náš web vznikl v roce 2011 s jasným cílem – přinášet otevřené, svobodné a nezávislé informace bez ohledu na politické či komerční tlaky.
V roce 2022 byl však náš web po právně nezávazné výzvě Vlády ČR nezákonně zablokován ze strany telefonních operátorů – jsem přesvědčený, že jde o nejvýraznější projev cenzury v České republice od jejího vzniku.
Od té doby už třetím rokem před soudem prokazujeme, že šlo o zásah, který nemá v právním státě místo.
Tento spor vedeme především kvůli svobodě slova – raději budu žít v zemi, kde si může každý říkat a psát, co chce než v zemi, kde pár vyvolených určuje, co smí být řečeno.
Žaloba se sice týká náhrady škody – tedy ztráty, kterou náš web utrpěl, když k nám čtenáři nemohli přistupovat – ale to je jen symptom nezákonnosti blokace. Operátorovi jsme dokonce nabídli, že se spokojíme s 1 Kč.
Nejde nám totiž o zisk ale o dodržování zákonů a ukončení podivných praktik, kdy lze „zhasnout“ web na zavolání, a kdy do občanskoprávního sporu zasahuje dokonce vojenská rozvědka.
Vedení sporu proti nadnárodní korporaci si náš web mohl dovolit pouze díky významné podpoře těch, kdo v právu vidí víc než jen paragrafy. Jeho délka a náročnost – daná mimo jiné způsobem, jakým k němu soud přistupuje – znamenají, že ani tato podpora už náklady soudu nepokryje. Bez podpory lidí, kterým na svobodě slova záleží, je už téměř nemožné tento boj vést dál.
Abychom spor mohli dotáhnout do konce, potřebujeme Vaši pomoc. Přispěním na tuto sbírku podpoříte nejen náš web, ale i princip, že v České republice má právo platit pro všechny stejně – a že svoboda slova není prázdné slovo na papíře.
Děkuji Vám za každý příspěvek i za to, že vám není lhostejné, v jaké zemi budeme žít.
Možná, že některé ty zhnusené hollywoodské elity, které hrozily odchodem ze země po ohromující porážce Hillary ve volbách 2016, nakonec opravdu své dětinské hysterické výkřiky naplnily… Podle dnešního oznámení Bloomberg se očekává, že v roce 2017 se svého občanství zřekne 6 800 Američanů, což je meziročně 26% nárůst a téměř sedminásobné zvýšení tempa odchodu za pouhých 5 let.
Ve třetím čtvrtletí letošního roku se amerického občanství zřeklo 1 376 Američanů, čímž za sebou nechali čísla z rekordně vysokých odchodů v roce 2016, jak ukazují data ministerstva financí.
Pokud bude letošní čtvrté čtvrtletí zrcadlovým obrazem tohoto období v roce 2016, kdy se k expatriaci rozhodlo 2 365 lidí, tak bude za rok roční odchod činit 6 813 lidí. To je 26 procent nárůstu oproti roku 2016 s 5 411 odchody – kdy ten sám znamenal 26% skok oproti roku 2015.
Samozřejmě, že tyto nárůst nemají bohužel nic společného se znechucenými hollywoodskými elitami a spíše se v tom odráží schválení Obamova zákona z roku 2010 vyžadujícího po zahraničních bankách, aby vyzrazovaly data o amerických občanech.
„Do velké míry je to vina prezidenta Obamy. Byl to Obama a demokratický Kongres, co schválil zákon z roku 2010, který nutí zahraniční banky, aby vyzrazovaly údaje o amerických občanech,“ říká Mitchel.
Když byl ten zákon schválen, tak to vypadalo, že je zaměřen na tlusté kočky, co se snaží ukrýt si prachy na tajných švýcarských bankovních kontech. Ale dne jsou tím postiženi skoro všichni američtí občané z těch 7 milionů, o kterých Mitchel říká, že žijí v zahraničí – kdy mnozí z nich mají jen velice skromné živobytí.
Jak poukázal Fortune, Spojené státy na rozdíl od ostatních zemí světa zdaňují lidi na základě občanství a nikoliv místa pobytu. Takže i když strávíte všechny své roky dospělého života, kdy vyděláváte, na vzdáleném tropickém ostrově s 0% daňovou sazbou, ale jste narozeni ve Spojených státech, tak stejně dlužíte Strýčku Samovi „jeho spravedlivý podíl.“ Takže když všem těmto opalujícím se daňovým únikářům začali v roce 2010 odhalovat jejich daňová konta, tak se ti začali v rekordních počtech vzdávat svého občanství.
Příčinou všech těch útěků, které vedly v USA v posledním čtvrtletí všechny od Jonathana Abbis až k Anně Zwirner, aby utekli, je v první řadě americký daňový systém.
Co se týče daní, jsou Spojené státy výjimka, protože na rozdíl od všech jiných zemí zdaňuje lidi na základě státní příslušnosti, nikoliv místa pobytu. Ač si američtí občané mohou nárokovat u finančáku odpočty za to, co platí zahraničním daňovým úřadům, tak tyto částky ne vždy stačí, aby vynahradily, co finančáku dluží.
Americké expatrioty rovněž tíží břemeno podávání daňových přiznání finančáku s možností těžkých pokut, když to nesplní.
Podle mezinárodního daňového právníka Andrew Mitchela ti, kdo finančáku úmyslně nenahlásí zahraniční účty, mohou být postižení pokutou 100 000 $ nebo polovinou hodnoty účtu podle toho, co je větší. Mezitím se objevila spousta pokut pro vlastníky malých podniků v zahraničí a ty, jejichž aktiva jsou vyšší než 30 000 $.
„Finančáku musíte být velice vděční, že vám nevezme více než 100% vašich peněz,“ říká ironicky Mitchel. „Ti lidé jsou vystrašení, že kvůli Spojeným státům zbankrotují. Prostě se jen chtějí dostat pryč z amerického daňového systému.“
A jelikož víme, že mnozí z vás jsou zklamaní, že to nejsou ty zhnusené celebrity, které jsou hlavním tahounem výše uvedených dat, tak vám doporučujeme, abyste sledovali seznam dezertérů z Ameriky vedený finančákem, třeba se tam přeci jen nakonec objeví jména jako Lena Dunham.
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
