Mezi položkami dlouhého seznamu ve svazku, proti němuž bojují žoldnéři konsensuální reality, jako proti značce zvané ‚konspirační teorie‘, je i svět bez hotovosti – kde nad populací vládnou technokraté a všechno a cokoliv se směňuje jen přes plastové a RFID čipy. V takovéto sterilní a kontrolované Orwellovské hi-tech společnosti bude myšlenka na výměnu hotovosti z ruky do ruky stejně archaická, jako kdyby dnes s sebou někdo v ruksaku tahal účtenky v podobě hůlek s evidenčními zářezy. Pořád i přes neuvěřitelné pronikání transakcí kreditními a debetními kartami do ekonomického celku a boom internetových nákupů jen málo lidí by s klidem přiznalo, že bezhotovostní společnost je už téměř tady.
Částečně je popřením mnohými přirozeně živené myšlenky, že naše společnost je ve skutečnosti v kolizním kurzu s určitou antiutopickou odlidštěnou budoucností, jaká byla vylíčena ve filmové sci-fi klasice ze 70. let ‚Loganův útěk‘.
Bezhotovostní peníze jsou už tady a rychle rostou
Během těch let futuristé a komentátoři zjevně svorně souhlasili, že bezhotovostní společnost se pomaličku připlíží a automaticky se prosadí kvůli jednoduché výhodě prostého objemu elektronických transakcí, které učiní hotovost postupně méně dostupnou a nákladnější pro platby a směnu. To je už z velké části pravda. To, s čím ale počítal málokdo, bylo to, jak ten poslední tah provést a proč. Někteří budou překvapeni těmito nově se vynořujícími mechanismy a jejich potenciálem přinést i chmurné důsledky, k nimž nakonec povedou.
Zavádění paralelních měn
V médiích se už pro ‚bezhotovostní‘ společnost udělalo hodně, nemůže k ní ale plně dojít, dokud tu nebude bezhotovostní měna.
Každá revoluce potřebuje dobrou krizi, aby její semínka vyklíčila. Ani bezhotovostní revoluce nebude jiná. Mělo by už být dostatečně jasné, že to globální finanční hroucení bylo v každém bodě svého rozvoje zrežírováno těmi samými velice soukromými centrálními bankami, které zvyšují a snižují peněžní zásobu. Kolaps dolaru či eura spustí globální ekonomickou krizi, která je přímou příležitostí k zavedení další fáze.
V létě 2012, když vrcholilo rituální znásilňování řecké ekonomiky Evropskou centrální bankou (ECB), tak do Atén odcestoval finanční expert Max Keiser spolu s mexickým miliardářem Hugo Salinas Pricem, aby prosazoval myšlenku na stříbrnou Drachmu jako paralelní měnu k pořád padajícímu euru. V teorii i praxi by tato paralelní měna byla ‚zdravou měnou‘ pro jednotlivé Řeky a umožnila by jim udržet něco z finančních toků v jejich finanční oblasti a také jim umožnila, aby si naakumulovali reálné bohatství. Mělo se to chytit. Ale tahle velká myšlenka nedopadla dobře u mediálních magnátů a u technokratické elity loajální ke své vyšší vrchnosti v ECB, na Wall Streetu a v City of London. Příliš mnoho lidí si pořád není vědomo, jak se peníze vytváří, vstupují do oběhu a jak jejich privátní centrální banky kontrolují inflaci, a Řecko v tom není žádná výjimka.
Podívejte se na tento klip řecké televize:
Americký dolar je čistě nadekretovaná měna, má ale teoretické podložení. Je to měna podložená ropou – a ať je to dobře nebo špatně, směřuje ke ztrátě svého dlouhodobého statutu jako světové rezervní měny. Čína postupuje ke zlatem podložené měně a už souhlasila, že bude od Ruska kupovat převážnou částí svých dodávek ropy mimo vypořádání přes americké dolary. To by mohlo znamenat dvě věci: USA by mohly být nuceny buď vybojovat udržení nadřazenosti dolaru válkou nebo dolar začne sestupovat ze své pozice vůdce smečky. Tento posun otevře okno příležitostí pro pány nad penězi, aby nejenže zavedli nový typ globální měny, ale také její univerzální bezhotovostní vlastnosti.
Zdravý rozum a moudrost svobodného trhu by očekávaly, že spatří zdravou finanční volbu, aby nahradila součastnou katastrofu nadekretovaných měn, ale jak jsme viděli u Řecka, velká řešení nebývají přijímána a jede se dál na nefunkčním euro, takže společnost bude dále platit náklady této reality.
Eurokrize byla ohromnou příležitostí zbavit se eura ve prospěch něčeho, co by mohlo vytvářet spíše bohatství než dluh. Jelikož to s nadekretovanými penězi nadále jde s kopce, připravují globalisté své řešení za zavřenými dveřmi.
Nástup bezhotovostní měny
Zrovna teď jsme na pomezí kolapsu amerického dolaru a možná i zhroucení eura na jeho pozadí. Riziko hyperinflace je velice reálné, ale když kontrolujete nabídku peněz můžete mít v záloze připravené řešení, a tak se nemusíte strachovat z toho sešupu, jen si počkat na ten chaos, co bude následovat, abyste maximalizovali vlastní napakování z této krize.
Mnozí věří, že globální měnou bude jednotka SDR, čili Speciální práva čerpání zavedená v roce 2001 jako doplňkové směnné rezervní aktivum udržované Mezinárodním měnovým fondem (MMF). SDR nejsou považovány za plnocennou měnu, ale spíše za nárok na měny v držbě členských zemí MMF, za které je lze směnit k dolarům, eurům, jenům či jiným nadekretovaným bankovkám centrálních bankéřů.
S tím, jako jsou SDR omezeny jen na horní vrstvu mezinárodní peněžní prádelny, je pořád ještě třeba nových produktů, aby zapadly do konstrukce globální bezhotovostní společnosti.
Výlučně uvnitř elektronické čili bezhotovostní domény se v současnosti začínají používat dvě paralelní měny – Bitcoin a Ven. Mezi mnohými problémy, které Ben Bernanke (šéf US centrální banky FED) minulý týden uvedl ve svém proslovu v Newyorském ekonomickém klubu, že mu dělají starosti, bylo objevení se Bitcoinů. Nevěře ale ani na vteřinu, že na tyhle digitální paralelní měny ti vládci nad penězi nedohlíží či je dokonce nekormidlují. Pár z těch posledních trendů spočívá v provedení dohod s největšími světovými mobilními sítěmi z tohoto měsíce, které lidem umožní, aby platili přes mobilní ‚peněženku‘ a už tu máme spouštěcí mechanismus pro novou globální elektronickou měnu.
Tyto nové paralelní bezhotovostní měny by mohly velice rychle skončit ve výchozí pozici k převzetí dominance, jakmile ty staré nadekretované bankovky odumřou v důsledku příští plánované ekonomické dolarové či eurové krize.
Jak Bitcoin tak Ven při povrchním pohledu vypadají jako nezávislé paralelní digitální peněžní systémy, ale realita je velice odlišná. Ven v dubnu 2011 oznámil první komoditní obchodní oceňování ve Ven u výroby zlata mezi Evropou a Jižní Amerikou. Obě tyto tzv. ‚digitální alternativy‘ jsou podporovány a prosazovány přes některé z největších a nejvěkovitějších korporátních dynastií světa včetně např. Rothschildy vlastněných Reuters, o což by se měl zajímat každý aktivista, který si myslí, že digitálně kontrolovaná globální měna je cestou do nebezpečí.
Elektronická Deutsche Mark
Hodně se bazíruje na prominentní finanční pozici Německa v rámci EU, kdy k populárním diskusním tématům patří, že „Německo nese hlavní díl zátěže ‚vykoupení‘ zemí z jihu jako Řecko z dluhů.“ Pokud ‚euro padá na jih‘, jak tvrdí mnozí finanční komentátoři, tak jak by země jako Německo – nebo třebas i US Federální rezervy – mohly kvůli této záležitosti spekulovat na sázky nadcházejícího měnového kolapsu, který číhá těsně za horizontem?
Profesor ekonomie Miles Kimball z University of Michigan si myslí, že zná odpověď:
„Krátce, kvůli hladkému přechodu je třeba, aby znovu zavedená marka byla elektronickou markou. Nedávno jsem se tím zabýval u elektronického dolaru v předchozím článku na Quartz „E-Peníze: Jak papírové peníze zdržují zotavení US.“ Potíží s papírovými penězi je to, že úroková míra, kterou lidé vydělají na držbě papírových peněz, nastavuje nejnižší příčku úrokových sazeb, kterou jsou ochotni akceptovat při realizaci jakékoliv půjčky. Pro US jsem navrhl vytvořit elektronický dolar jako „zúčtovací jednotku“ či ekonomický milník pro ceny a další ekonomické hodnoty spolu s kontrolou Federálních rezerv nad směnnými kurzy mezi elektronickými a papírovými dolary tak, aby hodnota papírových dolarů postupně vzhledem k elektronickým dolarům klesala po tu dobu, po kterou bude Fed chtít prostor pro to, aby udržoval úrokové sazby záporné.
V případě Německa, by nebylo zapotřebí znovu zavádět papírovou marku spolu s elektronickou markou, jelikož euro samotné by mohlo pokračovat ve své současné roli jako „prostředek směny“, v němž by se v Německu činily nákupy spolu s elektronickou markou. Mohlo by se použít „postupně laděného“ stanoveného směnného kurzu, aby elektronické marce umožnil postupně vzhledem k euru zvyšovat svou hodnotu, aniž by to vyvolalo ohromný útěk k marce, jelikož když tam nebude žádná papírová marka kromě eura samotného, mohly by úrokové sazby v Německu být skoro na nule, měřeno v eurech, což by je činilo v porovnání s markami silně znevýhodněné.“
Zhroucení dolaru či eura by mohlo být tou perfektní bouří k zavádění větších globálních digitálních měn a to nepřivodí nic jiného než rychlou cestu k příchodu nové bezhotovostní společnosti.
Bezkontaktní platby
Loňské Letní olympijské hry byly manévrovým beta-testem pro četné nové programy. Spatřili jsme poprvé vojska masově vyslaná, aby šikovala mezinárodní sportovní událost a novou technologii rozpoznávání tváří otestovanou při monitorování jejích účastníků. Jedním z hlavních sponzorů londýnské Olympiády 2012 byla VISA využívající této události jako odrazového můstku ke spuštění nových technologií ‚bezkontaktních plateb‘, při nichž se mezinárodní veřejnost aklimatizovala na běžné provádění plateb přes smartfony. Teď VISA předpovídá, že její nová metodologie do roku 2020 bude obnášet 50 procent objemu jejích transakcí.
Mastercard také rozjel svou vlastní verzi zvanou Paypass a Barclaycard už realizovala svůj vlastní čip pro platby mobilním telefonem v roce 2011. Lze si představit, že by banka jako Barclays jednoho dne převzala hlavního poskytovatele mobilních služeb, aby si mohla ten proud nekonečných zisků hrabat z monopolizovaných zařízení pro bezhotovostní platby zákazníků. Nedávné vydání Marketing Week dále vysvětluje, jak se ten program už rozjíždí:
„Letos Barclay spustila Pingit, službu mobilních plateb, která zákazníkům umožňuje, aby posílali a přijímali peníze přes číslo mobilního telefonu, což podnítilo The Payment Council, aby začal pracovat na podobném projektu. A tři vedoucí mobilní operátoři UK – EE, Vodafone a O2 – už pracují na společném projektu pod názvem Weve, jehož jedním z cílů je vyvinout standardizovanou technologii ‚digitálních peněženek‘ v mobilu.
Inovace v tomto průmyslu odráží změněný přístup a chování spotřebitelů k bezhotovostním platbám. Barry Clark, účetní ředitel u Future Foundation, který identifikoval trend k bezhotovostní společnosti ve své nedávné zprávě o změněné podobě plateb, vysvětluje, že tento pohyb směrem k digitálnosti je „bankovní nirvánou“ pro značky, jelikož náhrada hotovosti elektronickými platbami z tohoto systému snímá ohromné náklady.“
Tyhle mobilní pomůcky účinně v bezhotovostní společnosti pokryjí trh malých služeb a obchodů. Navíc terminály digitálních plateb jako iZettle a Square (vytvořené spoluzakladatelem Twitteru Jackem Dorseyem) se už dostaly k většině malých obchodníčků, včetně taxikářů, instalatérů atd. i k pouličním stánkařů – což znamená, že bariéry pro vstup do nové bezhotovostní společnosti byly v podstatě už zrušeny.
Socialistická Open Card
K temnější straně bezhotovostní společnosti patří ta, o které debatují nebo diskutují jen nemnozí, ale ve skutečnosti je nejklíčovější z hlediska sociálního inženýrství a transformace komunit a společností. V Londýně byly už v roce 2003 zavedeny Open Card pro elektronické dotykové placení – tam se jmenují Oyster Card – a původně byly pro veřejnou dopravu a od té doby byla tato karta kooptována k využití pro další funkce, jelikož Británie je beta-testérem myšlenky řešení pro bezhotovostní způsob života se vším v jednom.
Ironií je, že Spojené státy, údajně rodiště moderního kapitalismu, jsou beta-testéry své vlastní socialistické technokracie. Jak tak v Americe řady chudých a nezaměstnaných rostou spolu s inflací dolaru je více a více lidí závislých na přídělech tradičních ‚potravinových poukázek‘, aby nakrmili sebe a své rodiny. Tak US zavedly svou socialistickou ‚Open Card‘, aby nahradili program potravinových poukázek. Nazývá se ‚EBT‘, což znamená „Electronic Benefit Transfer“, a funguje to jako přenašeč peněz od centrální vlády k lidem žijícím pod hranicí chudoby. Advokát Mike Adams z Natural News to popisuje odlišně:
„Během posledních čtyřech let za Obamovy administrativy se dávky EBT více než zdvojnásobily, neboť se vytvořily desítky milionů nových na dávkách závislých, kteří teď volí téměř výhradně na základě toho, kdo jim dá nejvíce žebračenek.
V programech EBT je výslovně zakázáno nakupovat vitaminy. Dělá se to proto, aby se příjemci EBT udržovali nemocní a neduživí, neboť trpí nedostatky určitých živin, což je přesně tím, co federální vláda chce.
Karty EBT vytváří ale vysoce ziskové sociální dávky i pro korporace: Farmaceutické společnosti a průmysl péče o nemocné; Velkou vládu, která je znovu zvolena na základě udílení sociálních dávek; globální banky, které hrabou procenta z každého přerozdělení; a i pro výrobce z průmyslu hnusného žrádla, kteří se modlí za nutriční ignoranci chudiny.
Ve skutečnosti z každého dolaru hodnoty vydané na jídlo pro příjemce EBT v rámci tohoto programu, je přinejmenším 50 centů směrováno přímo do šmelinářských šrajtoflí prachatých korporací.“
Adams tu poukázal i na konec této hry.Tam, kde jsou zapojeni kolektivističtí technokraté, není globální digitální měna jen prostředkem centrálně kontrolované ekonomiky, ale i centrálně kontrolované společnosti. A jak Adams rovněž poukázal, mohou dokonce kontrolovat, co jíte.
Podtrženo: takový stát může odříznout vaši elektronickou finanční pupeční šňůru a odřízne ji, pokud se dopustíte prohřešku proti systému. Žádné vyjednávání, žádné šedé zóny – a v tomto typu globalistického systému určitě ne žádný prostor pro svobodnou individualitu.
Sociální sítě by se mohly stát náhražkou za národy
V roce 2011 spustil Facebook svou vlastní virtuální měnu, kterou okamžitě převzal průmysl vývoje her. Facebook přes noc vytvořil svůj vlastní vnitřní digitální trh. Když se zákazníkům nelíbil, měli dvě volby – skočit z lodi nebo zůstat na největším světovém tržišti. Dá se tím uchopit spousta moci a můžete ji uchopit, když máte velké počty.
Ten strašlivý nedostatek volby ve světě on-line komunikací, postavil Facebook – ať už mimoděk anebo ne – do role, kdy hraje nejen sběrače dat, ale i bankéře, maloobchodníka, archiváře i vládce.
Jak se blížíme konci roku 2012, mnozí lidé se určitě tak či onak dostali do pomezního občanství Facebookového národa. V budoucnu to jedné korporaci nebo kartelu, jemuž se povede si urvat skoro globální monopol na členství v určité on-line platformě, může poskytnou schopnost diktovat digitální ekonomické povinnosti jak výrobcům, tak spotřebitelům.
Průmysl digitálních dat teď tvrdí, že podle nedávné studie od fast.MAP důvěra spotřebitelů ve sdílení osobních informací stoupla. Realita je ale taková, že většina lidí neví, která data se používají a s kým se sdílí nebo komu se prodají. Většina uživatelů je nevědomým obchodním „přístupem“ sítí kvůli těm velice pohodlným rychlým registracím – z důvodu datového soukromí. Teď už to děláme každodenně.
V tomto okamžiku je zatím jen spekulativní otázkou, jak budou nové digitální měny integrovány do gigantů sociální sítí jako Facebook či Second Life – kde si už uživatelé kupují virtuální majetky za virtuální měny, ale jen málokdo může popřít, že ten potenciál pro jejich konsolidaci tu na počátku 21. století už je.
Historie se bude opakovat
Kdykoliv se ukáže, že status quo nefunguje, tak architekti společnosti jen zřídka dovolí, aby se celé představení dohrálo až do závěrečného rozsypání, ze strachu, že se vynoří nový a nikoliv centrálně kontrolovaný organický systém. Vládnoucí establishment nepromarní žádnou příležitost, aby to společnosti řekl, a znovu a znovu lidi přiměl, aby skutečně uvěřili, že v jejich nejlepším zájmu je přijmout jakoukoliv alternativu, která se jim předkládá. Proto, když společnost čelí krizi, tak téměř vždy usiluje o realizaci paralelních alternativ, místo aby znovu promyslela celý systém.
V roce 2008 měla veřejnost příležitost ke kolapsu kořistnického bankovního systému, který obchodoval v insolvenci a hrál hazard s penězi jen tak z ničeho. Ale ten samý vládnoucí establishment, který zrežíroval začátek této krize, mistrně jako nápravu podstrčil své vlastní řešení, čímž zřídil precedens státních výkupů ztrát z hazardu utrpěných komunitou bankéřů.
Nakonec se společnost podvolila a s pomocí pro-bankéřského politického vedení na obou stranách Atlantiku přijala tu ve standardním balení přidělovanou víru v to, že ty přetučnělé a zkorumpované finanční instituce z téhle bandy jsou jednoduše příliš velké, aby padly. Kromě toho masového přerozdělení bohatství nahoru do rukou třídy spekulativních elitářů, to byl i pouhý test establishmentu, aby zjistili, jak až daleko mohou při olupování veřejnosti zajít, jak mohou vytlačit inflaci, jak mohou nadsadit nemovitosti, vyloupit penzijní fondy a zotročit daňové poplatníky zadlužením celých generací bankéřům, co ten dluh vytvořili – a to všechno jedním tahem.
Byl to už dávný sen kolektivistických a technokratických elit eliminovat polo-neregulovanou ekonomiku hotovostních plateb a černé trhy, aby si maximalizovaly zdanění a plně kontrolovaly trhy. Pokud se povede dotáhnout bezhotovostní společnost, budou mít téměř úplnou kontrolu nad životy jednotlivých lidí.
Ten finanční kolaps, co začal v období 2007-2008, byl pro tu kriminální třídu elity jen úvodním dějstvím, jen rozehřívacím kolem pro to, co přijde. S příštím kolapsem můžeme zažít, jak se nakonec staví na nohy centrálně kontrolovaná globální digitální měna.
Bezhotovostní společnost už je tu. Otázkou teď je, jak až daleko dovolí společnost, aby pronikla a úplně kontrolovala každý a všechny aspekty jejího každodenního života.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: globalresearch.ca
]]>
