Syrský válka, jaderná hrozba ze Severní Koreje, konflikt mezi Íránem a Izraelem, spor o ostrovy v Jihočínském moři, zahraniční a bezpečnostní politika a armády z celého světa, jsou témata diskutovaná na konferenci o bezpečnosti v Mnichově. Ale jedním z témat by také mělo být Středomoří. Ve Středozemním moři se nacházejí obrovské zásoby zemního plynu a mnozí chtějí naleziště získat. Spor se stupňuje mezi Izraelem a Libanonem, ale také Tureckem a Kyprem.
Několik pobřežních států v současné době hovoří o tom, kdo by měl vyhledávat a těžit surovinu. Turecko s Kyprem a Řeckem, Izrael s Libanonem. Situace od začátku měsíce eskaluje.
Jižně od kyperského přístavního města Larnaka leží plynový poklad. Vláda v Nikósii oznámila, že od pátku turecké válečné lodě blokují průzkumnou loď italské energetické společnosti ENI .
Blokáda, to je v podstatě pokračující konflikt tvající po celá desetiletí na třetím největším středomořském ostrově. V roce 1974 turecká armáda obsadila severní část Kypru poté, co řečtí Kypřané chtěli převratem připojit ostrov k Řecku. Od té doby je země rozdělena.
Kyperská republika, vláda řídí jižní část Nikósie a je členem EU od roku 2004. Turecko není stále členem EU. Ankarská vláda se nyní domnívá, že při hledání surovin by neměli být opomíjeni turečtí Kypřané.
Evropská unie kritizovala námořní blokádu a varovala, že Turecko musí respektovat územní suverenitu země EU. Turecký a italský ministr zahraničí spolu hovořili během mezinárodního anti-IS-summitu v Kuvajtu.
„Společné řešení musí být v souladu s mezinárodním právem, jakož i zájmů společnosti ENI, zemí v regionu, stejně jako s oběma kyperskými komunitami,“ ´uvedl italský ministr zahraničí.
Vypadá to, ale že kompromis není na pořadu dne. Blokáda ve východním Středomoří pokračuje.
Další problémy vznikají tím, že kyperské naleziště „Aphrodite“ hraničí s námořními ekonomickými zónami Egypta, Izraele a Libanonu, na kterých se dohodly před několika lety.
Dva nepřátelské státy Blízkého východu Izrael a Libanon také usilují o energetické zdroje. Vláda v Jeruzalémě prosazuje masivní hledání plynových zdrojů.
Za pět let se vytěžilo 282 miliard kubických metrů plynu na izraelském nalezišti „Tamar, naleziště leží asi 80 kilometrů od přístavního města Haifa. V příštím roce bude otevřeno mnohem větší pole "Leviathan".
Nyní je spor o plochu 1 742 kilometrů čtverečních, o které tvrdí obě země, že jim patří. Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman varoval koncem ledna mezinárodní společnosti před průzkumem a těžbou na těchto ložiscích. „To by byla chyba“, adresoval italské společnosti ENI, francouzské společnosti Total a ruské společnosti Novatek.
Libanonská vláda není tak „agresivní“. Minulý pátek tajemník pro energetiku Cesar Abi Khalil podepsal dohody s konsorciem společností. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson se pokusil zprostředkovat během návštěvy Bejrútu jednání o libanonských a izraelských nárocích. Jeho mise zůstala bez úspěchu.
A pak existuje otázka, jak by Kypr a Izrael mohli v budoucnu vyvážet svůj plyn. Diskutuje se o potrubí z Izraele přes Kypr a Řecko do Itálie.
Ministři energetiky těchto čtyř zemí podepsali memorandum o porozumění na konci minulého roku. Vzhledem k vysokým nákladům, geopolitické situaci a technickým problémům se však projekt považuje za nerealistický.
Namísto toho existují úvahy, že Izrael a Kypr by mohli vyvážet svůj zkapalněný plyn (LNG) do Egypta.
V roce 2015 společnost ENI našla plynové pole kolem sto čtverečních kilometrů před pobřežním městem Port Said v hloubce 1500 metrů - "Zohr". To je považováno za největší nález, který kdy byl objeven ve Středomoří, a zajistí zásobování Egypta v příštích desetiletích. Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí slavnostně otevřel pole před dvěma týdny.
Zdroj: " target="\\\_blank">pspiegel.de, " target="\\\_blank">pz.cz
c
