cork.