náš web vznikl v roce 2011 s jasným cílem – přinášet otevřené, svobodné a nezávislé informace bez ohledu na politické či komerční tlaky.
V roce 2022 byl však náš web po právně nezávazné výzvě Vlády ČR nezákonně zablokován ze strany telefonních operátorů – jsem přesvědčený, že jde o nejvýraznější projev cenzury v České republice od jejího vzniku.
Od té doby už třetím rokem před soudem prokazujeme, že šlo o zásah, který nemá v právním státě místo.
Tento spor vedeme především kvůli svobodě slova – raději budu žít v zemi, kde si může každý říkat a psát, co chce než v zemi, kde pár vyvolených určuje, co smí být řečeno.
Žaloba se sice týká náhrady škody – tedy ztráty, kterou náš web utrpěl, když k nám čtenáři nemohli přistupovat – ale to je jen symptom nezákonnosti blokace. Operátorovi jsme dokonce nabídli, že se spokojíme s 1 Kč.
Nejde nám totiž o zisk ale o dodržování zákonů a ukončení podivných praktik, kdy lze „zhasnout“ web na zavolání, a kdy do občanskoprávního sporu zasahuje dokonce vojenská rozvědka.
Vedení sporu proti nadnárodní korporaci si náš web mohl dovolit pouze díky významné podpoře těch, kdo v právu vidí víc než jen paragrafy. Jeho délka a náročnost – daná mimo jiné způsobem, jakým k němu soud přistupuje – znamenají, že ani tato podpora už náklady soudu nepokryje. Bez podpory lidí, kterým na svobodě slova záleží, je už téměř nemožné tento boj vést dál.
Abychom spor mohli dotáhnout do konce, potřebujeme Vaši pomoc. Přispěním na tuto sbírku podpoříte nejen náš web, ale i princip, že v České republice má právo platit pro všechny stejně – a že svoboda slova není prázdné slovo na papíře.
Děkuji Vám za každý příspěvek i za to, že vám není lhostejné, v jaké zemi budeme žít.
Německá církev vystupňovala kritiku vládní a evropské migrační politiky, kdy její vůdčí osobnosti prohlašují, že Evropa „má ještě spoustu místa pro uprchlíky.“ „Charita přeci nezná žádných hranic,“ řekl prezident evangelické církve v Porýní Manfred Rekowski, přičemž požaduje systém, kterým se budou migranti distribuovat do celé Evropy, spolu s daleko liberálnějším přístupem k sjednocování rodin.
„Politika izolacionismu a vylučování není řešením, nikoliv z hlediska humanitárního, ani z hlediska lidských práv a ani z hlediska politického,“ řekl v sobotu Cologne City Gazette.
Minulý týden odcházející biskup Hildesheimu Norbert Trelle volal po „daleko větší solidaritě“ ve věci masové migrace, o které tvrdil, že je nevyhnutelná kvůli „četným krizím na Středním východě a v Africe.“
„Neměli bychom zapomínat, že Jordánsko a Libanon přijaly dost přes milion uprchlíků, ač jejich ekonomická situace se nedá srovnávat s Evropou,“ řekl Katolické tiskové agentuře.
Cardinal Rainer Maria Woelki (April 17, 2015, Cologne, Germany. Pool/Getty)
Komisař pro uprchlíky Německé biskupské konference a hamburský arcibiskup Stefan Hess v interview během návštěvy Sicílie minulý týden káral pokusy Evropanů převzít opět kontrolu nad svými hranicemi, přičemž ten pokles migrantů z Afriky, co přichází do Itálie, prohlásil za „důvod k znepokojení.“
S poukazy na „nesčetné zprávy o těžkém porušování lidských práv zvláště, co se týče zacházení s uprchlíky v Libyi,“ tento arcibiskup odsoudil evropskou spolupráci s úřady této severoafrické země, co teď už ze svého území nepouští pašeráky lidí.
Iniciativu EU, v rámci níž je cvičena a financována libyjská pobřežní stráž, aby bránila v činnosti zločinným gangům pašeráků migrantů, také jako „cynickou“ proklínal kolínský arcibiskup Rainer Woelki.
Tato církevní osobnost je hlasitým kritikem jakýchkoliv německý a evropských pokusů omezit masovou migraci, když už předtím migrační dohodu mezi Bruselem a Tureckem označoval za „hanbu Evropy“ a loni vedl mši s podáváním těla páně z paluby migrantského člunu.
Avšak Woelkiho názory v církvi plně všichni nesdílí. V německém sousedství v Rakousku vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn varoval, že mnoho muslimů, kterým se aktivně podařilo dostat se do Evropy, teď touží tento kontinent dobýt.
„Bůh buď milostiv k Evropě a k jejímu lidu, který je v ohrožení, že bude zbaven svého křesťanského dědictví,“ řekl loni tento kardinál při kázání na mši v ikonické katedrále Svatého Štěpána v rakouské metropoli.
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.SouhlasímNesouhlasímOchrana osobních údajů