Těsně v patách masivnímu indickému programu, do něhož by mělo být zahrnuto všech jejich 1,2 miliardy příslušníků populace, by podle nedávných oznámení IBM měli svou pozornost zaměřit na asi 300 milionů Američanů. Předpovědi IBM v materiálu “IBM 5 in 5” zčásti odhalují cíle, o kterých se už nějakou dobu diskutuje, ovšem příliš často se to pořád zavrhuje jako pouhá konspirační teorie. Ten cíl se týká biometrických dat, jako jsou otisky prstů, skeny duhovky a rozpoznávání hlasu, které nejenže se mají v obecné veřejnosti stát běžné, ale brzy nahradit všechny další formy identifikace.

Ještě více ohromující je to, že se chystá uvolnění nové technologické úrovně k přímému propojení lidského mozku s digitálním světem, což uživateli umožní digitální realitu řídit pouhou myšlenkou.

IBM rovněž oznámila, že vyvíjí technologii, která může zapojit výkon lidských pohybů k účelu výroby „obnovitelné energie“.

IBM 5 in 5 je seriálem pěti predikcí na dalších pět let, které jsou „založeny jak na tržních a sociálních trendech, tak i na technologiích, které se vynořují z výzkumných laboratoří IBM po celém světě a které tyto transformace umožní.“

 

 

 

S tou masivní databází biometrických údajů, co se tvoří v Indii, je přímo spojena technologie IBM, kterou lze použít a téměř určitě jí bude použito k tvorbě databáze biometriky uživatelů, která bude obsahovat ten samý typ informací, které se v současnosti shromažďují na druhém konci světa – fotografie tváře, otisky prstů a skeny duhovky – a to tady ve Spojených státech i jinde v Západním světě. Systém IBM ovšem přichází s pozoruhodným doplňkem – složkami k ukládání hlasů.

Co se týče předpovědi technologií biometrické identifikace, IBM uvádí:

Už nebudete mít zapotřebí vytvářet, sledovat a pamatovat četná hesla k různým loginům. Představte si, že budete moci přijít k bankomatu a bezpečně si vybrat peníze pouhým pronesením svého jména nebo pohledem do nějakého maličkého senzoru, který rozpozná unikátní vzor duhovky vašeho oka. Nebo když uděláte to samé, můžete si zkontrolovat stav svého konta přes svůj mobilní telefon či tablet.

Každý člověk má unikátní biologickou identitu a za vším tím jsou data. Biometrická data – rozpoznávání tváří, skeny duhovky a hlasové soubory – se pomocí software poskládají dohromady, aby vytvořila vaše on-line heslo stejně unikátní jako DNA.

Ty chytřejší systémy s přístupem k multifaktorové biometrii budou schopny využít těchto informací v reálném čase, aby ověřily každého, kdo se bude chtít dostat k vašim informacím, zda zapadá do vašeho unikátního biometrického profilu a usiluje o autorizaci.

A přesně tohle všechno je v argumentaci za tou ohromnou databází, která se realizuje v Indii, i za tím, aby se tato technologie zavedla k americké veřejnosti pod pláštíkem pohodlí a ochrany před zloději identity. Ačkoliv tento systém bude muset ještě kulturně odstartovat, je jen málo pochybností o tom, že velká většina těch trendy Američanů bude svolná s vydáním svých nejsoukromějších informací buď vládě, nebo hrabivým korporacím (což je dnes v podstatě jedno a to samé) pouze na základě slibu většího pohodlí a možnosti používat v každodenním chodu mozek o něco méně.

Ale ačkoliv mnozí zpočátku zůstávají potichu, jen proto, že se v současnosti během dne mohou obejít bez zapojení takovýchto invazivních technologií, pravdou je, že jejich schopnost nadále získávat přístup ke svým kontům a platit účty v hotovosti, šeky atd. rychle zaniká. V totalitním systému, jako je ten náš, to, co začíná jako pohodlí pro ty, co si to mohou dovolit, téměř určitě skončí jako povinné a závazné pro každého, i ty až na dně.

Jak jsem konstatoval už ve svém posledním článku „Bezhotovostní společnost: Indie realizuje první program biometrické identifikace pro všech svých 1,2 miliardy obyvatel“:

Tohoto programu bude nejdříve použito jako způsobu k urychlení transakcí, zvýšení efektivity a zajištění pohodlí. Vlády a business však brzy začnou odcházet od starších metod platby a identifikace a zaměřovat se více na nové technologie. Identifikace tradičními metodami zůstává jako možnost, ale začíná se na ní pohlížet jako na nešikovnou. Nakonec je i tato alternativní metoda zcela vytlačena a povinností se stane to, co kdysi bývalo osobní volbou.

Stejně děsivé jako Bezhotovostní společnost a databáze biometrické identifikace je i fakt, že IBM předpovídá, že lidé budou mít během pěti let své mozky propojené s počítači a budou mít schopnost kontrolovat kurzor a řídit digitální systémy pouhou myšlenkou.

V prohlášení IBM stojí:

Vědci od IBM jsou mezi těmi, kdo zkoumají, jak propojit váš mozek s vašimi zařízeními, takovými jako jsou počítače nebo chytré telefony. Když budete potřebovat někomu zavolat, jen na to pomyslíte a stane se to. Nebo budete moci kontrolovat kurzor na obrazovce počítače pouhým pomyšlením na to, kam se s ním chcete hnout.

Vědci na poli bioinformatiky zkonstruovali sluchátka s pokročilými senzory, aby četly elektrickou aktivitu mozku, která by rozpoznávala i výrazy tváře, míru vzrušení a soustředění i myšlení osoby, aniž by musela provádět jakoukoliv fyzickou aktivitu.

Ovšem ačkoliv IBM předpovídá tyto vynálezy jako pokroky v blízké budoucnosti, skutečností je, že už existují i mainstreamové úrovni vědy, která umožňuje, aby toho využívala i veřejnost jako spotřebitelé. Implantáty umožňovaly opicím řídit kurzor na počítači už roky a v laboratorních podmínkách i robotická ramena.

V nedávných experimentech vycvičili dva makaky, aby řídili virtuální ruku předváděnou na počítačové obrazovce a tuto ruku používali k „uchopování“ virtuálních objektů a i pocítili, že tyto objekty byly uchopeny.

Takováto technologie byla už dlouho protlačována těmi z hnutí Singularity – větve Transhumanismu, která se těší na den, kdy se lidé opravdu sloučí se stroji, aby vytvořili nový, „vylepšený“ typ lidského druhu.

Nakonec předpovědi IBM ohledně zapřažení do výroby energie, ačkoliv je to možná pozitivní vývoj z hlediska k prostředí přívětivých energetických řešení, tak to také trochu alarmuje, zvláště vezmeme-li v úvahu kontext dalších vývojů. IBM uvádí:

Cokoliv, co se hýbe či uvolňuje teplo, má potenciál vytvářet energii, kterou lze zachytit. Kráčení. Poklus. Jízda na kole. Teplo z vašeho počítače. I průtok vody vaším vodovodem.

Pokroky v obnovitelných energiích lidem umožní, aby tuto kinetickou energii, která se nyní vyplýtvá, sbírali a využili pomoci energetice své domácnosti, kanceláře či města.

Je dost zajímavé, že mezi to „cokoliv, co se hýbe či uvolňuje teplo“ patří i lidské bytosti. Ačkoliv této technologie lze použít k zapřažení odpadní energie a přeměnit ji na skutečně udržitelnou metodu produkce energie, kterou lze zdokonalovat, tak se člověk musí divit, pokud se lidské bytosti nedostanou do ohniska zájmů o zdroje energetického výkonu.

Přirozenou energii lidské bytosti by šlo využít jako zdroj pro různé typy zařízení poskytujících rozhraní mezi mozkem a počítačem? Nebo by snad měla být přirozená lidská energie zapřažena k pohonu zařízení mimo tělo? Šlo by tuto energii zapřáhnout na dálku?

IBM ve svém tiskovém prohlášení nevyjasňuje potenciální etické obavy ohledně svých „nových“ technologií. Ovšem u společnosti, která má takovou nešťastnou historii ohledně etických rozhodnutí, by mohlo být moudré na toto oznámení nahlížet s velkou dávkou zdravé skepse a rezervovanosti.

Ačkoliv tento typ technologií může některým připadat neuvěřitelný, skutečností je, že jsou velice reálné. Rozhraní počítač-mozek už dávno není něčím, co lze vidět pouze ve filmech jako Matrix. Na Bezhotovostní společnost už také nelze pohlížet jako na pouhé hájemství lidových povídaček a „konspiračních teoretiků“.

Budoucnost už tu je. Máme-li kontrolovat svůj úděl, je podstatné, abychom velice pečlivě rozpoznali cestu, na které jsme a to, chceme-li po ní pokračovat nebo ne.

Brandon Turbeville

Poznámka překladatele: Technologií přímého propojení mozku s počítačem se už dávno běžně používá např. při biofeedbacku. Při tom se jich však používá nejen k ovládání počítače myslí, ale i naopak! Při sezeních biofeedbacku subjekt, který je podroben terapii, hraje počítačovou hru, při které ovládá – např. auto na rychlostním okruhu – pouze svou myslí. Stroje ho při tom diagnostikují. Terapeut pozná rozpoložení člověka ale i charakteristiky jeho mysli a podle toho, jak je chce upravit, nastaví program tak, aby subjekt mohl ovládat ty virtuální objekty jen určitými typy mozkových vln, čímž se tyto typy vln stanou v mysli člověka standardem a je dosaženo jeho mentálního zdokonalení. Tímto způsobem by ovšem šlo terapeuticky „vylepšovat“ i uživatele programů ovládaných myslí – např. aby lidé měli v mozku trochu „ovčí vlny“ a byli lepšími poddanými, zrovna tak jako automaticky získat profil mentálních charakteristik osoby.

 

Zdroj: http://www.activistpost.com/2012/01/beyond-cashless-society-ibms-vision-for.html