Kosovský Telekom chtěl koupit HT (Hrvatski Telekom – chorvatský telekom, poznámka překladatele), ale v roce 2011 z jeho prodeje sešlo bez jakéhokoli vysvětlení. Američané se ve velkém stylu, tentokrát prostřednictvím byznysu, vracejí na Kosovo. Bývalá americká státní tajemnice Madeleine Albrightová má největší šanci koupit nejlukrativnější společnost, kosovský Telekom, zatímco Wesley Clark, bývalý velitel sil NATO v Evropě vstupuje do problematických obchodů s lignitem. Clark si chce osvojit technologii proměny lignitu na tekuté palivo, o což se dosud pokoušeli jen Číňané.
Mnozí se domnívají, že pracovní angažmá bývalého generála promění tento stát na polygon experimentování. Současně, americký Bechtel, ve spolupráci s Turky, v jehož správní radě do nedávna zasedal i Jock Covley, bývalý zástupce civilního ředitele OSN na Kosovu, plánuje začít s výstavbou dálnice Priština-Skopje ihned po dokončení prací na výstavbě dálnice z Prištiny na albánskou hranici.
„Obchod století“
Vstup amerického kapitálu na Kosovo se dal očekávat. Ve všech těchto případech se angažovaly i chorvatské podniky – někdy se ztrátou, jindy se ziskem.
Obchod století na Kosovu, privatizace kosovské pošty a telekomunikací, není ničím novým. Řeč je o obchodu, do kterého byl zainteresován i chorvatský Telekom a na němž by Kosovo vydělalo 300 -400 milionů eur. Během nového tendru, přinutil MMF spolu s Američany kosovskou vládu, aby se zřekla tohoto rodinného stříbra, že k tomu nastal čas.
Je všeobecně známo, že kosovská vláda obdržela osm nabídek společností, které se přihlásily do soutěže, a neoficiálně je možno se dovědět, že bylo vše připraveno tak, aby byla vybrána společnost Albright Capital Management ve vlastnictví známé americké političky, která během mandátu prezidenta Billa Clintona hrála značnou roli v uznání nezávislosti Kosova.
Albrightová je i dnes vlivná a má velmi dobré vztahy s prezidentem Barackem Obamou, a demokraté s ní často konzultují, pokud jde o stále křehké vztahy na jihovýchodě Evropy.
Deutsche Telekom nabídku stáhnul
Malé zemi s přetrvávajícími nedefinovanými vztahy se sousedy Telekom poskytuje zajímavý profit, více než milion zákazníků mobilní sítě a přes 100.000 pevných linek. Není tomu tak dávno, kdy se o privatizaci zajímal rakouský a chorvatský Telekom a obchod uzavřeli Chorvaté. Později ale za neobjasněných okolností z tohoto obchodu sešlo. Deutsche Telekom, většinový vlastník chorvatského Telekomu, od tohoto obchodu ustoupil. Deutsche Telekom tento krok odůvodnil tím, že je na Kosovu vedeno řízení proti bývalým šéfům společnosti, kteří byli zapleteni do korupce, a že nebude rozvíjet tyto obchodní aktivity, dokud tato řízení neskončí. Znalci poměrů ve světových telekomunikacích se domnívají, že Němci neměli příliš velký zájem investovat na Kosovu.
Špinavá práce
Nátlak USA na Kosovu je ohromný. Američané jsou od roku 2000 nejdůležitějším faktorem přijímání politických i ekonomických rozhodnutí. Takto se do byznysu zapojil i penzionovaný generál Wesley Clark, který by se měl brzy podílet na výzkumu spojeném s lignitem. Kosovo je pátou zemí na světě, co se týče zásob lignitu, a Clark přichází vyzkoušet novou technologii proměny lignitu v tekuté palivo.
Technologie je neprobádaná a z ekologického hlediska problematická, a mnozí si myslí, že jde o opravdovou ekologickou bombu, kterou Kosovu bývalý generál připravuje.
Kosovo je ale bohaté i na zlato, stříbro, zinek, a to vše Clarck dobře ví, protože se na tomto území dlouho zdržoval.
Věc však není zcela jednoznačná, jako ostatně vše na Kosovu. Ve hře jsou i výroba a distribuce elektřiny, a vše je provázáno se zájmy dvou vlivných kosovských rodin. Zřejmě ani jeden případ se neobešel bez vyplacení tučné provize.
To pocítila i chorvatská společnost Dalekovod, která soutěžila na kluzkém povrchu o výstavbu elektrického vedení z Prištiny do Tirany. Konkurencí byl i sarajevský Energoinvest, s levnější nabídkou, ale i o hodně slabšími referencemi. Dalekovod nakonec zvítězil, ale s podmínkou Albánie, aby tu část, která prochází jejím územím, realizoval Energoinvest. Na čele expertního týmu, který to požadoval, byl i bývalý člen ochranky albánského premiéra Sali Berishi, a údajně i Berishův syn se ve Vídni tajně scházel se Srby, kteří se na Tiraně dožadovali této podmínky. Albánie nakonec zablokovala Kosovo, německá banka, která vše měla zaštítit finančně, odstoupila, a Dalekovodu zůstává jen realizace po hranici s Albánií.
A vše se vrací k nejvlivnějším Američanům. Ti měli i doposud lukrativní zakázky na Kosovu, počínaje výstavbou dálnice od hranice s Albánií do Prištiny. Protože Bechtel v této části světa vždy spolupracuje s tureckou Enco group, tak bylo i v tomto případě vybudováno 38 kilometrů s tím, že je třeba dobudovat dalších osm. Zůstává dalších 35 kilometrů k hranici se Srbskem, ale nikdo neví, kdy se začne s jejich výstavbou.
Nedotknutelný Bechtel
Američané i Turci jsou si jistí, že vybudují 80 kilometrů dálnice z Prištiny do Skopje, přestože se o této akci začne jednat teprve v příštím roce. Bechtel je tak nedotknutelný co se týče prací na Kosovu, že nemá pochyb o tom, že tuto soutěž opět vyhraje. Tady se nabízí šance i našim firmám, protože Američané i Turci si na stavbu berou subdodavatele. Předpokládá se, že čtyři chorvatské stavební firmy budou spolupracovat na velké zakázce v roce 2013.
Bez Američanů je takřka nemyslitelná spolupráce na velkých zakázkách, jako jsou telekomunikace a energetika na Kosovu. Ale pokud je řeč o chorvatském vývozu a investicích na Kosovu, údaje jsou povzbudivé. Chorvatský export na Kosovo vzrostl z 59 na 66 milionů eur, oproti exportu Kosova do Chorvatska pouhých 2,7 milionů eur ve výrobcích i službách. Ale v konkurenci s Madeleine Albrightovou nebo Wesley Clarkem nemají Chorvati, ale ani kdokoli jiný, absolutně žádnou šanci.
Zdroj: jutarnji.hr, Překlad: kosovoonline.cz
]]>
